Hladina touhy, díl 6.
I.
"Vaši občanku, dámy, si prosím". Obě se otočily za špatnou, ale snaživou češtinou.
"Jste Češky, že jo? Byl jsem v Praze, pracovně, asi dva měsíce a tam jsem se naučil tak dobře česky".
Zita na něj zírala s otevřenou pusou.
"To je ten z tý pláže. Co říkal? Rozumíš mu?"
"Jestli ho chceme taky vidět nahatýho", usmála se pobaveně Valentýna.
"Ten je odrzlej, a co nějaká večeře, lodička....nic, hned na věc. Řekni mu no no no", káravě si ho změřila rusovláska.
Zasmál se : "Co je tvý kamarádce?"
"Nemůže se rozhodnout jestli budeme pít červený nebo bílý".
"To nechte na mně, já se ve vínech vyznám, dělám si víno sám, kousek tady mám svoje vinice. Mohli bychom si tam udělat výlet".
Valentýně se nelíbil ten sebevědomej Balkánec ani trošku, ale nelákal ji ani večer na hotelovém pokoji a nechtěla zklamat Zitinu touhu po dobrodružství.
"My budeme tři, bude to nějakej problém?", ukázal své, od cigaret zažloutlé zuby Ante, jak se představil, na ruce jeden tlustý zlatý náramek lemovalo několik kožených, na prsteníku obrovský prsten.
"Ne, my taky budeme tři", odstranila i poslední pochybnosti Valentýna.
II.
"Kde ses naučila chorvatsky?", vyptávala se Zita, a soukala se do bílých kalhot. Měla hezkou, souměrnou postavu.
"Myslíš, že se dneska budu svlíkat?", ptala se spíš pro sebe a rozhodovala se mezi dvěma podprsenkami
"Byla jsem za války pár týdnů blízko Vukovaru a pak v Záhřebu".
Valentýna ležela na posteli v džínách a tričku a koukala do stropu.
"Jako novinářka? To muselo bejt dost nebezpečný...", sedla si k ní Zita na postel.
"Zapni mi ty knoflíčky, prosím tě"
"Ani ne, z venku to vždycky vypadá hůř, než když jsi tam....", nedala se Valentýna zlákat do příprav na večerní zátah.
"Tak se dej do gala, nebo nám ti bejci utečou a já už jsem docela nadržená...teda připravená!" opravila se Zita a rozchechtala se na celé kolo.
"Moje dámy, tak já jsem ready" - Madla vešla do pokoje...
Ouzké džíny lichotily drobné, pravidelnou jógou trénované, postavě, šmrcovně rozepnutá halenka odkrývala krajku saténové košilky.
"Teda, takhle bych chtěla vypadat v šedesáti", zvolala Zita
"Teprve padesátosm, mé drahé přítelkyně"
S úsměvem se roztočila po pokoji. Byla opravdu krásná, usměvavá, a čerstvě opuštěná.
"A co ty můro jedna? Takhle žádnou horkou chvilku nezažiješ", obořila se naoko na Valentýnu.
"Jdu takhle", zvedla se konečně z postele
"Bez podprsenky?!"
"Holky to vám teda řeknu, docela ty kluky chorvatský lituju", zavřela za nudou hotelového pokoje dveře Zita.
III.
"Máš pěkně špičatou prdel", řekla Zita Valentýně a vystrčila ji ven z auta.
"Hele, věř mi, že je lepší se nerozdělovat a jet jedním autem", prohlížela si kamennej baráček, před kterým zastavili, Valentýna.
"To jsou hovada, já myslela, že nás zavezou někam do restaurace a oni s náma šup do lesa mezi pařezy", zlobila se na svůj výběr oblečení Zita.
"Myslíte, že si nás už rozdělili?", zůstávala v klidu Madla.
Uvnitř to vypadalo moc hezky. Obrovskému pokoji vévodil krb, několik křesílek a veliká pohovka, pod oknem nádherný dřevěný stůl, na kterém bylo připraveno pohoštění...
"Já mám ráda croasanty", řekla mlsně Zita.
"Ty prej budou až k snídani", zasmála se Valentýna.
Bylo jí jasné, že pánové budou chtít za večeři zaplatit a bylo jí to jedno. Necítila vůbec nic.
Ani stud. Ani strach. Ani vzrušení. Věděla jen, že to přijde, že to bude trvat jen chvilku, a že nebude cítit vůbec nic.
Vypila nabídnutou travaricu na ex.
"Holky to je dobrý, z čeho to dělaj?", libovala si Madla.
"To je pálenka z jahod", řekl Mihovil, nejmladší a nejhezčí z nadržené chorvatské trojice.
Pracoval jako inženýr v blízké lodějnici. Členství ve vládnoucí straně mu zachránilo pracovní místo, nepocítil na své kůži horší chorvatské časy, on si pořád mohl dovolit milenku, chalupu i dvě auta.
Valentýna věděla, že to bude s ním. Krasavec z pláže už svou chlupatou tlapu ovinul kolem chichotající se Zity a řidič Luka už nakukoval do vzrušujícího dekoltu nejstarší účastnice zájezdu...Madly.
Když se jí zeptal, jestli se chce podívat nahoru, jen kývla. Co na tom, další mechanickej sex bez lásky.
Pokračování vás čeka na blogu Alice Barešové alicebaresova.blog.iDNES.cz
stejně jako i předcházející díl: http://alicebaresova.blog.idnes.cz/c/77041/Hladina-touhy-5.html#t2
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
| Další články autora |
Patří k nejjedovatějším na světě. Teď tyto houby začínají růst i v Česku
Smrtelná dávka je přibližně 30 gramů. Řeč je o muchomůrce zelené, která je nejjedovatější houbou na...
Znáte rybí hybridy? Kříženci cejna, kapra a karase v českých vodách stále překvapují
Každý rybář zná ten pocit. Splávek se potopí, prut se ohne, ryba bojuje jako kapr, ale když se...
Do Prahy míří originál, který patří k nejcennějším předmětům světa. Znáte Britskou Guyanu?
Začátkem září se pražský Obecní dům promění v nejstřeženější trezor v Evropě. Třetí pokračování...
Máte řidičák na traktor? V Čáslavi si můžete vyzkoušet své umění za volantem veteránů
Zkuste najít kluka, který by se alespoň jednou v životě nechtěl posadit za volant traktoru. V...
Čeští hokejisté na MS v hokeji 2026: Výsledky, soupiska a prohrané čtvrtfinále
Čeští hokejisté vstoupili do mistrovství světa ve Švýcarsku tradičně s medailovými ambicemi. Ty...
Dálnice D8 spolkne další stamiliony. Modernizace omezí řidiče na tři měsíce
Od pondělí se na tři měsíce musí obrnit trpělivostí řidiči, kteří pojedou po dálnici D8 mezi Novou...
Terasovité zahrady zámku Zákupy se dočkají obnovy
Dominanta zámeckého parku je aktuálně v kritickém stavu a turistům není přístupná. Unikátní...
Obyvatelé Skvrňan touží po koupališti. Vhodné místo se však zatím nenašlo
Zatím marně hledají zástupci centrálního městského obvodu Plzně místo, kde by ve čtvrti Skvrňany...
Autobus v Otrokovicích srazil na přechodu dva chodce, jeden nehodu nepřežil
V centru Otrokovic na Zlínsku v sobotu večer srazil meziměstský linkový autobus na přechodu pro...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3119x
Karel Čapek




















