Bezpečnost práce v Indii? Co to je?

Delší čas jsem pobýval v Indii. Indové jsou lidi jako my, výrazné rozdíly v mentalitě nevidím. Kulturní rozdíly jsou ale dost velké.

Měl jsem příležitost několikrát pozorovat obyčejné Indy a Indky(!) na stavbě. Opět jsem hlavní rozdíl viděl v atmosféře a sociálním cítění, které je na naše poměry neuvěřitelně silné. Na práci se hlásí různí lidé, protože na stavbách, hlavně, pokud jde o nepřetržitou práci na několik směn, se dá vydělat dost peněz (na indické poměry, u nás by takovou práci za takový plat asi nikdo nevzal). Mladí i starší, někteří potřebují nutně peníze. Fasování přileb nebo rukavic je věc nevídaná. Každý si má přinést svoje pomůcky, ale v praxi to vypadá tak, že nikdo si nic nepřinese, tedy kromě jídelní nerez sady s jídlem, celé rodiny i s dětmi, případného kuřiva a podobných zbytečností.

Nerez jídelní misky bych měl vysvětlit. Plasty na jídlo tu nikdo nebere. Mají špatné vibrace. Pokud někomu nestačí toto mystické vysvětlení tak vězte, že plasty jsou pórovité a velmi snadno a rychle se v nich při vysokých teplotách množí plísně.

Práce probíhá tak, že určitá skupina má supervizora, což je důvěryhodná, dost často starší vážená osoba, a ten dohlíží, jestli se správně pracuje. Supervizor může mít pod sebou ještě jednoho nebo dva další pomocníky, kteří hlídají kvalitu práce, ale nepracují. Tenhle systém funguje dost dobře, pokud je supervizor vhodná osoba. Je to podobné jako u nás, jenom, že vedoucí směny nesedí na hromadě štěrku a neustále nedohlíží. Báchorky o líných Indech hoďte za hlavu. Tuším, že tyhle mýty šířili líní angličtí sáhibové, kteří se celé dny poflakovali v houpacím křesílku, kdesi ve stínu, a pozorovali, co se kde šustne.

Pokud je venku 45°C+ ve stínu, tak pracovat se dá jen dost obtížně. Kteréhokoli Evropana by při těžší fyzické práci v takové teplotě nejspíš tak po hodině, po dvou ranilo, odvezli by ho s úžehem do nemocnice a v horším případě by skončili někde v márnici v chlaďáku. Myslím, že i horníci by to snášeli špatně. Přece jenom pracovat na ostrém denním slunci při takové teplotě, je mnohem namáhavější, než při vysoké, ale stabilní teplotě. Lokální teploty na slunci bývají vyšší. Napřiklad po písku se nedá chodit naboso. Pokud si zapomenete sandály, budete se učit tancovat čverylku. Dělají se puchýře. Proto se také kolem poledne dělají povinné přestávky.

Práce dětí je v Indii pořád běžná. Ženy dělají stejně namáhavou práci jako muži a často méně kvalifikovanou. Protože se skoro všechny zakrývají závojem - ano, ženy nosí jako pracovní oděv tradičně sárí a závoj na hlavu - tak věk se odhaduje dost těžko. Viděl jsem jednu ženu, která nosila s jedním mužem asi 70kg těžké nádoby s pískem. Úplně se u toho celá klepala. Povídám anglicky jednomu Indovi, kterého jsem znal, že takovou práci by u nás žádná žena nedělala, že by se na tohle prostě vykašlala. Okamžitě začal něco vykřikovat na supervizora (jeho bratr), pak něco řekl té dotyčné a šup, už hrabala štěrk kopáčem. Nádoby pak nosili dva chlapi. Mlátil jsem se v duchu do hlavy, že mě to nenapadlo o 3 hodiny dřív. Problém byl taky v tom, že mi hned nedošlo, kolik jí je. Neptal jsem se, ale hádám asi tak něco kolem 14-15. Ony po nějaké době, když zjistí, že tam nejsou nějací dotěrové, občas obličej ukážou. Krásná holka. Řekl bych, že si chtěla na něco vydělat, ale možná že to bylo pro rodinu. Kdoví.

