O koblize, která vyhrála volby.

Ne, není to v žádném případě kritika Andreje Babiše, který přesně ví, o čem volby jsou. Dokonce je jeho hnutí mistrem ve volební taktice, protože získalo právě ty voliče, kteří k volbám nechodí. Na Portě (pro mladší vysvětluji - festival country a folkové hudby) by mu bylo voláno „umí“.

Kde je doba volebních programů, kde je doba pravolevých disputací, kde je doba, kdy lidé četli noviny a sledovali diskuze v televizi či rádiu. „To všechno vodnés čas“ jak zpíval Walda Matuška. Dnes se svět řídí internetovým tempem – facebook už je zastaralý – twitter je „in“, vše co dnes je nové, zítra už směšně zastaralým zdá se.

A tak při páděním po dálnici zaznamenáme, že „ANO bude líp“. A kdo by to nechtěl. Že budeme silní nejenom doma, ale i Evropě. To je přece fajn. No už jsme to sice Evropě osladili, ale nějak nám ta káva v ústech zhořkla při inventuře nákladů na naše předsednictví. Jaképak programy. Stačí když „nekašleme na Evropu“. Oranžová změť útržků z volebního programu mate voliče, kteří chtějí jednoduché heslo. Jedno heslo – jako třeba třešňové Evropa pro lidi. Zvířata nechme stranou, dost už bylo chřástalů obecných a kůrovců šumavských. Piráti je zahnali do kouta.  Hlavní je modrožlutě bojovat za ČR. Zaplaťpánbu, že už ne s panem Posseltem. I boj proti euronesmyslům je smysluplný.

   A kde je sypání popela na svou vlastní hlavu? Kam se hrabe na výrobu náročné CDéčko osobně se zpívajícím mistrem „Neposlušné tenisky“, na v puse lahodně se rozplývající koblihu. Není nutné shánět CD přehrávač, prostě jenom do úst vložit a jít volit. To už ani nemusí být líp. Ono už dobře při konzumaci bylo.