Fenomén Deida

Příští týden oslavíme výročí narození Ježíše a připomeneme si lásku, která byla mottem jeho života. Zvláštní přitom je, že jde o lásku od pasu nahoru, on sám nebyl zplozený, ale stvořený. Sexualita, která dala vznik našim, lidským životům, u jeho vzniku nefigurovala. 

Od pasu dolů se naše těla stala na celá staletí hříšnými, což zpochybňuje nejpřevratnější a nejprovokativnější duchovní učitel současnosti David Deida, jehož díla mystické spirituality byla přeložena do více než pětadvaceti jazyků a stávají se povinnou četbou na univerzitách, při workshopech, ženských a mužských skupinách na celém světě. Chceme-li držet krok se světem a dobou, pak je dobré o něm vědět:

„Když jsem zavtipkoval, že to vypadá, jako by byl posedlý ženami, zeptal se mě: „pro tebe je nějaký téma důležitější než sex a smrt“? Musel jsem připustit, že vlastně není. „Na Velkýho!“pronesl přípitek. Oba jsme se napili. Pil jsem pivo! Na své duchovní cestě jsem se snažil vést zdravý způsob života a alkohol jsem pokládal za jed…  Robert vyndal krabičku cigaret a zapálil si… „Cigarety? Tak dlouho jsem žil čistě a správně! Přes patnáct let jsem nejedl maso, dokonce ani nepil čaj…“

Vzpomíná Deida v autobiografické knize „Cesta vášně“ na setkání, které převrátilo jeho život do té doby víceméně asketický, neboť taková byla jeho představa duchovna. Jak spolu souvisí spirituální a špiritus? Ctnost, spojená v nejmocnější církvi s celibátem, je v jeho pojetí popřena, neboť se zamýšlí nad sexualitou, muži a ženami, tím, co nás přitahuje, i co nás rozděluje. Spojení mezi mužem a ženou je pro něj božské. Milováním přicházíme ke kontaktu s Bohem, podobně jako je tomu v tantrické filosofii. Bůh je „Velkej“ a použitý jazyk se může jevit vulgární, budeme-li slovíčkařit a nezamýšlet se nad  hlubším smyslem.

„Ten náš kluk tady nebude vědět, co to je absolutní láska, nebude vědět, co je to skutečná svoboda, dokud tě nebude milovat a ty nebudeš milovat jeho, až na jeho místě bude zářit jen Velkej a nikdo jinej. Nemluvím o jeho ptáku ve tvý pičce, víš? Mluvím o srdci.“ „Když mrdáš ženu,“ řekl a cigaretu si odložil na okraj stolu, „nadechuješ při tom světlo a rozlejváš ho do ní. Je v tom rytmus,“ prohlásil a znovu tleskl, „Je to tep vesmíru. Bum, bum, bum záříš ze svého středu a nikdo ti nestojí v cestě. Velkej září jako mrdání, svítí jako všechny věci, živej jako láska sama. Ženy tohle intuitivně ví. Ženy tělem ví, že Bůh je mrdání, ale jen málokterá má možnost se tomu úplně otevřít, víš?“

O lásce se Deida vyjadřuje ve smyslu, že není něčím, co se stane, nebo nestane. Je podle něj disciplínou, neustálý nácvikem a závazkem prociťovat a milovat své ochranné skořápky, uvolňovat se s humorem, odevzdávat se a doširoka otevírat. Chceme-li umět hrát na housle, také musíme pěkně dřít, máme-li hrát dobře. Od umění milovat však očekáváme, že přijde samo, bez jakékoliv námahy.

Pro muže je navíc prioritou svoboda, zatímco pro ženu je to láska. A většina mužů, pokud se musí rozhodnout, čemu dát přednost, zda důvěrnému vztahu, nebo své umělecké, profesní či duchovní cestě, zvolí to druhé.  A pokud je žena ovlivněna vnitřní mužskou energií, pak se rozhodne stejně – dá přednost svobodě před láskou. Převažuje-li energie ženská, jsou vztahy a láska centrem života.

Muži zůstávají většinou ve svých myslích a ve své zaměřenosti na cíl. Ženy mají tendenci přebývat ve svých emocích. Abychom byli schopni milovat jeden druhého, musíme se setkat na společné půdě svých srdcí - v lásce. A Deida radí, jak.

Důležitou poznámkou je, že: „Muži, kteří nejsou ženami ze svého soustředěného zaměření odváděni, se stávají fašistickými, tupými a plochými. Destruktivní činy světových politiků pocházejí z tohoto základu mužské disociace. Na druhé straně, pokud ženskost není vyvažována mužským prvkem, stává se závislou. Pokud do svého života nevpustí mužské ostří, pak se může stát, že pluje životem a ztrácí sama sebe v čemkoli, co se namane.“  Z toho vyplývá, že nadměrné množství mužské energie vede ke zneužívání ostatních lidí a světa, zatímco nadměrné množství ženské energie vede ke zneužívání sebe sama.

Proto je tak důležité rozvíjet vzájemné sebepoznávání a využívat ho ku prospěchu svému i svého okolí.  Vánoce jsou pro tento záměr nejpříhodnější dobou.

-------------------------------------------------------------

Knihy Davida Deidy  (Cesta pravého muže, Cesta nespoutané ženy, Cesta vášně…) vydává v českém překladu nakladatelství Synergie.