Další důvod, proč lidé z Brd nechtějí radar

To, co naši vládní zmocněnci, kteří mají na svědomí výstavbu radaru u nás, neví, je něco o historii místa, kde má být tento objekt postaven. A to je chyba!!! Možná by pak pochopili.

Dobová fotografie z PadrtěSvaz vyhnanců z Brd

Na těchto pláních v Brdských lesích totiž kdysi stály 3 vesnice. Kolvín, Padrť a Záběhlá. Zdejší obyvatelé si v této krásné krajině žili blaze až do roku 1927. Toho roku si tehdejší armáda vybudovala v okolních lesích střelnici převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. A rozloha to nebyla zrovna malá, asi 18 – 20 tisíc ha.

Ale i tak si potom tito vesničané v celku spokojeně žili . Až do vypuknutí 2. světové války. Německé okupanty totiž také náramně zajímal zdejší prostor a hodlali ho také vojensky využít. A tak roku 1941 došlo k prvnímu vystěhování místních obyvatel. Byly nuceni podepsat podřadnou trhovou smlouvu, aby předešli násilnému vyvlastnění. Vrátit se mohli až po konci války, podle toho jak jim to dovoloval stav budov.

 Ale ani tak se jim nedostalo moc dlouhého klidu. Než se stačili vzpamatovat, bylo jim 26.12. 1951 oznámeno, že vesnice Kolvín, Padrť, Záběhlá zmizí z povrchu země a obyvatelé budou podruhé definitivně vysídleni. Občané se samozřejmě bránili. Hned druhý den svolali schůzi, která jim ovšem nebyla nic platná. Generál Kokeš měl jasný rozkaz: Vysídlit vesnice! A tak v průběhu příštího roku komunisté vesnice úplně zlikvidovali. Vysídlenci se rozprchli do okolních vesnic.

 Nyní je tomu už více jak 50 let. Z těchto pamětníků zbyla jen hrstka. Jsou to babičky a dědečkové, kteří se svými vnoučaty a pravnoučaty občas vyrazí do těch míst k Padrťským rybníkům, kde oni vyrůstali a měli rodinu. Teď už jsou tam jen holé louky a hluboké lesy. Ale přece jedou zavzpomínat.

Pak ale přijedou domů pustí si zprávy a dozví se, že na jejich vzpomínkách má vyrůst obří bílá koule, nějaký deštník na obranu před raketami. A vidí to úplně živě. Cizí armáda za jejich domy, veškerá hlasování a referenda k ničemu. V tak krásné přírodě něco takového.

 A tak se bouří. Pořádají demonstrace a protestují. Sami tuší, že to nemá cenu, ale přesto doufají, že je alespoň pár politiků pochopí a zastane se jich.