nikdy nejsem úplně sama. Ani na malou chviličku. Vždycky jsou nějaké oči se mnou. Vedle mně...Oči, které mě rentgenově zpytují, ale dovnitř... nevidí.
Máš oči jako kočka
- Co v nich vidíš?
Že nejsi šťastná.
- Jsem...docela...Nikdo není úplně.
Máš všechno, abys byla...
- Já vím... Ale ten pocit samoty, to až bolí, víš
Tak jdi mezi lidi. Opravdový lidi. Ne ty z internetu - to není normální svět
- Ani já nejsem normální, nepřipadám si tak
Já vážně nevím jak ti pomoct..S tebou je to hrozně těžký. Ženský jsou komplikovaný, a ty si obzvlášť spešl...
- Máš mě rád ....ještě?
Na to se snad nemusíš ptát...
- A miluješ mě?
Po tolika letech...to je jiný..to snad chápeš, dyť si chytrá holka
- Chtěla bych někam odjet, daleko. Zažít něco novýho, něco hezkýho, něco jinýho...
Na to nejsou peníze. Nejde to fakt, chci dodělat chalupu, buď reálná, holka. Spusť se konečně na zem. Roky na to máš... Ty brečíš....blázínku
- Ne ne, kdepak...
Máš oči zalitý slzama. Pojď ke mně... co se stalo, víš, že mi můžeš všechno říct. Něco v práci?
- Ne, nic se nestalo. Vážně. Jen jsem trošku smutná. Tak normálně. Malinko víc než normálně.
Podívej se na mě, kočko. Máš sedm životů...a teď žiješ jeden z nich, a jen na tobě záleží jakej bude. Kdybych mohl, sundal bych hvězdy z nebe, abych vrátil jiskru do tvých očí, udělal bych to, ale bez tebe to nejde, rozumíš... Sakra už začal fotbal, tak se usměj, nebo to zas dneska prohrajeme. Budeš v pohodě viď?
- Jo, už je mi líp. Jdu udělat něco k jídlu.
Pivo si dala do lednice?
- Zapomněla jsem...
Co v tý hlavě máš?!
- Tebe přece....
...Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná.
(J.Seifert)
