Neobyčejná návštěva u lékaře

Zaklaply dveře, já sebou cukl, jakoby osud zpečetěn byl Zaostřil zrak, podivně vzlyknul, jakoby přede mnou byl Přízrak to jakýsi, ta bytost v těle Co o ní sním pokaždé u koupele

Dívám se na ni, není to stín

Copak já malinkej, copak já s tím?

Jde ke mně blíž, ztrácí svůj šat

Osud můj zpečetěn, dává mi mat

Pak řekla poslouchej a dej si záležet, nebudu tady celičký den

Musím zas do práce, a ty, snaž se jak umíš sebevíc

Nebo už nepřijdu, naposled dýchám já, z plných to plic

A tak jsem poslouchal, vlevo i vpravo

Poctivě, důsledně, mám na to právo

Zezadu, zepředu, tam trošku dýl

Seč můžu snažím se, ze všech to sil

Už budu, už budu, jen malou chvilinku

Zhodnotím, rozmyslím, se ještě vteřinku

Bylo to perfektní, nemám já slov

Jsem s vámi v podstatě, tak nějak, už hotov

No, to jsem ráda, že je to v pořádku

Že kouřit můžu, pořád a zas

To jste mě uklidnil, sebe však zneklidnil

Já totiž viděla, váš oc.. - poklopec

Ale kdež paninko, to se vám zdálo

A když už, tak jenom malinko, úplně málo

Nechme to koňovi, prosím vás o to

Netrapte doktora, sklouzlo mu oko

Vlastně jsem tomu docela ráda

Zdravý jste, silný jste, já zase Lada

Zanechme proto prostinkých pří

Co na tom záleží, tak zítra ve tři?