díl IV. Ćiro
Přezdívka Ćiro se s ním táhne již od dětství,získal ji díky jednomu břichomluvci...
Otočil se, usmál a kynul rukou... i když na něj narvané tribuny balkánskými fanoušky řvaly... teplouši.
Miluje švýcarskou čokoládu, chorvatské ženy, byl osobním přítelem kontroverzního chorvatského prezidenta Franje Tudžmana (sám na tuto funkci i kandidoval). Nedílnou součástí jeho image je dokonale padnoucí oblek a bílá šála kolem krku.
Jmenuje se Miroslav Ćiro Blažević a je nesporným trenérským králem chorvatského fotbalu.
Na Švýcarsko, kde začínal jako hráč, a později sbíral i první trenérské zkušenosti /první rito NK Vevey (1963-1967), následoval Sion, Lausanne-Sport…/rád vzpomíná, a se skromností tolik typickou pro balkánské kraje, prohlásil: "Hráčem jsem byl sice průměrným, ale zato trenérem vynikajícím, ne-li nejlepším na světě!"
Smělé tvrzení? Možná, ale ne pro Blaževiće. To že i "malý kašpárek" může zahrát velké divadlo dokázal jako trenér chorvatské reprezentace (1994-2000) na mistrovství světa ve fotbale v roce 1998.
Zvonimir Boban, Davor Šuker, Slaven Bilić... reprezentati, kteří sice hráli v evropských klubech, ale pod taktovkou mistra Ćire dosáhli na bronzovou medajli pro své Chorvatsko,které jim rázem klečelo u nohou. Ćiro byl prohlášen nejlepším trenérem mistrovství, Davor Šuker získal Zlatou kopačku za nejlepšího střelce mistrovství (6 golů).
Blažević později vedl i reprezentaci Íránu, působil v NK Záhřeb a od léta letošního roku se ocitl tak trošku jako kouč Aladin, kdy se po něm žádalo téměř nemožné - zachránit krizi v bosenském reprezentačním teamu. Ćiro má dokonce v Bosně kořeny, narodil se v tamním městě Travnik.
Jeho srdce ovšem bije pro Chorvatsko, kde má jako správný král i své letní sídlo, a to přímo v královském městečku Kraljevica, které se nachází 23 km od Rijeky.
A že je to srdce veliké dokazuje i pohostinnost pana domácího, který se postaral, aby spíž byla vždy řádně naplněna i v době jeho nepřítomnosti v Kraljevici. Pro zloděje je na přichystán klíč pod rohožkou, na stole cedulka - příjemný pobyt. Zloději, kteří vilku kouče navštívili, byli takovou pohostinností tak zaskočeni, že skromně pojedli, umyli po sobě nádobí...a na cedulku dopsali...děkujeme. Bylo nám tu dobře.
http://www.youtube.com/watch?v=ucG1msQaldE
