A nejlíp, když turista první den, tedy s naplněnou šrajtoflí, a úplně nejvíc nejlíp, když tohle všechno prvnímu pouličnímu lapači turistů v Dominikánské republice cestou na pláž vyžvaníte. Samozřejmě, že nejlíp pro něj, nejhůř pro
vás.
Na dotaz where are you from hrdě přiznáte, že z Czech republic, načež on odpoví ahój, a se znalostí naší republiky je hotov. Na to konto vás donutí si s ním plácnout, to jako že jste spolu velicí frendi, a věřte, že od tohoto okamžiku se ho lehce nezbavíte. Stále se vás drží jako mucholapka a má naspěch, protože vás musí obalamutit dřív, než dojdete k plážové konkurenci. Zkouší na vás koupi výletů, pak jestli už máte ubytování zaplaceno, a běda vám, když přiznáte, že ještě ne. Hned má pro vás bezkonkurenční nabídku, hotel kamaráda, kde nejenom ušetříte, ale zaručeně se vám tam bude i víc líbit, aniž váš hotel zná.
Když neuspěje, je vám ho líto a tak si řeknete, že si aspoň sednete do restaurace, kterou doporučí. Vždyť co tím můžete ztratit, že?
Ale můžete! Zatímco toto je váš první z mnoha omylů, váš vábitel uspěl na celé čáře! Tím, že sedíte, stáváte se snadným terčem pro pobíhající prodejce všeho druhu – cetkaře, ovocnáře, kloboukáře, třtinaře, langošáře, osuškáře, výletáře, hadráře, ale hlavně, hlavně vás nenechají na pokoji masérky! Celá armáda obtěžujících masérek!
Vy je samozřejmě tvrdě odmítáte, protože jste se do plážové restaurace přišel jenom najíst. Jenomže, když se vám s masáží nabídne asi tak dvanáctá otrava, na jejich „masáž, masáž!“ dostáváte alergii. O to větší, když se některé z nich podaří dloubnout vás do zad, odborně vás zdiagnostikuje slovy „strés, strés,“ a nejsou daleko od pravdy. Chtěl byste jim říct, že ten stres máte, ale jedině z nich, jenomže to neřeknete, protože španělsky neumíte a tyto umělkyně české angličtině těžko porozumí.
Stále je tak tvrdošíjně zamítáte. Zatím…. Protože jste naučený na to, že když si chcete něco koupit, jdete do obchodu a ne obchod za vámi. Přesto si po půlhodině koupíte jenom pět takových malých řetízků, které z ceny 250 dolarů usmlouváte na 70 a cítíte se jako vítěz. A pak přece ještě potřebujete osušku a pokrývku hlavy. Kvůli tomu palčivém slunci přece! A nekupte to, když vám to nabízí už osmnáctý prodejce a uhádáte s ním dva dolary!
Ale zpět k jídlu. Když už jste tak daleko, u moře, tak copak si asi dáte? No samozřejmě, že rybu! Jenomže při tom čučení do jídelního lístku jaksi přehlídnete to, že ceny ryb tam jsou uváděné za hmotnost v librách. Přinesenou velkou porcí jste nadšení, jak výhodně jste pořídili, jenomže úsměv vám ztvrdne při placení, když po vás číšník chce pesos tolik, jako kdybyste spořádali půlku žraloka, tedy asi čtyřnásobek předpokládané ceny.
Co můžete dělat - zase trochu uhádat a zaplatit, dát si pár drinků na spláchnutí žalu a odevzdaně podlehnout masáži. To aby se vám duševně i tělesně ulevilo, protože navenek na sobě přece nedáte prohru znát, i když to vnitřně potřebujete jako koza drbání. Toť vaše další chyba, neb jste měl zklapnout hubu a paty a co nejrychleji z tohoto finančního vysavače vypadnout!
Chcete relaxovat, ale v tu ránu se kolem vás začnou mihotat plážoví prodejci ještě větší a otravnější rychlostí. Cetkaři se jako mávnutím kouzelného proutku promění na nabízeče marihuany, kokainu a Viager a masérky se střemhlav hbitě rekvalifikují na kněžky lásky s červeným diplomem. Jen jsem nepochopil, jestli bychom ten orální sex měli provádět hned na místě nebo někde stydlivě za rohem.
Když je odmítnete, konečně si prožijete iks minut slastné masáže, jenže po procitnutí si všimnete, že vás opečovávají masérky dvě. Jednu máte schovanou za hlavou, druhou u nohou, a samozřejmě je to ta ošklivější, a dvě další čekají na to, až jejich předchůdkyně odpadnou. To však nehodláte připustit, neboť předtuchu o přemrštěné ceně krát dva a peněženku máte jenom jednu. Když se cifru dozvíte, fofrem vás přepadnou mdloby, jdete do kolen, tep vám málem vyskočí z žíly a jako na potvoru široko daleko resuscitační pracovnice žádná.
Když masérky uvidí vaše protáčející se panenky a hrozbu vypadnutí očí z důlků co nevidět, okamžitě jdou z cenou o polovic dolů. To vás sice udrží při životě, ale od stále přemrštěného placení ani tak nezachrání. Proto začínáte smlouvat, ale druhá, pracující strana nasadí psí oči a historku o osmi nemocných a zubožených dětech doma. Ne, takový trumf nelze přebít, tak vám nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, že máte holt vymasážováno na celou dovolenou, a vlastně i vyobědováno a nakoupeno dopředu.
A to netušíte, co na vás druhého dne čeká, následující dny ještě potká…
