Blýskání na lepší časy

Určitou naději a optimismus může dát lidem, kteří se v dnešním světě konzumního kapitalismu cítí ztraceni a vyloučeni, neboť s ním nedokážou splynout, Antologie "Geomancie a integrální kultura". Zjistí, že se svým myšlením nejsou osamoceni, že aplikace nové etiky je jen otázkou času.              

Naše životy jsou ovlivňovány myšlenkovými proudy minulosti, ať si jsme této skutečnosti vědomi, či nikoliv. Dosud žijeme pod vlivem dualismu, kdy je člověk vyčleňován z přírody, v zajetí materialismu neuznávajícího duši, ani ducha. Tato dichotomie způsobuje vykořisťování přírody jako pouhého zdroje, je příčinou zla, se kterým se setkáváme v různých podobách téměř na každém kroku. Myslící lidé současného globálního světa si již delší dobu uvědomují bezvýchodnost navzájem nesouvisejících teorií, které se v rukou politiků stávají nebezpečnými zbraněmi devastujícími nejen životy lidí, ale zejména různé formy života na Zemi, i Zemi samotnou.

 Koncem 20. století vznikla holistická (celostní) filosofie geomancie (gé=země, manteia=předvídání), která uvažuje o proměně paradigmatu, o existenci vědy jiného světa a má - dle filosofky Jutty Gruber ambice napomoci obsáhlé celospolečenské proměně obrazu světa a člověka. V geomancii jde o spojení ducha a hmoty, různých oblastí vědění = astronomie, astrologie, harmonie, ekologie, filosofie, umění, historie, archeologie, výzkumu tradic, etymologie, religionistiky, technicky, fyziky…. To, co šlo dříve proti sobě, jde spolu.  Antologie je sestavená z textů německého časopisu Hagia Chora, a sestává ze čtyř částí: V první nabízí zasvěcený pohled na dějiny moderní geomancie od dvou autorů, z nichž cituji Marca Bischofa …“jako kontrakultura se označují snahy vytvořit třetí cestu mimo kapitalismus a komunismus jako kontramodel vůči technokratické a přírodě odcizené společnosti západní civilizace s jejím mechanistickým, racionálním obrazem světa.“

Spektrum moderní geomancie uvádí čtrnáct příspěvků na různá témata, z nich Peter F. Strauss píše, že „V době megalitu byla od Skotska až po Blízký Východ rozšířena představa „velké matky Země“. Země byla vnímána a uctívána jako duchovní bytost. Pozitivistický pohled naproti tomu vyhání život – onu duchovně-duševní stránku – ze všeho, nač dopadne.“Siegfried Prumbach připomíná, že: „Dnes žijeme ve věku globalizace, která je poznamenána světovým názorem, jenž spočívá na podmaňování si světa, kdy se za nejvyšší hodnotu pokládá bezmezná moc. S touto legitimací jsou vedeny křížové výpravy proti všem, kteří cítí jinak. Naše kultura okamžiku je založena na základním řádu čtyřky, a to jak kultura křesťanská, tak židovská i islámská. Všechny tyto kultury již překročily dobu svého rozkvětu. Struktura našeho řádu v sobě obsahuje velké hodnoty, jako je nezištná služba nebo bratrství, k nimž bychom museli přidat již jen sesterství.“ Ve třetí části obsahuje Filosofická východiska moderní geomancie. V příspěvku Jochen Kirchhoffa se dozvíme „Jak „skutečná je skutečnost“ po 11. září 2001? Jak skutečná je ona deklarovaná skutečnost v technickém světě, vybudovaném – zcela bez alternativy – nesčetnými lidmi, kteří ji dennodenně snaživě nabíjejí svou duševní energií?“ Integrální kultura tvoří čtvrtou část antologie „Nová kultura se zaměřuje na to, co bylo modernismem roztříštěno: na dosažení osobní celistvosti a autenticity; na začleňování se do komunity a na spojení s ostatními po celém světě, … na spojení s přírodou a na učení, jak propojovat ekologii s ekonomií i na syntézu různých názorů a tradic, včetně filosofií Východu a Západu.“ – Paul H.Ray.

Mně osobně nejvíc zaujal příspěvek Geomancie a matriarchát od Heide Göttner-Abendroth, zabývající se počátkem nového paradigmatu v poznání historie lidstva. V závěru Antologie najdeme profily jednotlivých autorů a autorek, odkazy na literaturu v češtině i ostatních jazycích, kontakty na geomantické školy, centra, pracovní skupiny, ateliéry, časopisy a vydavatelství v Evropě a USA. Geomancie a integrální kultura, O novém vztahu k naší domovské planetě, antologie textů z časopisu Hagia Chora, vydala DharmaGaia, Praha 2008, z němčiny přeložili Radomil Hradil, Julie Leitgebová, Helena Stejskalová, Jiří Zemánek.