Tak právě tohle se mi stalo. Ale tehdy jsem si neprozpěvoval, až teď je mi hej. Text v písničce je o tom, jak starý pecař není doma a mladý to neumí. Až na záměnu s pecí je tohle pravda. Nebyl jsem doma a junior se nad manuelními
pracemi také zrovna dvakrát nerozplývá.
Byl jsem v práci, kam mi tuhle novinku o bourání krbu odborníci zavolali. Znělo to asi takhle:
„Pane Hatala, máme pro vás novinku. Ale radši si na to sedněte – sedíte už?“ No, neseděl jsem, co bych seděl, celý den jsem na nohách, tak proč bych si měl právě teď sedat. Kvůli tomu, že mi nějakej moula volá, že si s něčím neví rady? Ale ať má radost, odpověděl jsem, že sedím. „Takže dvě zprávy pro vás máme…“ a ani mi nedal vybrat kterou (je jasné, že to bude dobrá a zlá,) chci slyšet dřív. „Takže ten šílenej krb máte sundanej jak jste chtěl, ale víte co se taky stalo? No, asi nevíte. Spadl nám i komín jak byl hned vedle, víte?“ Věděl jsem, posadil jsem se.
„Ale nebojte, ne úplně celý, jenom ten uvnitř, a asi tak půlka, no, možná trochu víc, když na to tak s odstupem koukám. Takže teď máte na parketách kopec sutin a všude plno prachu. Z krbu a z komína. Vlastně ne, měl jste, už jsme to všechno vyházeli oknem ven, jinak bysme se tam nehli. Je toho tak na malý kontejner, no, ale pár cihel se nám skutálelo po srázu dolů, no, něco dopadlo i na tu silnici tam úplně dole, tak abyste věděl, kde všude hledat, až budete dělat pořádek. Štěstí bylo, že zrovna nejelo žádné auto. A ty keře u chatky, to jsou asi nějaké plevele, že jo? Já jen, že jsme si jich všimli, když už bylo docela pozdě. No, že byly tak nešťastně pod oknem, byla smůla… Tak vám vlastně volám hlavně proto, že chceme jet pro cihly a maltu, abyste to jako odsouhlasil, jo? Teda i tu práci navíc, samozřejmě, a že tu rouru do komína vám dnes dát nestihneme, takže si večer nezatopíte, ale ten prach snad už klesne, ju? Dohodnuti? Mějte se a přeju hezký den!“
Ano, tak to se mi stalo. Co k tomu ještě dodat? Třeba to, že každý řemeslník, když má tu čest něco bourat nebo předělávat něco po někom, vždycky se dozvíte, jaký fušer, fífák a debil to dělal před ním, jak amatérsky a nesmyslně, že on vám to zhotoví naprosto suprově, tak jak jedině se to má. Jo, a ještě jedno mají všichni společné. Že k vám přijdou koncem října, maximálně začátkem listopadu, vám na tuty slíbí, ale nakonec je z toho konec listopadu. Kouknou se na to a poví vám, že to zmáknou za den, maximálně za dva, za tři - a teď zbystřete! Těm mým to trvá 14 dní a ještě není všemu konec! A víte proč?
Přijedou, něco málo pošolichají, aby zas spěchali jinam. Pak zas hodně pršelo, jindy nenastartovali auto nebo něco zapomněli, opět přijeli, dali sváču, zhodnotili, navrhli, odpočívali, hoďku pracovali. Si myslím já, já u toho nebyl, ale dovedu si představit, jak dlouho která práce může trvat. I když si moji laickou představu vynásobím dvěma, za týden u mě neměli co pohledávat! Ještě, že nejsou placení od hodiny. Nejblší ale je – co bych si bez nich počal? I když, na druhou stranu zase – co oni beze mě?
