Kdo neuřídí sebe, stěží uřídí jiné

Minulý týden se konal křest knihy Jakuba Slavíka „Z inženýra manažerem“, která zmiňuje rozdíl mezi inženýrem, tedy člověkem technicky vzdělaným a manažerem s daleko širším záběrem a diametrálně odlišnými a potřebnými schopnosti.

Změť dovedností, které by měl každý dobrý manažer ovládat, je – mezi jiným: plánování, vedení, řízení lidí, jejich rozvoj, přehled o finančním životě instituce, marketing a v neposlední řadě i zhodnocení míry rizika, kterou tato komplexní práce a zodpovědnost obnáší. „Manažer má moc nad lidmi, má tedy právo a možnost svým rozhodováním ovlivňovat jejich jednání i osudy v míře, jakou mu dovolují psaná a nepsaná pravidla. S mocí či silou je třeba zacházet velmi obezřetně – je to prostředek, ne cíl. Čím větší moc, tím větší riziko jejího zneužití, a tím i větší odpovědnost za její používání.“

Práci manažera bych přirovnala k práci dirigenta, který musí mít představu o hře každého hráče, jeho technických dovednostech; jeho zodpovědností je však celek - sladění orchestru k harmonii a dovedení ke zdárnému výsledku, tedy poslouchatelné hudbě. Do orchestru se nemůže vloudit nikdo, kdo neovládá vysokou úroveň hry na daný nástroj. Skladba nástrojů bývá daná, partitura - tedy to, co se má hrát, také.

Manažer instituce to má poněkud složitější, kritéria na výběr lidí nejsou tak jednoznačně měřitelná jako v hudbě a v současném, rychle se měnícím světě musí být navíc velmi flexibilní, schopný reagovat na podněty vnějšího světa a přizpůsobovat mu operativně i vnitřní prostředí.

Autor přichází s příručkou pro začínající i tápající manažery se základním přehledem  teoretických dovedností, které by měl každý kompetentní a kvalifikovaný manažer znát. Teorii dokládá praktickými příklady ze života,  ve kterých čerpá ze svých zkušeností manažera a konzultanta.

Knihu „Z inženýra manažerem“ vydal FCC PUBLIC s.r.o. Praha, 184 stran, doporučená cena 286 Kč.