Nejlepší výsadkář

Jednoho dne vstoupila do ordinace manželka výsadkáře. Přišla se zeptat na jeho zranění, kvůli kterému musel být hospitalizován v Praze. Na zájmu o živitele rodiny by nebylo nic divného, kdyby nepodotkla to, co mi utkvělo v hlavě:

„To je hrozné, nejlepší výsadkář, a stane se to zrovna jemu!“

Co na to říct. Snad jen, že vysoce specializovaným vojákům, zvlášť těm, pro které je fyzická aktivita každodenním chlebem, se zranění nevyhýbají. A můžou se snažit a chránit sebevíc, náročný výcvik provádět co nejpozorněji a sebelíp, ne vždy se bezúhonně zadaří. Mnohdy štěstí, že se zraní jenom lehce.

A co říct k tomu, že ho manželka má za nejlepšího výsadkáře? Bylo to, jako kdyby do mě šíp vstřelil, když to řekla. Copak mezi sebou paragáni soupeří, bodují se, takže existuje výkonnostní tabulka, které zraněný pacient vévodí, resp. vítězil? Že jsem o tom nic nevěděl, ale jestli ano, docela odvaha, sympatická troufalost od nadřízených. Ne, nic takového není, ověřil jsem si, což je dobře. Vítr tak vane nejspíš přímo od zdroje, tedy od manžela. Pravděpodobně jenom on o sobě cimrmanovsky tvrdí, že je nejlepší výsadkář a jemu oddaná žena to ráda přijme.

Kauza nejlepšího výsadkáře mě zajímala i tak, takže jsem provedl malý průzkum, který spočíval v tom, že jsem se několika jiných výsadkářů zeptal, jestli se právě ten zraněný voják může považovat za nejlepšího z nich. Většinou se usmáli, podotkli, že není špatný, ale že by byl zrovna on nejlepší? Tyto informace jsem rozšířil o výsledky tělovýchovného přezkoušení z nástěnky v útvarové posilovně. Zaradoval jsem se, tak přece nějaké konkrétní srovnání. 12minutový běh, sedy-lehy, kliky, ale ani v jedné disciplíně nebyl v horní polovině, ve výsledcích spíš okupoval spodní třetinu až čtvrtinu. Ale co já vím, třeba vynikal v bojových sportech, s padákem ve vzduchu si pohrával jak hurikán s popelnicí, a všechny převyšoval v přípravě a taktice, takže po komplexní stránce se nejlepším výsadkářem mohl nazývat právem.

Já si však myslím, že ani on, ani nikdo jiný není nejlepší výsadkář, že by bylo scestné to takhle tvrdit. Paradoxně proto, že nejlepších výsadkářů je hodně, klidně i všichni. Ano, ať si o sobě každý myslí, že je nejlepší z nejlepších, ať si věří, ať dělají všichni všechno proto, aby byli těmi nejlepšími neustále.

Pořád lepší mít tuto představu, než obavy, strach, pochybnosti až nezájem o své náročné povolání. Ačkoli by se ambicióznost, víra v sebe, sebevědomí až namachrovanost neměla přehánět, zrovna tady je potřeba, tady se nabízí. A nepřežene se jedině tehdy, když bude každý znát své vlastní mantinely bezpečnosti, jakési směsky zodpovědnosti a přijatelného rizika. A proto: Ať si věří a makají na sobě výsadkáři, ať se na výbornou vede všem, protože všichni jsou přece ti nejlepší!