U nebeský brány
Brečím dovnitř, slzy se kupí, peru s tou směsicí pocitů, bezradná v té chladné říši smutku. Já která nemám ráda hranice, konce, definitivu, setkávám se s ní v nejhorší možné podobě – tváří v tvář. A nechci, nemůžu pochopit, že je konec, že už ho neobejmu, nedostanu email, neuslyším jeho hlas. Už nikdy. A tolik jsem toho chtěla a říct a tolik toho nemusela…
Nevěřím na nebe, anděly, dobré skutky, na převtělování duší – trápím se, že je někde sám, vytržen ze svýho milovanýho domova…
Můj táta byl krásnej chlap, rád a dobře vařil, a nikdy si nestěžoval. I když měl důvod, Rád vtipkoval, rád se smál…a já už mu nemůžu říct, jak moc je to vyjímečný u lidí. Jak on byl vyjímečný. Jak ho mám ráda. Jak moc mi chybí…Zapomeneš a bude líp, časem to přebolí, slyším jen zdálky chabou útěchu. Ale já nechci zapomenout. S tátou odešel nejen kus mýho dětství, mého bytí, ale především mé současnosti. Jen on mě vždyck vyslechl do posledního zbytku myšlenky, nepřerušoval a poradil, potěšil, byl pyšnej a já byla pyšná. Pýcha vzájemná, že k sobě patříme! A teď…to nemám. A už nikdy mít nebudu.
Vzpomínky mi nestačí a nejsou útěchou, spouští jen další návaly slz, které se slívají... dovnitř. Vždycky když jsem, někdy předtím, plakala, přišla úleva. Teď ne. Chtěla bych věřit, že už ho aspoň nic nebolí, že je tam, kde se nesmí kouřit, ale kde mu ten zákaz nebude vadit, protože je tam tak dobře, že nepotřebujete berličku, aby se člověk mohl uklidnit se, zapomenout…
Chtěla bych věřit na ráj, který se rozprostře po otevření nebeské brány. Chtěla bych věřit, že to všechno existuje. Ale nevěřím. Já chci všechny lidičky co miluju, mít sobecky tady u sebe, na zemi. Tolik se bojím smrti...ne kvůli sobě, ale kvůli všem těm lidičkám. Teď, když mi zubatá ukázala, že všichni jsme tu jen na chvíli, bojím se o to víc. Jsem šťastná za to co mám, za život kterej žiju a nechci zkoušet jiné kraje.
Pokouším se spát, v bláhové naději, že táta přijde a řekne jaké to tam je, že mi dá echo..možná až se tam víc zabydlí, a dá do pořádku první dojmy….:-)
Chtěla bych věřit na ráj, ale nevěřím. Ten bychom si měli sami vytvořit tady na zemi. Cítím se tak strašně sama. V mým životě, ač mám velkou rodinu a spoustu přátel, je hodně málo těch, které bych pustila tak blízko k duši.. jako tátu..Proto je ta rána, po jeho odchodu tak velká, a proto tak bolí, a proto se nikdy pořádně nezahojí.
P.S.: tati, letí ti pusa ode mně i od Sašenky, a od Láďi tradiční, pořádné chlapské poplácání.
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník
Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...
Studenty protestující za Gazu měsíce trénovaly skupiny napojené na Hamás
Premium Masivní demonstrace za konec bojů v palestinském Pásmu Gazy, jež se v posledních týdnech rozlily po...
Nového děkana po Ševčíkovi na VŠE nezvolili, jediný zájemce to očekával
Akademický senát Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) nového děkana v...
Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, v Káhiře se jedná o příměří
Izraelská armáda v úterý zahájila operace ve východních částech Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Obsadila...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3114x
Karel Čapek