Bůh se zkrátka musí zazelenat

  To, že se Bůh musí zazelenat tvrdí biochemik Rupert Sheldrake ve vzájemných debatách  s matematikem Ralphem Abrahamem a spisovatelem, výzkumníkem Terence McKennem v knize Trialogy na hranicích Západu, ve které se zamýšlejí nad chaosem, tvořivostí a znovuposvěcením světa.

 V každodenním shonu a konkrétních starostech nám málokdy zbývá čas k zastavení a přemýšlení o smyslu života, existence nejen naší osobní, ale celého lidstva, Země, kosmu. Dělají to teď pro nás a za nás tři vědci poněkud nezvyklou formou. Vedou vzájemný trialog, kterým diskutují a polemizují z perspektivy jejich osobních paradigmat, vzdělání, zkušenosti a víry. Ve svém hodnocení ega, jakožto příčiny současných problémů lidstva, jsou důslední, sami dávají příklad a dokazují, že partnerská a konsensuální komunikace je možná.  Společně se vypravují za hranice lidského chápání, přičemž každý z nich je průkopníkem různých oblastí bádání: Ralph Abraham je expertem na teorii chaosu, Terence McKenna zkoumal psychedelické zkušenosti a šamanské tradice, Rupert Sheldrake je propagátorem nového chápání přírody coby evoluce zvyků. Vedle těchto témat zkoumají autoři též povahu dialogu a trialogu, neboť již od Platónových dob je dialog považován za účinný nástroj poznávání myšlenkového světa. Autoři vycházejí z krize dnešní vědy a opírají se o dva základní modely reality: První tvrdí, že vše, co víme, vidíme, vnímáme a cítíme, je ve své podstatě stálé a neměnné, je základem fyziky a chemie. Druhý úhel pohledu, evoluční, náleží k židovsko-křesťanské kulturní tradici. Autoři diskutují nad tématem zvyků, tvořivosti a představivosti, ptají se například, co dává vznik novým ideám či Beethovenovým symfoniím? Materialisté by odpověděli, že jde o náhodu, platónská teologie vychází z archetypu věčné Ideje v mysli boha; nebo jde o věčný vzorec v matematické mysli vesmíru?

Sledovat myšlenkové pochody autorů není vždy jednoduché, neboť se pohybují na úrovni čiré abstrakce, nicméně kniha je psána s určitým napětím, hledá a nabízí řešení a východiska, byť se zdají být vzhledem k našim současným zvyklostem poněkud výstřední. Autoři hovoří o kolektivní paměti světa, ve svém poznávání se vydávají za hranice všedních dní  i formou psychedelických prožitků. Dávné kultury lovců, sběračů a pastevců používali za úplňku halucinogenní rostliny,  jejichž prostřednictvím rozpouštěli hranice ega. „Jednou z možných cest, kterou ty propaguješ s téměř misionářským nadšením, je užití psychedelik. Zbytnění ega však provázelo nejen potlačení užití psychedelik v rituálech, ale také prodlužování intervalů mezi nimi. Tento proces lze srovnat s ochlazováním vesmíru, jež zrodilo různé krystalické formy. Dominační společnost vykrystalizovala z postupného prodlužování časových úseku dělících od sebe partnerské rituály.“ Autoři se odvolávají na autority jako je Rianne Eislerová a její knihu Číše a meč - agrese a láska, Ztracený ráj Miltonův,  Goethova Fausta.

V diskusích se objevuje i úvaha, že dnešní dobu ovládá Mammon, démon obchodnické chamtivosti, pýchy a iluze vlastní soběstačnosti.  Originálním způsobem je diskutována podstata humanismu, nabízen alternativní animistický pohled na svět uznáním existence živoucích přírodních duchů a duší. V diskusích je doporučován návrat k hlavním božstvům Hésiodova systému, ke třem abstraktním principům: Chaos, Gaia, Erós = tělo, duše, duch světa. Doporučují a zdůvodňují změnu kalendáře i vzdělávacího systému, kdy by se mladí lidé před vstupem do světa dospělých zúčastnili workshopů na téma skupinové dynamiky, mytologie, historie, filosofie, přírodovědy, ekologie, morálky a náboženství. Místo diplomu by při iniciaci obdrželi seznam absolvovaných workshopů, který by jim otevíral možnosti v dalším životě; součástí by byla zahajovací ceremonie, jakési uvedení na stezku duševního a duchovního života. O tom, že svět potřebuje své znovu posvěcení, není třeba pochybovat. Jakou formu zvolit, je výzvou pro každého/ou z nás. Kniha Trialogy na hranicích Západu Chaos, tvořivost a znovu posvěcení světa od Ralpha Abrahama, Terence McKenna, Ruperta Sheldrake, v překladu Michala Synka je zdrojem inspirace a podnětů k přemýšlení i jednání. Vydala DharmaGaia, Praha 2008.