Pravda, láska a realita

V sobotu večer jsem sledoval pořad "Už je to tady!?". Z plátna se ozývaly hvězdy se zdravicemi vyzdvihujícími VELVET REVOLUTION, tak jak ji idealisticky vnímají - to je pravda a láska. Ve druhé řadě seděl žvýkající uhlobaron Bakala - to je realita 43 000 nešťastných rodin nájemníků na Ostravsku a Karvinsku v kauze OKD byty.

   Program sestavený z různorodých prvků měl silný duchovní náboj. Hudební složka, kterou ve velké míře obstaral symfonický orchestr pod vedením světového dirigenta Jiřího Bělohlávka, byla v podstatě vyvážená. Unikla však zvuková stránka přenosu, nebyly vůbec slyšet basy (kontrabasy a v případě Lou Reeda baskytara). Nejvíc mi to vadilo u Suzan Vega (a to nebyla její chyba, ale chyba zvukového přenosu). Pouze v díle Antonína Dvořáka, jednoho z největších mistrů instrumentace, to nevadilo. Byl jsem unesen  vrcholným pěveckým výkonem Renée Flemmingové. A její výkon posvětil i píseň It's a Perfect Day.

   Co mi ovšem velice vadilo, bylo to, že na večeru živě nezazpíval nikdo z našich respektovaných umělců spojených s výročím. Třeba Marta Kubišová  "Modlitbu pro Martu". Nakonec tato přelomová píseň zazněla zkráceně ze záznamu. Ale živý výstup by byl přece jenom něco jiného. V publiku seděl i Jiří Tichota. Jeho Spirituál kvintet by také určitě navodil tu správnou atmosféru. Ještě že skvělá Joan Baezová zazpívala část písně We Shall Overcome v češtině "Jednou budem dál", což byla v živém programu kromě árií z Rusalky a Dalibora jediná česky zpívaná slova.

   Nemohu se zbavit dojmu, že i to, že v programu nezpíval jediný český umělec, je svým způsobem signifikantní. No, nedá se nic dělat, ale je to škoda. Oduševnělý projev folkové Joan Baezové, kterou jsem obdivoval ve svém mládí, a která neztratila nic ze své nádherné čistoty ideálů, mě hluboce dojal. Renée Flemmingová, kromě své naprosté profesionality mě potěšila také tím, že jako jediná pozdravila také prezidenta Klause, naší současnou hlavu státu. To je vidět, že přece jenom umělci, kteří se ke svému umění musí dopracovat těžkou celoživotní prací, vědí co je slušnost, na rozdíl od těch, kterým stačí k celoživotní obživě dva tři hity.

   Na ten program jsem se díval ze zvědavosti, i když mě rozčilovala barnumská ideová reklama, která tomu přecházela a která si v ničem nezadala s bombastikou připomínající minulý režim. Vy dříve narození, nepřipomínalo vám to výročí osvobození Rudou armádou či Slovenského národního povstání? Nic jsem od toho nečekal. Byl jsem však mile překvapen kvalitou (začátek přenosu - flétna, potom nové fanfáry na uvítání prezidenta). Pouze nevím proč režie musela neustále prostřihávat na žvýkajícího uhlobarona. Prosím, povězte mu někdo, že na koncertě v České republice žvýkati je neslušné.