Válka je to nejhorší řešení

Nikdo z nás válku na svém území nezažil. Mladí jsou ochotni naslouchat válečnické rétorice ve svých zemích a mít sklon k nepřátelství těch na druhé straně fronty. Jenže se říká: Válku připravují staří a mladí v ní umírají.

Pokud se jedná o Ukrajinu, přece byly dohodnuta tzv. Minská ujednání, kde se dohodlo mezi Ruskem a Ukrajinou za pomoci tzv. normandského formátu, Francie, Německo, Rusko a Ukrajina, jak se bude řešit problém odštěpeneckých území Doněcka a Luhanska. Podle mě to bylo rozumné řešení, kdy by tyto ruskojazyčné regiony požívaly v rámci Ukrajiny dost velkou autonomii, včetně zachování druhého úředního jazyka, to jest ruštiny. Kdyby nebylo válečnické rétoriky, tak by z toho mohly těžit jak tyto regiony, tak i Ukrajina, neboť v těchto regionech je velké nerostné bohatství. (Však také bývalého prezidenta Ukrajiny Porošenka chtějí nyní soudit, neboť tajně nakupoval pro zbytek Ukrajiny uhlí z těchto odštěpeneckých regionů.) Čili je vidět, že i když jela válečnická rétorika na plné obrátky, tak zdravý rozum velel, neohlížet se na ni a jednat ve prospěch občanů a zajistit jim v zimě teplo. Jenže zdravý rozum se bere v době vzedmutých válečnických vášní jako vlastizrada.

   I současný prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj varuje před panikou kvůli hrozbě ruské invaze a doufá, že se uskuteční další kola mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za přispění Francie a Německa. Tento spor si musí vyřešit tyto dva slovanské národy sami mezi sebou. A věřím, že by to dokázaly.

   Ostatně sám současný ukrajinský prezident říká tato slova: „Naše vlast má hodně přátel a jsme jim za to vděčni. Nikdo kromě nás nevybuduje Ukrajinu, neochrání Ukrajinu, nepozdvihne Ukrajinu. Musíme spoléhat jen na sebe“. To jsou skutečně moudrá slova, která vlastně chrání i nás, neboť i u nás, zvláště mezi mladými političkami hoří bojové vášně. Nakonec, pokud bude tento článek schválen, v diskuzi si asi přečteme názory mladších generací, pro které je válka prehistorickou záležitostí.

   Ve svém mládí jsem slyšel vyprávět ve svém rodném městě Ústí nad Labem od Němců, kteří nebyli odsunuti, a prožili si jako řadoví vojáci tu autentickou válečnou vřavu a hrůzy na pláních Ukrajiny, Běloruska  a Ruska: „Nur nicht mehr Krieg“ jenom ne válku, říkali. Mimochodem, proto snad Německo je v tomto sporu rezervované, neboť i němečtí politici slyšeli od svých dědů a pradědů, co to znamená válčit s Rusem. Boje na jiných frontách byly téměř procházkou růžovou zahradou, proti bojům na východní frontě. Proto v posledních týdnech a dnech války se snažili němečtí vojáci přesunout na dosah amerických, anglických i částečně francouzských armád.

    Na závěr svého zamyšlení nad situací na hranicích Ukrajiny a Ruska bych rád uvedl slogan nás mladých v druhé polovině šedesátých let. Je to název hitu naší nejdéle hrající rockové skupiny, Synkopy 61 „Válka je vůl“ ze šedesátých let.

https://www.youtube.com/watch?v=ZZ2BVnAX0cE

Tito moravští Beach Boys, jak se jim přezdívalo, svou vlastní tvorbou vystihli to, čím žila mladá Amerika té doby. Odporem k válce. „Make love, not war“, „Dělej lásku (miluj), ne válku“. Američané tehdy museli narukovat do Vietnamu a umírali tam. Toto protiválečné hnutí, za které se postavilo spoustu nejslavnějších umělců té doby, mělo svým způsobem také vliv na ukončení tehdejších exteritoriálních amerických válečných operací. Mějme na paměti, že válka je to nejhorší řešení.

Autor je předseda Rozumných