Rozum do hrsti i ve školství

Když se na nás valí ze všech stran nebezpečí, tak je třeba nedělat hlouposti. Naše základní školství je pořád ještě na vysoké úrovni, tak proč je ničit.

Máme dobré kantorky a kantory, kteří dokáží motivovat děti. Máme dokonce vynikající a odborně vyškolené speciální pedagogy, kteří dokáží úspěšně komunikovat s dětmi s mentálním postižením.

     A teď nám je neordinováno, abychom to všechno hodili za hlavu a ve jménu ideologie rozbili to, co se zde nejenom po mnohá léta, ale dokonce po mnohá staletí úspěšně rozvíjelo. Vždyť není náhoda, že právě z našeho národa vzešel učitel národů Jan Ámos Komenský. Ta schopnost naučit další generace samostatně myslet je nám dána v genech. Málokdo na světě se umí postavit k nečekaným problémům a s takovou mírou schopnosti vyřešit situaci.

     Ano, mluvím o tzv. inkluzi. Navíc se všechno problematické vyšperkuje cizími slovy a „položí se problém na stůl“. Protože, kdyby se to nazvalo česky, tak by to vůbec nebylo nic hezkého.

   Otevřete si slovník cizích slov a budete žasnout. Ten nejpřijatelnější překlad je zahrnutí do něčeho. Ale jsou tam daleko horší: Cizorodá hmota. Nežádoucí částice. Uzavření.

    Můžete mi namítat, vždyť přece za německé okupace, či za totality bylo školství ničeno. Ano, máte pravdu, bylo ničeno ideologiemi, ovšem bylo ničeno zásahy zvenčí. Navíc sám jsem ještě za tuhého režimu padesátých let zažil učitelky na základní škole, které s velkou láskou učily o naší historii tak, že jsme my školáci, včetně těch nejhorších „sígrů“, poslouchali s otevřenou pusou. A z doby okupace máme v paměti mnozí z nás film Vyšší princip.

     Na školství byly tvrdé útoky z vnějšku. Sám proces vzdělávání nebyl narušen ve své podstatě, i když se samozřejmě našly elementy, které velice ochotně sloužily uzurpátorských režimům i v samotných učitelských sborech.

     Inkluze je ale útok na samou podstatu. Je mi jasné, že už i při dnešní situaci, je velkým problémem získat pozornost a nasměrovat ji k předkládanému učivu. V době, kdy někteří žáci narušují výuku při vědomí, že jsou zcela beztrestní a že rodiče obviní spíš kantorku/ kantora, nežli je samotné, jsou učitelé, bezejmennými hrdiny dnešní doby.

    A teď k tomuto koloritu dnešní doby v učebnách ještě přijde s inkluzí dvoukolejnost. Něco se bude vyučující vysvětlovat většině třídy a zároveň se bude asistent snažit látku přiblížit žáku s lehkým mentálním postižením. Dokážete si úspěšnost takového vyučování představit. Já ne, a se mnou drtivá většina kantorů na základních školách a speciálních pedagogů ze škol speciálních.

     Speciální pedagogové jsou školeni tak, aby znali odlišnosti ve vývoji dítěte s mentálním postižení včetně lehkého mentálního postižení (LMP). Znají limity takovéhoto dítěte a zároveň znají metody, jak mu pomoci poznatky vstřebat. Když totiž dítě nerozumí, tak musí najít cestu, jak vysvětlovat, aby pochopil. Toto všechno je velice náročné a pedagogové, kteří se vydali na tuto dráhu, jsou velice zapálení pro věc. Vím to ze své zkušenosti, neboť speciální pedagožku mám ve své širší rodině a několik mých známých jsou též činní v tomto oboru.

     Ve svém výsledku inkluze nepomůže dětem s LMP. Když spolužáci uvidí slabší článek, tak nastane okamžitá šikana. A zcela jisté je, že nepomůže dosavadnímu složení běžných tříd základních škol. Začínám mít podezření, že se tu zase producírují „užiteční idioti“, jako v případě solární energie. Zelení aktivisté tolik horovali pro alternativní solární energii, že se jí podařilo vpravit do zákonů. Jenže to tam už vpravili různí šíbři, kteří už přesně věděli, jak vydělat na úkor společnosti haldy peněz díky aktivistům (kteří o budoucím kšeftu se solární energií neměli představu).

      A teď se snad rýsuje zase nový byznys. Děti z chudých rodin (což je už vlastně celá naše střední třída), budou chodit do státních základních škol infikovaných inkluzí, a ti bohatí budou posílat své děti do drahých soukromých státních škol. Ostatně takový systém je v britském školství a nejenom tam. Nehoruji proti středním a vysokým soukromým školám, to už je věc výběru, základní školství je však nezbytností. Každý má podle Ústavy na právo na kvalitní základní školství. A je povinností děti do základních škol posílat. Zatím byla v rámci možností zaručena rovnost v přístupu k základnímu vzdělávání. A to inkluze zničí.

   Snad ještě se zbytkem svobody, o které jsme si mysleli, že už nám ji nikdo nevezme je nutné zabránit likvidaci škol se speciálním zaměřením a umožnit rodičům svobodnou volbu při výběru školy. Umožnit školám se speciálním zaměřením čerpat dotace za stejných podmínek jako mají běžné školy a zajistit tak legislativní podporu a oporu. Ředitelům běžných umožnit svobodnou volbu, zda se jejich ústav přidá k vládou prosazované ideologické inkluzivní koncepci, nebo zda zůstane v osvědčeném režimu vzdělávání prověřenému staletími.