Další podobný případ jsem viděl, kdy tentokrát už dospělá žena tahala 50kg pytle s cementem. Když jí tu práci dávali, tak začala trochu ječet, ale pak to s tím chlapem tahala několik směn. Každých pět minut 2 pytle do míchačky. Vypadá to, že to není moc, ale za směnu toho bylo asi 5 tun. Na každého. Ještě tam měla syna asi tak 17, ten dělal lehčí práci a v noci si prostě lehnul a spal. Nikdo ho nerušil a ani mu nic neříkal. Další Indka měla u sebe asi dvouleté dítě. Chlapečka. Dovedete si představit, že děláte beton a metr vedle míchačky se batolí malé dítě? Všichni byli velice pozorní. Pokud chlapeček zabloudil pod hydraulickou násypku tak ho popadli a odnesli. Taky jsem přišel na způsob, jak ho odklidit do bezpečí. Stačilo natáhnout ruce a říct česky: "Pojď ke mně." nebo "Dej sem dítě." Pak se po něm jenom zaprášilo, jak rychle byl u maminky. Přestávky na kojení taky nebyly žádný problém. Za maminku někdo zaskočil a ona se na čas někam uklidila. Přes noc chlapeček spal 2 metry od hlučícího mixéru v dece. Kousek dál i v noci na hromadě s pískem bivakovala žena se dvěmi dětmi. Ti nepracovali. Pak jsem pochopil, že je to žena jednoho z dělníků, který si tam na práci přivedl celou rodinu. Byli tam po celou dobu, to zanamená asi 2-3 dny. Takových tam bylo víc. Asi přespolňáci.

Celkově musím říci, Indové jsou pri práci úžasně obětaví a moc hezky spolupracují. Jsou také neuvěřitelně soustředění. Taky bez ochranných pomůcek stačí jeden špatný pohyb a pak to dost bolí. Byly nějaké hádky, ale bylo to takové dětské hašteření a vždycky to rychle skončilo. Mladí muži (i dívky) jsou tak štíhlí, že naše anorektičky na ně nemají. Opravdu nechápu, jak mohou dělat při téhle postavě tak těžkpou fyzickou práci. Hodně z těch mladých jí jen jednou denně. Přitom mi přijde, že je to pro ně normální. U práce jsou šťastní a spokojení. Nepospíchají, ale sousředí se a dělají. Když chtějí.

Občas se přihodí nějaký úraz a někdy je to dost vážné. Samozřejmě, bez přilby jsou úrazy hlavy mnohem vážnější. Je to stejné, jako na silnici. Tam taky, když jezdí pořád bez přilby a něco se přihodí, je to často mnohem horší než s přilbou. Osobně jsem ale úraz podobného typu neviděl. Není to časté.

Abych nekončil tak smutně, přidám jednu historku. Byli jsme v Dévprijágu na soutoku Gangy a Jamuny a byl leden, krátce po obědě. Hlídal jsem místo a nedaleko pracoval jeden starší Ind. Styděl jsem se, protože byl o dost starší něž já a navíc vozil na takovém dřevěném kolečku cihly. Vždycky si toho tak naložil, že za tím nebyl skoro vidět a ještě se mu to bořilo do písku. Byl jsem trochu rozmrzelý, protože mi kručelo v břiše. Dostal jsem k obědu dál battí, což je luštěnina a k tomu pečené koule z pšeničné a cizrnové mouky. Battí bylo pět. Říkám si mrzutě: "Jenom pět koulí." Pak kouknu na toho Inda, jak tak šupajdí s tím přetíženým kolečkem a povídám: "Dhíre, dhíre - pomalu, pomalu, je to těžký." A on mi nadšeně povídá: "K obědu jsem měl PANČ BATTÍ!" On měl taky pět koulí.

