Ať udělá cokoliv, všechno je špatné. Příště nevyhovovat!

Díval jsem se na jmenování nového premiéra prezidentem republiky. Bylo to, v rámci možností, důstojné. Miloš Zeman mohl jako každý člověk uvržený do karantény, v klidu čekat do ukončení karantény.

Vyšel však vstříc vítězům voleb a jejich voličům. Přes všechny překážky a zdravotní omezení se vše zařídilo tak, aby mohla nová vláda fungovat co nejdříve. Dokonce tím, že jmenoval nového premiéra, dal svým odpůrcům, těm, kteří by nejraději viděli na Hradě už někoho jiného, do ruky mocnou zbraň. Totiž mohl kolečko setkávání a rozhovorů s kandidáty na ministry absolvovat před jmenováním premiéra. Protože jenom už designovaný premiér může v případě prezidentova  nesouhlasu s některými navrhovanými ministry, podat stížnost, či dotaz Ústavnímu soudu, týkající se výkladu Ústavy, zda-li prezident, který jmenuje vládu musí navržené kandidáty akceptovat. Dokonce i prezident Havel a samozřejmě i prezident Klaus nechtěli být pouhými stroji na podepisování.

   Miloš Zeman vyšel vstříc v podstatě svým oponentům a výsledkem je opět posměch jednak novinářů, ale hlavně těch, kterým vyšel vstříc, voličům SPOLU a PirStanu. A myslím si, že náklonnost mu vyjadřují spíše ti poražení v letošních volbách. A to už vůbec nemluvím o tom milionu voličů, jejichž hlasy propadly. Ti by rozhodně SPOLU a PirStan nevolili. Ti poražení se nedívají vstřícně na to, aby byla nová vláda jmenovaná co nejdříve. Raději by byli, kdyby tomu tak bylo co nejpozději, nejraději vůbec ne..

   Hrubě mě urážejí slova jako „akvárium“, která zavládla v našich médiích okamžitě po jmenování. Je o mě známo, že jsem zastáncem zákona, který by trestal hanobení hlavy státu. Příznivcem takového zákona už jsem byl v době, kdy byl prezidentem Václav Havel a tehdejšímu největšímu kritikovi V. Havla, dr. Miroslavu Sládkovi jsem vyčinil jeho přílišné zesměšňování a kritizování tehdejšího prezidenta. Vzhledem k tomu, že jsem tehdy M. Sládkovi říkal, že jako zastánce konzervativních hodnot musí respektovat jako konzervativní hodnotu hlavu státu.

   V době T. G. Masaryka bylo naprosto nepřípustné kritizovat tohoto prvního Československého prezidenta. A tehdy byla naše země vzorem demokracie v kontextu okolních států. Ostatně ve Spojeném království (Velké Británii) je urážka hlavy státu, panovnice, trestná.

    Pokud však jsme zde dopustili, aby byl kritizovaný kdekdo bez ohledu na to zda-li spravedlivě či nikoliv, tak se dočkáme toho, že tak bude kritizována i příští hlava státu. To není dobré pro nastupující generace. Musí být ve státě nějaký pevný bod.

   Pane prezidente, buďte už nadále neoblomný. Vaše předpovědi byly vždy perfektní. Ve shodě s Vaší kritikou novinářů a médií, nenechte se jimi ovlivnit ve Vašem názoru, že přes něco nepojede vlak. Když ustoupíte, nikdo to neocení. Prostě  jednoduše. Nevyhovovat.

Autor je předseda Rozumných