Nezapomenutelná cesta - den čtrnáctý
Ráno jsem vstala jako mátoha. Ještě byla tma, když jsem sbírala vyprané prádlo ze sušáku a dobalila batůžky. Postupně jsem vzbudila manžela a děti. Tiše jsme posnídali, dcerku na rozloučenou kopla do ruky probíjející varná deska, až se na ní objevila zarudlá spálenina.
Sluníčko teprve pozvolna vycházelo, když jsme se pohledem naposledy rozloučili s pronajatým bytem a vyrazili vstříc naší poslední pouti – vstříc Finisterre. Město ještě spalo, sem tam jsme potkali někoho s batůžkem na zádech a pár domorodců chvátajících do práce.
Procházeli jsme městem, kráčeli jsme v chladném vlhkém ránu okolo staré fontány. „Mami, mami, podívej, to je ledňáček!“ Volaly děti. A opravdu. Nad vodní hladinou prolétal malý, blankytně modrý ptáček. Podíval se na nás, zamával křídly a zmizel nám z dohledu. Tak to budeme mít šťastnou cestu, když jsme hned na začátku viděli tak vzácného tvorečka!
Já zase nasadila svižné tempo, cítila jsem se lehká jako ten pták, batoh na zádech jsem už vůbec necítila. Těšila jsem se z každého výhledu do krajiny, z každého krásného stavení, z každého metru naší cesty. Děti trošku reptaly. Nejvíc Honzík. Rozpadal se mu batoh a bolela ho noha. Poslední dny jsem mu ji tejpovala, večer masírovala, ale pořád ji měl trochu oteklou a stěžoval si, že se mu špatně chodí. To bude jen namožené, utěšovala jsem ho a půjčila jsem mu svou mastičku na bolavé nožky. Až o dva měsíce později jsme na rentgenu zjistili, že měl únavovou zlomeninu na nártu. Naštěstí mu krásně srostla i bez sádry.
Galicie je prý známá častým deštěm a dnešní den se nenechal zahanbit. Sotva jsme vyrazili z města, zkropily nás první kapky. A po pár kilometrech se rozpršelo úplně. Kráčeli jsme okolo staré továrny, potom do menšího kopce okrajem vesnice Sarela de Abaixo. Brzy jsme zase zašli do lesa vonícího eukalyptem, s vřesem vyšším než české kapradiny a hrajícím všemi barvami. Byla to pastva pro oči. Turistů na cestě bylo tak akorát, necítili jsme se osamocení, ale ani jsme nekráčeli v davu ostatních. S poutníky jsme se opakovaně potkávali, hlavně když jsme oblékali pláštěnky nebo se schovávali v hustém dešti na zastávkách.
Potkali jsme také jednu českou dívku, která zrovna procházela sama a kousek cesty jsme strávili v příjemném rozhovoru. Prý se občas setkává s indským kamarádem, který nás už potkal. Za chvíli nás doběhl a se smíchem nás česky pozdravil. Natáhl dlouhé nohy a zase byl pryč. I když až do Finisterry jsme se ještě pravidelně míjeli na odpočívadlech.
Také jsme se pravidelně setkávali se čtyřčlennou rodinou – hlavou rodu byl evidentně postarší pán, za ním cupitala jeho tichá manželka a vzadu se za ruku držela dospělá dcera s manželem. Ve Finisteře jsme dokonce spali ve stejném penzionu a cestou ze Santiaga do Porta nám obsadili naše rezervovaná místa v autobuse.
Děti byly nadšené, jak potkáváme ty stejné lidi. Vzpomínali na všechny, které jsme během pouti již potkali a kteří v nás zanechali svoji stopu.
Za hustého deště jsme došli na překrásný most Ponte Maceira. Doufali jsme, že u něj dostaneme razítko, ale žádné jsme nenašli. Udělali jsme si pár fotek na památku a šlapali jsme po mokré silnici dál. Následovala pěkná cesta přírodou okolo hlasitě bublající řeky Tambre. Děti už byly unavené a chtěly si sednout, ale všechno bylo mokré. Párkrát jsme zastavili na autobusových zastávkách, abychom ze sebe oklepali trochu vody, ale pět se nás dovnitř nevmáčklo a tak jsme se dlouho nezdržovali. Bez pořádného odpočinku jsme před druhou hodinou vešli do Negreiry.
Ubytování jsme měli domluvené až na pozdní odpoledne, ale majitel byl laskavý a přišel nám hned otevřít. Měli jsme nádherný byt jen sami pro sebe. Nechali jsme děti, aby si daly horkou sprchu a obsadily postýlky a s manželem jsme vyrazili do nedalekého obchodu na nákup. Sice jsme měli původně v plánu zajít do restaurace, ale zase byla siesta a čekat do večera se nám nechtělo. Nakoupili jsme tašky jídla na dva dny, v průvodci psali, že v příštím dnu nebudeme mít žádnou možnost nákupu.
Než jsme se všichni umyli a vyprali svršky, manžel připravil výborný oběd. Najedli jsme se, co se do nás vešlo, zahráli jsme si karty a šli jsme brzy spát.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - závěrečná rekapitulace našeho putování
Kdybych si měla znovu vybrat, neváhala bych a vyrazila bych na cestu. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků mého života. Rodinné pojetí pouti přineslo nové výzvy i nové radosti, rozhodně to byl nejdokonalejší teambuilding.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den devatenáctý
Vracíme se do Porta ke starobylé katedrále, na místo, ze kterého jsme vyšli. Setkáváme se s poutníky, kteří právě odcházejí a přejeme jim šťastnou cestu. My se už vracíme domů. Jaké to bude, až zase otevřeme dveře svého bytu?
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den osmnáctý
Poutník prý má ráno přivítat nový den na mysu Finisterra a uvědomit si, že od nynějška je již jiným člověkem. A pak je čas otočit se zády k oceánu a vrátit se do své domoviny a do svého každodenního všedního života.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den sedmnáctý
Blížíme se konci našeho putování. Mys Finisterre je už skoro na dosah. Dříve prý poutníci v cíli cesty pálili své šaty, aby ukázali, že se proměnili v nového člověka. A dnes večer budeme u majáku při západu slunce stát i my.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den šestnáctý
Ačkoli jsme po celé Camino putovali nádhernou přírodou, dnešní krajina byla nejkrásnější. Procházeli jsme úchvatnými národními parky, obdivovali jsme špičaté hory v dáli a odpoledne nás opět provázely výhledy na nekonečný oceán.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Prostorný rodinný dům k celkové rekonstrukci, Bylany u Českého Brodu
Chrášťany - Bylany, okres Kolín
2 690 000 Kč
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 747x