Čest práci

Co mají společného události v Rumburku, rabování v Londýně a dalších anglických městech, či v minulých letech násilí v satelitech kolem Paříže? Ti co žijí ze sociálních podpor dlouhá léta, ba dokonce nikdy v životě nepracovali a neosvojili si pracovní návyky, mají čas na to, aby právě násilí bylo smyslem jejich života.

Podíl práce na polidštění opice – to je dílo, které si jistě mnohý ze starších vybaví.A naopak – bez práce a pracovních návyků se může člověk zase vydat zcela opačným směrem.

Ale jak z toho ven, když práce je jedním z nejnedostatkovějších artiklů na tržnici svobodného světa a každým novým vynálezem se pracovní příležitosti ztrácejí a na obzoru je velice chmurná představ, jak asi dopadně euroatlantická civilizace v budoucnosti.

Je mi jasné, že následující řádky vzbudí jistě velkou polemiku. Předem upozorňuji, že nejsou programem naší strany, ale pouze mou osobní úvahou.

Kdo nepracuje ať nejí, další z hesel, které zněly v dávnověku kolem našich uší. Myšlenka je to dobrá, ale jak pracovat, když práce není.

Zaveďme tedy opět pracovní povinnost pro ty, kdo chtějí pobírat dávky. Nejenom takové ty šolichy, jako veřejně prospěšné práce, které ve svém důsledku jsou pouze zátěží pro obecní úřady, a ti, kteří je vykonávají mají pocit degradace, ale zcela regulérní pracovní povinnost, tak jak byla u nás před rokem 1990 a při jejím nerespektování příslušný trest, tak jak tomu bylo dříve. V rámci této povinnosti budou rozličné příležitosti i když jejím gró bude nekvalifikovaná práce.

Teď jistě budete namítat, práce není, k čemu tedy pracovní povinnost?

Práce je, když se podíváte kolem dost a dost. Porovnejte si třeba údržbu měst či přírody ve Švýcarsku nebo Rakousku a u nás.

Jenže na tu práci nejsou peníze. Ale oni by byly, kdyby nebyly vyhazovány oknem sociálních dávek. Nehledě na to, že snížení kriminality by přineslo i úsporu v oblasti výdajů na policii.

Organizace a financování institutu pracovní povinnosti by v počátku bylo z těchto zdrojů. Postupně, by ovšem fakt, že existuje vedle volného trhu pracovních příležitostí ještě jakýsi sektor pracovních povinností, samozřejmě pro objednatele daleko lacinější, než onen obvyklý, byl určitým tržním artiklem. Např. majitel lesa, či správce komunikací, si na úklid objedná určitě lacinější firmu a ta nejlacinější bude nasnadě – státem místo sociálních dávek podporovaný systém vyplývající z pracovní povinnosti. Postupně by takovýto systém řešení dlouhodobě nezaměstnaných a nikdy nezaměstnané mládeže přinášel stále lepší výsledky.

Samozřejmě, že předchozí řádky mohou znít pro mladé jako utopie či čiré bláznovství, pro starší jako návrat před Listopad. Ale uznejte, problémy trvalé nezaměstnanosti, které se budou čím dál tím více přetavovat do násilí, je nutné řešit hned, nebo v blízké budoucnosti bude zle. A to nejenom u nás, ale i ve většině zemí Evropy. Buďme jednou vzorem my, vždyť na rozdíl od západní Evropy v tom máme zkušenost. Volný trh, pracovní příležitosti nepřinese. Těch bude stále méně a násilí stále více. Práce je podmínkou smysluplného života. Vždyť se říká "Radost z vykonané práce". A když není práce, tak nemůže být ani radost. Takže jsem si pro titul tohoto článku vypůjčil pozdrav, který jsme tehdy tak nenáviděli, ale který, když se to tak vezme kolem a kolem má svůj hluboký smysl.