kulatý dívčí obličej, veliká modrá kukadla, malý nosík a plné rty, to vše lemované zářivou blonďatou hřívou. Nádherná holka. Tolik jsem chtěla zůstat na těch očích, maximálně zůstat viset na rtech, ale...
pohled mi sjel níž, měkkce se odrazil a pak už trvale zakotvil - zůstala jsem civět na její dekolt. Hluboký výstřih trička odhalil téměř celou krásu dokonalého dívčího poprsí.
Všimla si mého pohledu
"Můžu vám nějak pomoct?"
"Potřebuju něco do práce."
A dál jsem civěla na tu nádheru.
"A co by to mělo být?"
Určitě si myslí, že jsem divná, ale nešlo to. Dívat se jinam. Dívčí útlá postava s velkým poprsím, které se doslova dralo z výstřihu ven. Jéé, jaro je tady!
"Pojďte, tak já vám pomůžu něco vybrat. Asi nic konzervativního, viďte?",usmála se.
Následovala jsem ji, mrzelo mě, že výstřih zmizel přede mnou.
Na stojanu visely svetříky v temných barvách. Rukou jsem zajela mezi ně.
Lehounce mě přes ni plácla.
"To není nic pro vás, to je pro starý báby. Jaro má bejt veselý".
A mrkla.
"Tak jak si nakoupila?", ptal se mě manžel v autě spokojeně s vidnou konečně ukončeného nákupního martýria...
"Jo, super. Jsem na jaro připravená jako nikdy předtím".
"Co to máš? Pro koho to cinkrlátko je?"
Ukázala jsem mu náramek s přívěsky, kterej jsme s prsatou kráskou vybraly jako tečku jarního nákupu.
"To je děsnej kýč, kam to budeš nosit?"
"Nevím, ale budu", usmála jsem se, a z hlavy mi nešel ten dekolt.
Večer jsem se oblíkla do jednoho z triček s proklatě hlubokým výstřihem, které jsme s blondýnkou vybraly.
Manželovi spadla čelist přesně tak jako mně dopoledne.
"Co to je?!"
"Jarní hit", odpověděla jsem klidně
Jasně bude to chtít trochu opálit, ale jinak to nevypadá špatně. Notovala jsem si a nakrucovala se před zrcadlem.
Teprve teď jsem s jistotou věděla, že to jaro přijde, a že se na něj hrozně těším.
"To si chceš vzít na sebe první den do práce?! Vždyť ti budou všichni čučet jen na prsa. To bude báječnej první dojem ze sociální pracovnice!", zasmál se a vrátil se k sudoku.
Vezmu si něco z toho co mám, hlavně, že jsem se vybavila řádně na jaro, pomyslela jsem si a vyzkoušela postupně všechna trika i tílka. Byla jsem spokojená jak už dlouho ne.
I večer byl ve znamení prsou. Povídaly jsme si o nich s kamarádkou. Ona je majitelkou opravdu pyšného dekoltu, a to je spíš o trápení, než nějaké pýše. Již od útlého mládí se každý mužský pohled zastavil...na prsou. S věkem pak padá sebevědomí a roste stud. Prsatá ženská schovává své půvaby pod volné, plandající oblečení a dává chlípným pohledům pouze tušit co se za obalem skrývá.
Před lety (je to opravdu hodně dávno) jsem pomáhala v rodném městě organizovat koncert jednoho našeho populárního zpěváka. Celý koncert jsem pak strávila v první řadě s koleny doslava přitisknutými k pódiu, na kterém dováděla ona hvězda v ouzkých bílých kalhotách. Celou hodinu a půl jsem mu koukala do rozkroku. Nešlo se dívat jinam. Prostě nešlo. A nebyla jsem sama, po koncertě měly všechny dámy v hledišti červené tváře. Když se mě pak zpěvák zeptal kolik lístků se skutečně prodalo, protože informace, kterou dostal se mu nezdála. Stál proti mě - vysoký asi jako já, a nemohla jsem.... koukat do očí. Sklouzla jsem pohledem dolů - tam, kde byl celý koncert. Usmál se, byl zvyklý. Prozradila jsem mu skutečný stav prodaných vstupenek a utekla....
Šéf mi pak řekl: "Jsi tele, kdybys koukala lidem do očí, tak se to nestalo!"
