Setkají se dvě kamarádky v kavárně, z nichž jedna má pro druhou novinku. „Povídej a přeháněj!“ těší se Klárka na Lenčino povídání. „Není třeba, je to jednoduché. Lhal mi, takže konec! Sama dobře víš, jak jsem zrovna na lhaní
vysazená, takže tak.“
„Jasně, chápu, ale to mi jaksi nestačí. Proč ti lhal? V čem ti zalhal?“ zajímá Klárku.
„Lež jako lež, ale když to chceš vědět, tak já mu to udělám, já to na něj prásknu! On si před tím, však víš před čím, bral Viagru nebo něco takového, aby mu stál, no představ si to!“ končí s upřesněním Lenka a myslí si, že to ostatní si kamarádka domyslí.
„No, tak dobře. A co dál? To má být jako co? Opravdu ta lež?“ není vysvětlení rozchodu Klárce vůbec jasné.
„No, lhal mi přece! A to je málo, si myslíš? Já jsem prostě nevěděla, že bere prášky! Chápeš? Na to, aby si v tom pomohl!“
„No, tak jo, a co je na tom, v čem je problém? K tomu snad modré prášky jsou, ne? Nebo mu to nešlo ani s nimi?“
„Ale né, šlo to, ale copak jsi tak tupá? Neřekl mi, že má pomocníka, takže mi vlastně lhal!“
„Lhal ti tím, že ti to neřekl? A sakra! Tak takhle vypadá lež v tvém pojetí, to je mi ale převratná novinka! No ale i kdyby - čemu to vadí? Když mu stojí, tak mu to za to stojí, ne? Vlastně vám oběma. A vůbec: ptala ses ho na to? Zajímala ses o to?“
„No, neptala, proč bych měla, ale uznej, že zrovna takovýhle intimní věci by se přiznávat měly, nebo snad ne?“
„Vidíš, a já si zrovna myslím, že choulostivé věci ani ne. A taky: Jaks mu na to vůbec přišla?“
„No, úplně normálně. Jednou jsem se mu zadívala do pracovní tašky, protože se v ní večer často přehrabával. On se tím snad chlubí i v práci. No představ si to!“
„Tak o tom silně pochybuji, právě tam je schovával nejspíš proto, že předpokládal, že zrovna tam mu hrabat nebudeš, si zase myslím já.“
„Nejsi ty náhodou nějaká chytrá? No a dovol, copak jsem nějaká stíhačka?“
„Promiň Lenko, ale k tomu bych se já nikdy nesnížila. Tak mě napadá: Kolik let je tvému příteli? Teď už vlastně bývalému?“
„O osm víc, takže padesát. Ale neříkám to… radši.“
„Jejda! Ty se za něj stydíš? A zároveň se divíš, že mu to třeba nejde tak jako zamlada? Ani to nechápeš, že si pomáhá? Kvůli tobě? To nevíš, že ženy čtyřicítky jsou na vrcholu sexuality, zatímco v jeho případě trpí erekcí každý druhý vrstevník? Vždyť co je na tom špatného, že se ti snaží vyrovnat? Tím ti dává najevo, jak moc mu na tobě záleží, ty jedna náruživá čtyřicítko!“
„No jo, ale, …“
„Co ale? Jaké ale? Myslíš tu tvoji vymyšlenou lež? Prober se, zapni se! Jak vím, není to tvůj první chlap, a zasloužila ses o to, že ani poslední, tak si to přeber. A jak ostatním? Jim jsi taky prohledávala tašky?“
„Za koho mě máš, prosím tě! To víš, že neprohledávala,“ brání svou čest Lenka.
„No vidíš, a kde máš jistotu, že si nepomáhali taky?“ je Klárka už docela rozohněná.
„Jo aha, tos nedomyslela, co? A já zapomněla. Že bys radši měla chlapa, který by se chlubil, že užívá modrou pilulku, no tak to jo. Copak to nechápeš? To je přece jejich tajemství, na které se žena neptá! A to víš, že kolik let muži je, přibližně tolik procent v jeho věku má problémy s erekcí? Takže si myslím, že není žádná ostuda, i kdyby mezi ně patřil. A možná ani nepatří, jenom se sichruje, dělá to kvůli tomu, aby tě nezklamal, aby tě neztratil!“
„No, tak to se mu lhaním fakt hodně povedlo,“ namítne Lenka.
„Prosím tě, jakým lhaním zase! Když už, tak nepřiznánám se, a to je docela rozdíl. Tak já si myslela, jakou pro mě máš novinku, ťafku, která mě posadí na prdel, a ty zatím řešíš hloupost. Vlastně, už vyřešila, takže gratuluju. Tak mi aspoň pověz, co milování s ním, stálo aspoň za to?“
„No, že váháš, byl úžasný, možná, že ten nejlepší!“
„Ježíši, a přesto rozchod? Ty jsi ale fakt prdlá na hlavu!“
„Já vím, Klárko, možná, ale když oni byli zase lepší v tom, že mi nelhali.“
„I ty svatá prostoto, ty jsi boží extrém! Pomalu začínám věřit tomu, že ty nemáš chlapy k milování a pobavení, tebe baví je měnit! Ty se radši špatně pomiluješ, ale hlavně, když ti o sobě všechno kecálek vykecá. Uf! To fakt nepoberu. Víš ty co, dám ti kontakt na moji psycholožku. Je nejvyšší čas, aby pomohla i tobě.“