Autor: Petr Hariprasad Hajič | pondělí 11.7.2022 11:46 | karma článku: 24,82 | přečteno: 1005x

Další články autora

Petr Hariprasad Hajič

Solární rok v Indii

Setkal jsem se s názorem, že v jižních oblastech se nebude dařit solárním elektrárnám z důvodu vysoké prašnosti a vysokých teplot. Pojďme se tedy podívat na jeden takový případ v Indii

5.4.2025 v 8:00 | Karma: 6,59 | Přečteno: 194x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Kolik výfuků má auto se spalovacím motorem

Diskuze o čisté elektromobilitě se často stáčí k tvrzení, že elektromobil má výfuk v elektrárně. Autoři tohoto tvrzení tak nějak pomíjí skutečnost, že fosilní paliva nespadla z nebe, ale že to někdo někde taky musel vyrobit.

9.3.2025 v 6:00 | Karma: 2,97 | Přečteno: 103x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Nějaké výpočty a trocha teorie v praxi

Opakovaně se setkávám v diskuzích s chybnými názory na globální oteplování. Prosím ty, kteří nejsou nakloněni vědeckým poznatkům a libují si v konspiračních dezinformacích, aby nečetli. Nic jim to nedá.

9.1.2025 v 0:00 | Karma: 9,79 | Přečteno: 591x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Houstone, Evropa má problém

Nacházíme se v období a procesu dekarbonizace a transformace nejen energetiky, ale i průmyslu a dopravy. Stará dobrá Evropa je v útlumu, kasička EU není bezedná a čeká nás zřejmě několik otřesů

14.12.2024 v 0:00 | Karma: 11,38 | Přečteno: 550x | Diskuse | Ekonomika

Petr Hariprasad Hajič

Suché poldery by nestačily?

Rovinatá krajina Rádžasthánu neskýtá moc možností k výstavbě přehrad. Přestože by se mohlo zdát, že polopouštní krajina nepotřebuje ochranu před povodněmi, opak je pravdou.

7.10.2024 v 12:23 | Karma: 10,52 | Přečteno: 397x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Nejčtenější

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec

18. dubna 2025  9:30,  aktualizováno  19.4 7:18

Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

OBRAZEM: Českou spořitelnu čeká stěhování. Na Smíchově vzniká nový kampus

26. dubna 2025

Zaměstnance České spořitelny čeká už brzy velké stěhování. Banka si na pražském Smíchově staví...

Počkejte, máme pro vás slevu! Dodavatelé energií nabízejí lidem podpultové ceny

26. dubna 2025

Premium Praxe dřív běžná třeba u mobilních operátorů se v Česku přenesla i do energetického sektoru....

V Motole se krade! varovali hned dvakrát ministra. Válek však tvrdil, že nic netušil

26. dubna 2025

Premium Vypadá to, jako by se všichni domluvili: obvinění v kauze Motol – z uplácení či podplácení –...

Jaderné velmoci na kordy. Indie se mstí za útok na turisty, Pákistán hovoří o válce

26. dubna 2025

Premium Indie se chce pomstít za útok na turisty tím, že Pákistánu vypoví smlouvu o vodě. Ten hovoří o...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning

Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...

  • Počet článků 36
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 472x
Vychodil jsem ZŠ Boleslavova, která se pak přeměnila zvláštní školu, takže mohu směle prohlásit, že jsem vychodil budoucí zvláštní školu. Pak jsem chodil na Gymnázium Ohradní, do kterého mě nahnali rodiče (asi proto, abych nechodil do gymnázia Na Vítězné pláni s takovými živly, jako je Pavlíček s Kocábem, ale mohl do školy chodit s takovými případy jako je Tomáš Vorel, Mirek Kušiak, David Vávra a Eva Holubová) a marně se pokoušel o studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 1989 jsem žákem svámího Mahéšvaránandy a cvičím Jógu. Profesně se cítím programátorem. Kromě toho jsem hinduistický a ekologický sluníčkář.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.