Oko za oko, zub za zub až do zničení světa

Odsuzuji zvěrstva, která páchali islamisté na bezbranných dětech, seniorech, těhotných ženách a vůbec lidech ve vesnicích v sousedství pásma Gazy. Svou plošnou nenávistí se tito vrazi blížili k řádění zrůd za druhé světové války.

Jsem však zaskočen tím, že tajné služby státu Izrael, které jsou považovány za jedny z nejspolehlivějších na světě, neodhalily, nebo podcenily signály, že se něco velkého připravuje v době, kdy je kdekdo kdekoliv sledován moderními technologiemi. Navíc prý dostaly varování i od tajných služeb Egypta, které mají blízko k celému arabskému světu. Internetem, zvláště ze států, kde je zaručena svoboda slova, se totiž šíří tzv. různé dezinformace. Ale víte jak je to u nás s těmi dezinformacemi. Mnoho z nich se za nějaký čas stanou pravdou potvrzovanou i velkými médii.

   Zde, v diskuzích na blogu iDnes, mi hrstka diskutérů neustále předhazuje mé volební neúspěchy. Ale nikdo si nedal práci s tím, že strana jejíž jsem byl předsedou, a která se tehdy se jmenovala Suverenita, málem překročila pětiprocentní hranici v letech 2009 do Europarlamentu a 2010 do Poslanecké sněmovny. Proč tomu tehdy tak bylo?

   Vysvětlení je zcela jednoduché. Lídrem v obou případech byla Jana Bobošíková se svými zcela jednoznačnými názory bez jakýchkoliv pochybností.

   Avšak mnoho lidí má rádo mé články, ve kterých je zakomponováno mé přesvědčení, že takzvaně není kouře bez ohně, že každá událost se váže k události předcházející.

   Tak i v tomto případě naštvu obě strany. Po vyhnání Židů ze své historické země v důsledku neúspěšného povstání Bar Kochby v letech 132 – 135 našeho letopočtu, se příslušníci tohoto jednoho z nejstarších národů světa ocitli roztříštěni po celé Evropě a posléze i Americe. Na území své starověké vlasti však po všechna ta toletí malé procento Židů zůstalo.

   V mysli příslušníků židovského náboženství však pocit sounáležitosti se starou vlastí zůstal zhmotněný v pozdravu „Příští rok v Jeruzalémě“.

   V důsledku protižidovských akcí a pogromů v Evropě (vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492) se velká část židovské populace postupně na území historické Judee a Samaří vracela. Tak se v hlavách  židovských intelektuálů postupně rodila myšlenka sionismu, které dal institucionální ráz až Theodor Herzl ve své knize Židovský stát v roce 1896. Plán na uskutečnění této myšlenky pak byl potvrzen  o rok později na Světovém židovském kongresu v Basileji, kterému předsedal. Dlužno říct, že spousta Židů etablovaných velmi dobře ve svých nových vlastech se vznikem sionismu nesouhlasila. Navíc ortodoxní židé (zde píšu malé písmeno, protože se jedná o židovské náboženství) se vznikem státu Izrael nesouhlasí, protože takový stát má vzniknout, podle tóry, až po příchodu Mesiáše. Ježíše Krista židé za Mesiáše neuznávají (zase malé písmeno, neboť se jedná o židovské náboženství).

   Na území, které se v té době už jmenovalo Palestina s převahou arabského obyvatelstva se postupně začala stěhovat židovská populace z celé Evropy. To vyvolalo samozřejmě odpor Palestinců. V době mezi světovými válkami docházelo k ozbrojeným střetům mezi arabskými starousedlíky a nově příchozími Židy. V roce 1920 vznikla židovská ozbrojená organizace Hagana, od které se oddělily později organizace Irgun a Lechi. Je potřeba říci, že tyto organizace páchaly na původním arabském  obyvatelstvu  násilnosti s cílem je vytlačit z jejich domovů. Po hrůzných zážitcích z koncentračních táborů se po druhé světové válce příchod Židů do Palestiny, budoucího státu Izrael, násobně rozrostl. A tudíž se násilnosti, o kterých jsem psal výše, vršily také. Silná nenávist Palestinců a vůbec muslimů proti Židům má i tyto kořeny. Jak se lidově říká, že není kouře bez ohně, tak musím přiznat, že je třeba vidět dál, než za horizont současné doby.

    Tento zdroj nenávisti mezi bratrskými národy je nevysychající. Jak Židé, tak Arabové vycházejí z jednoho praotce, Abrahama, avšak dvou různých matek. Jsou to semitské národy se stejnou, tisíciletou historií. Ale znáte to, nejhlubší nenávist je mezi bratry, pokud se nenávidí. Však také Kain zabil Abela podle Bible. A já musím s Janem Werichem souhlasit: „Čtěte Bibli, tam to všechno je“.

    Jsem rád, že se velmoci USA, Rusko a Čína zřejmě shodly na tom, že je nutné tento výbuch emocí lokalizovat, tak jako ostatně už několikrát, pouze na Střední východ. Jinak to obvyklé oko za oko, zub za zub, by mohlo celý svět nadobro zničit.

Autor je předseda Rozumných