Přestože nebudu dědečkem nejstarším ani nejmladším, určitě ani nejmilovanějším nebo nejbláznivějším na světě nebo jen v blízkém okolí, těším se na toho klučinu hrozně moc. Když se mě na něj někdo zeptá, z legrace odpovídám,
že se postarám o to, aby splnil nedosažené sny moje i jeho tatínka, takže uděláme všechno proto, aby byl slavným fotbalistou nebo tenistou. Většinou na mě divně koukají, ale jen těm podezíravějším to dojde. Do rozpaků je ještě uvedu upřesňujícím sdělením, že na definitivní rozhodnutí je stejně ještě do čtyř let času dost.
Tím, že jsme mu z nedávné dovolené v Mexiku koupili národní fotbalový dres včetně trenýrek a štulpen, se nenechte zmást, na půdě na něj čeká i zachovalá, padesát let stará dětská tenisová, stále ještě moje raketa z NDR, jen ji tam v tom nepořádku najít.
K celému dědovi a poloviční babičce, tedy k nám na venkov, bude jezdit nejenom na prázdniny moc rád. Odpočine si tak od dalšího dědy, polovičního dědy a dvou celých babiček, u kterých se sice taky nebude mít špatně, ale jsem přesvědčen, že u nás na statku s koňmi, psy, slepicemi a proměnlivým počtem koček, mu bude líp. Má to ale někdo štěstí.
My ho totiž nebudeme nutit pět minut si umývat ruce před jídlem i po jídle, nebo když zdvihne ze země kamínek. Ani stříkat kolem něj všelijakými těmi voňadly nebudeme, když si krkne nebo prdne, a když spadne do kaluže, nebudeme ho rvát do pračky i s oblečením. To jsou totiž starosti navíc, které neuznáváme, takže neznáme, nemáme.
Vždyť my ani nepoznáme, jestli bude Jáchym posraný nebo ne, protože se s ním budeme honit kolem hnoje a prohraje ten, kdo do něj spadne únavou. Přes óbr kupu si budeme házet ne vyfintěným balónem, ale snadno dostupnými koblihami. Tedy rozhodně ne těmi voňavými jako z Jirotkova Saturnina, kde je mi restaurační scéna dost nepříjemná, a už konečně jsem zjistil proč. Tam se totiž dělá bordel v čistém prostředí, zato u nás ve dvoře je nám to tak nějak jedno. Sem tam ještě neuklizená koňská hromádka, psí bobek nebo spíš velké boby, protože ti tři naši velcí ušáci se činí často, pravidelně i převelice.
Marně jim při procházkách lesní cestou domlouvám, ať si to domů nenesou, ale sotva přijdeme, radostně to na ně přijde. Ale co už, vždyť to znáte i vy, protože nikde jinde vám to nejde tak dobře jako z pohodlí domova. Jáchym bude mít naše psy moc rád, ale příkladem dobrých mravů mu příliš nebudou. Jsou totiž rozenými brouzdači zavodněnými příkopy i vyhledávači kaluží, a samo sebou se pokaždé napijou z té nejkalnější, nejstojatější a nejvíc páchnoucí. Aspoň toho se ho budu snažit vyvarovat, vždyť vnoučka budu mít na kratším vodítku. A kdyby snad náhodou, tak nikomu o tom říkat.
Jáchymovo narození zcela jistě urychlí vybudování našeho zahradního bazénu a já budu dědečkem, který ho naučí plavat. Žádná teoretická příprava se zdlouhavými postupy, žádné plaváčkovské lekce s maminkami, nic takového ani přibližně.
V jednom starém filmu mě zaujala naprosto bezkonkurenční učební metoda. Způsob stoprocentní, rychlý a hlavně překvapivý, který jsem si dovolil nazvat: Hlavně se neptej proč tady a hned teď! Ten frajer z filmu toho kluka do svých pařátů sevřel jako auto ke šrotování a do řeky ho elegantně hodil. Jen pro jistotu mu pak poradil, ať se kouká pořádně snažit, jinak že se utopí. No a druhého dne mladého plaváčka vidíme v řece plavat už svlečeného do plavek. Ale přece jenom, film je film, já bych vnoučka utopit nenechal. To kdyby snad náhodou ještě neměl vybudované záchranné pudy.
Jak už jsem nastínil – aby z něj byl fotbalista nebo tenista bych si přál. Ale taky to jsem k tomu podotknul, že to říkám jen tak z poloviční prdele, že bude záležet jenom na něm, pro jaké povolání se rozhodne. Vždyť ani hokejisté na tom nejsou špatně! :-) Ale k čertu se sportem, dost bylo povrchního snění.
Co my teď víme, co bude kloučka bavit, co ho zaujme, co ho potěší, na co bude mít vlohy, nadání, talent nebo dokonce genialitu. A i kdyby na nic nic, pořád to bude náš synek, vnouček a pravnouček, který se narodil z lásky. A kdyby přece jenom se mu náramně poštěstilo, a nemuselo by to být zrovna úzkoprsým sportovním zviditelněním, hlavně to mu přeju, aby byl dobrým pracovitým člověkem s činy, kterými by se pokoušel zlepšit svět pro všechny.
