Ta naše písnička česká

31. října byla na Starých zámeckých schodech odhalena socha největšího českého písničkáře  Karla Hašlera. Událo se tak při příležitosti 130 výročí jeho narození. Jeho písničky se zpívaly i za Protektorátu i v českými vězni v koncentračních táborech, i v Mauthausenu, kde byl Hašler ve svých umučen. České písničky dávaly sílu v nejtěžších dobách. Jaký je jejich život dnes? 

      "Ten národ, který nemá písní, nežije", říkalo se v době národního obrození. Za čas si připomene dobu před dvaceti lety. I když jsem byl tehdy velice  skeptický, když jsem viděl na náměstích bývalé aktivní členy KSČ cinkat klíči (v Hospodářských novinách jsem se minulý týden dokonce dočetl, že Letnou pomáhal, podle svých slov, organizovat tehdy mladý předseda Národního výboru Prahy 7 Miroslav Šlouf, a dokumentuje to fotkami z tribuny na Letné, kde se objevuje v blízkosti Václava Havla), jedna věc mi vehnala slzy do očí. Bylo to tehdy, když Marta Kubišová zpívala z balkonu Melantrichu píseň Jindřicha Brabce a Petra Rady "Modlitba pro Martu"..."Ať mír dál zůstává s touto krajinou...". Tato píseň byla složena těsně po příjezdu "spřátelených" tanků v srpnu 1968. Už tehdy měla neuvěřitelně silný náboj - tehdy tragický, vyjadřující však hlubokou naději. Ta se zdála být naplněna o 21 let později.

     Za doby před převratem vznikalo hodně písní, které si nacházely cestu k posluchačům, ale které si razily úspěšně cestu i do zahraničí. Spousta z nich zní na našich rádiích až dodneška.

     Vznikaly výrazné písně tzv. středního proudu žijící svůj život až do dnešních dnů (Karel Gott, Waldemar Matuška, Jiří Schelinger, Michal David, Vítězslav Vávra, Dalibor Janda, duo Kotvald Hložek, Petr Rezek, Stanislav Procházka ml., Jakub Smolík...., Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Iveta Bartošová, Petra Černocká, Jitka Zelenková, Petra Janů, Lucie Bílá.... atd.) ale vzniklo i velice mnoho překrásných písní folkových, které dokonce zlidověly (např. Galánečka Vlasty Redla). Kromě Vlasty Redla se zapsali do zpěvníčku našich srdcí Wabi Daněk, Jaromír Nohavica, skupiny Fleret, Brontosaurus atd.). Na vrcholu bylo country s Michalem Tučným, Rangers, Zelenáči atd. Vznikaly silné písně rockové (A co děti, mají si kde hrát - Katapult) ale i nové písničky z oblasti hudby dechové (Moravanka, Veselka, Pražská kapela Petra Finka, Zlatá muzika, Frajárka Slávka Smišovského....)A vidíte málem jsem zapomněl na Olympic, vinoucí se naší hudební historií jako zlatá nit. V těch letech vznikla i přenádherná Variace na renezanční téma Vladimíra Mišíka.

    A co nyní? Dokážete si zazpívat se současným interpretem nějakou současnou českou písničku? (Plyn už stoupá s Lucií Bílou je překlad písně Engelberta Humperdinka). Upřímně řečeno, i když hudební scénu sleduji dostatečně pečlivě, nic mě, kromě nádherných písní Jaromíra Nohavici a písní Jana Nedvěda nenapadá. (Levandulová s Hanou Hegerovou a Petrem Hapkou vznikla už hluboko před převratem).

    Čím to je? Máme se všichni tak dobře, že si písničky, které by reflektovaly současnou dobu nepotřebujeme? A nebo nikdo písničky, které bychom si mohli zazpívat neskládá?

    Není tomu tak. Písničky pro léčbu našich duší budeme potřebovat stále, a i ti, kteří mi teď budou spílat, mi za čas dají za pravdu. Vždyť i já jsem ve svém mládí odsuzoval všechno, co se v hudbě odehrávalo přede mnou. Ale časem přicházím na to, že i ta dechovka, kterou jsem tehdy nenáviděl, má něco do sebe. A myslím si, že je stokrát škoda, že si ten náš zlatý klenot, který nikdo na světě neumí dělat tak dobře jako my, že si tento klenot neopečováváme a nepěstujeme následovníky Vejvodů, Vacků, Poncarů, Bláhů...

    A nové písničky, které bychom si mohli zpívat vznikají. Dostanou se však velice náhodně k našemu uchu, tak jako to bylo v případě skorosprostonárodní "Jede jede mašinka" Zaslechl jsem také kdesi v hospodě lidově znějící Šenkýřku a na rádiu v Chebu něco jako "Ty jsi má láska..." nevím jak to bylo dál. To jsou evidentně melodické věci nově vzniklé a mají svou sílu, která se vždy prodere napovrch. Myslím si, že zpěvné písničky vznikají, jejich autoři a interpreti však nemají možnost je prezentovat v rádiích. Tam znějí jenom takzvané "stoprocentní hity". Dokáže mě rozesmát, když slyším z rádií "hrajeme jenom hity" a znějí tam písně, které jsou hity jenom tím, že je donekonečna omílají, ale nikdo si nemůže vzpomenout na jejich melodii.  Nemůžeme chtít po VIP interpretech dnešní doby se stotisícovými honoráři, aby jejich písně zněly upřímně pro širokou obec posluchačů. Mohou být pouze zvukovou kulisou, zvukovým smogem - jsou to ty písně typu - "hrajeme jenom stoprocentní hity" (zatímco jejich neméně zdatní mladí kolegové, kteří ovšem nejsou VIP nemají na nájem a nevědí co budou jíst, nebo spíše v případě muzikantů pít).  Víte písničky pro lidi vznikaly vždy v podhradí. Nedokáži si představit, že by kníže pán skládal "Sluníčko za hory zachází, pusťte nás z roboty rychtáři".

   Skutečným hitem je píseň, kterou si hrají lidé u táboráku a na kterou dokáže "sbalit" táborákový kytarista  táborákové děvče. Pravými hity jsou písničky ze Semaforu, písničky Olympicu, Holubí dům i novější Uhlířovy písně jako Severní vítr je krutý, ale i další písně, však vám sami vytanou na mysli. 

  Často se mě lidé na besedách ptají "co říkáte této soutěži Superstar či Xfaktor..." A já musím odpovědět, že je mi líto, že tam velice málo slyším znít české písničky (nyní i slovenské - i když slovenských písniček se krize zpěvnosti tolik nedotkla jako těch českých). Navíc já jako anglicky mluvící ještě navíc i trpím trapnou, jako opičím způsobem naučenou výslovností. Proč ti mladí lidé nezpívají jak jim zobák narost. Vždyť by to bylo upřímnější a pro diváky určitě atraktivnější.

  Slovo na závěr. Nestyďme se, si zazpívat od srdce, třeba i nějakou lidovou písničku. Nenechme osudu, aby se naplnilo heslo: Národ, který nemá písní, zemře. Ale já jsem životní optimista. Češi nepřestanou zpívat. Vy, kterým se můj dnešní nepolitický blog líbil - (ale vlastně ve svém důsledku to je vrcholně politická věc), nejenom si sami nahlas zazpívejte, ale povzbuďte k tomu i druhé. Vždyť se slovy Karla Hašlera "Ta naše písničky česká, ta je tak hezká, tak hezká...."