Mediální popravy. Ctěme opět presumpci neviny!

Média o tobě mlčí? Neexistuješ. Média tě označila za vyvrhele, protože tě policie začala vyšetřovat? Pro zbytek země jím jsi. Soud tě očistil? Pro média nezajímavá zpráva – pro zbytek světa určitě na tvém vyvrhelství něco bude. Pozitivní zpráva noviny neprodává.

Je zajímavé, že jsem se na tomto blogerském médiu nedočetl názor (anebo mi unikl) na fakt, že soud přiřkl Věře Jourové za újmu na ztracených platech odškodnění ve výši 3 a půl milionu, při čemž ji již dříve očistil konstatováním, že se trestný čin, kvůli kterému byla ve vazbě, nestal. Psychologické peklo někoho, kdo ví, že se choval mezi různými vykuky na ministerstvech čestně a nešel na ruku těm, kteří nestydatě tyjí z evropských fondů, žádné odškodnění nenahradí.

Dobře si pamatuji, jak tuto ženu, která byla na příslušném ministerstvu náměstkyní za ČSSD, velmi tvrdými slovy odsoudil tehdejší šéf této strany Jiří Paroubek. Žádná presumpce neviny. Lumpové proplouvají úskalími policie, prokuratury a soudů bez  úhony a slušný člověk musel preventivně do vazby. Bylo jednoduché a mediálně vděčné kopnout do někoho, který se nalézal ve vazbě. Jestlipak se tehdejší šéf ČSSD této ženě omluvil? Dobře si pamatuji na tehdejší novinové titulky.

Myslím si, že bychom se měli při současném šlendriánu v těchto složkách tvrdě vrátit k principu presumpce neviny.

Podobný, v osobní rovině však ne tak drastický případ – Jiří Čunek. Oblíbený starosta, senátor, který získal mandát v prvním kole, předseda lidovců. Věřící člověk s tradičním rodinným zázemím. Mediální poprava ve formě údajného přijímání téměř půlmilionového úplatku. Soud po letech uznal, že znalecký posudek se nezakládal na pravdě a že se tedy žádný trestný čin ve formě přijímání a předávání úplatku nestal.

Ovšem následky tehdejšího honu na Čunka byly nejenom pro něj fatální. Charismatického předsedu vystřídal předseda nevýrazný. Lidovci propadli ve volbách, slavobránou volebního úspěchu prošla TOPka.

Je dobře, že Jiří Čunek ví, že se nesmí stáhnout do ulity. Že osobní zkušenost s policejně, justiční mašinérií je něco, co lze přetavit v hodnotnou pomoc pro ty, kteří jsou momentálně touto mašinérií drceni. Jako senátor měl možnost navštívit ve vězení občanského aktivistu Ing. Jiřího Fialu (psal jsem o případu Fiala v blogu Politický vězeň současnosti – možné! – nebo tak nějak se ten blog jmenoval – najdete ho v historii mých blogů). Spolu se senátorem Petrem Pithartem se za vězně tehdy držícího hladovku už třetí týden zaručili. Jiří Čunek po návštěvě ve věznici napsal, že je neuvěřitelné, za co dnes může být kdokoliv uvržen do vazby.

A přesto, že byl Jiří Čunek očištěn, média mlčí. Tehdy to byly deseticentimetrové titulky, při doznání, že se znalecký posudek dehonestující J. Čunka nezakládal na pravdě, malá zprávička někde v prostředku listu. Mimochodem, proč se média nezajímají o osud Ing. Jiřího Fialy, kterému dal za pravdu Štrasburkský soud za lidská práva. Pro reportéry média, na kterém píši své blogy – to je lidsky velice zajímavý příběh, který se ve svém počátku týkal pošramocených mezilidských vztahů, které  přerostly v mnohaletou tragédii. Tento příběh se stal ve svém důsledku politickou reálií. Takový příběh může totiž v současné době prožít leckdo z mladších lidí.