Lidská práva nejúčinnější zbraní teroristů

Ač se to na první přečtení nebude zdát zcela jasné, lidská práva jsou v ostrém kontrastu s právy občanskými. Občané evropských států se nestačí divit, jak se vlády jejich zemí, chovají v příkrém rozporu s vůlí většiny.

Zvláště Němci jsou v šoku z toho, jak naprosto nesmyslně jejich kancléřka otevřela náruč těm, kteří by v žádném případě, podle dosavadních platných evropských zákonů, neměli asyl dostat. Najednou se ze všech migrantů stali Syřani.

     Kupodivu naopak funguje přísné dodržování schengenských pravidel, tak jak to praktikuje naše ministerstvo vnitra. Dnes už je zcela jasné, že migranti dostávají pokyny bůhví odkud, jak se nejlépe dostat do států s nejštědřejším přístupem k imigrantům. Česká republika je označena jako stát, kterému je nejlépe se vyhnout. Z toho je jasné, že funguje pravdivé přísloví: „Za dobrotu na žebrotu“. V našem případě i opačně. Jen ať nás Reuters a další světové agentury obviňují, z nedobrého zacházení s ilegálními imigranty. Kdyby nám z důvodů nekontrolovaného přílivu migrantů vznikly problémy, žádná z těchto agentur nám nepomůže. Navíc, jednáme zcela podle zákonů a evropských směrnic.

      Každou vstřícnost vnímají vyznavači totalitních ideologií a agresivních náboženských systémů jako slabost. Možná vám také vrtalo v hlavě, proč někteří mladí muži v davu migrantů proti kamerám ukazují „véčka“ – znak vítězství. Jaké vítězství mají oni mladí muži na mysli? Islámský stát dal světu na vědomí, že s „uprchlickou“ krizí pošle do Evropy mladé muže, kteří budou zakládat teroristické buňky. Myslí tím oni mladí muži, že tím hromadným atakem na samotné pilíře evropských tradic, už je vlastně rozhodnuto? Že už je otázkou jenom krátkého času, kdy se celá Evropa podvolí?

     Proč jsem dal do uvozovek slovo „uprchlická“ krize. Protože uprchlík vlastně prchá odněkud. Kdežto tato nezadržitelná vlna, toto tsunami, se valí někam. Někdy veřejnoprávní média ve své horlivosti ukáží nevědomky i pravdu. Když se ptali jednoho migranta odkud je, tak bezelstně řekl z Maroka. Tak on „prchá“ z Maroka, kam spousta Evropanů létá na dovolenou. Další, tentokrát Afghánec, s radostí, že už je v Německu prohlásil: „Já sice nejsem ženatý, nemám rodinu, ale mám hodně bratrů a sester a ty podle úmluvy o slučování rodin, přiletí zcela legálně za mnou.“      Vzhledem k tomu, že mu mohlo být kolem pětatřiceti let, tak si lze s jistotou představit, že jeho bratři a sestry mají spoustu dětí, jak je v daných krajích zvykem.

      A je jen otázkou času, kdy z onoho skoro milionu imigrantů z letošního roku vznikne závazek pro evropské sociální systémy živit v příštím roce dalších nejméně deset milionů imigrantů, kteří připutují do Evropy už zcela legálně, vzdušnou cestou, díky zákonům o slučování rodin.

     Jak z toho ven. Jak ubránit občanská práva. Dodržovat zcela přesně a nekompromisně různá omezení imigrace, tak jak byla v EU vypracována. Tak jak to praktikuje Austrálie. Nepodléhat návalům dobrosrdečnosti. Používat zdravý rozum. Nesmyslné vytyčení schengenského prostoru, kdy je do něj zahrnuto i Řecko, které je od dalších zemí schengenského prostoru odděleno, změnit tak, aby odpovídalo logice. Čili Řecko ze schengenského prostoru dočasně vyjmout a celý prostor neprodyšně uzavřít a bránit jako ve válečném stavu. Neboť tato invaze není nic jiného, než válka o historické hodnoty Evropy, než válka vedená bůhví kým. Válka za zničení občanských práv. Válka proti svobodě slova. Válka za zničení sociálních systémů evropských států a ve svém důsledku válka proti důchodovým systémům jednotlivých zemí.

      Je potřeba dočasně upravit různé úmluvy, které jsou koncipovány pro skutečně potřebné uprchlíky. To všechno bylo koncipováno s úmyslem pomoci jednotlivým uprchlíkům. Když se jedná dnes už téměř o milionovou hromadnou imigraci, jsou všechny úmluvy vycházející z pozitivních lidských pocitů sebevražedné. Pro kritiky rozumných řešení, kteří se pod každým článkem rekrutují v poměrně ustálené sestavě upozorňuji: Tento článek ani v nejmenším neútočí na náboženství. Poukazuji zde na totalitní ideologie a agresivní náboženské systémy.

      Bohužel se všechno v tomto světě radikalizuje a to, s čím člověk po celý život neměl problémy, se stává v současné době nebezpečným. Jak jsme, před více jak pětadvaceti lety, byli šťastni z toho, že pro nás začala platit deklarace lidských práv. Ani v nejmenším jsme si nedokázali představit, že lidská práva budou potlačovat práva občanská. Jedním z občanských práv je i svoboda projevu. Nezdá se vám také, že je den za dnem více oklešťována? O kolika jevech už se nesmí mluvit otevřeně.