Jsou snad vánoční svátky od toho, abychom se stresovali už měsíc předem a snažili se zvládnout nemožné?
Každoročně touhle dobou se ze všech stran začínají ozývat stížnosti a nešťastné lamentování, že už - prokristapána - je to tady zas! Vidím zoufalé pohledy, uštvané výrazy ve tvářích, shon a nervozitu. Opravdu právě taková je charakteristika současných Vánoc?
Přiznám se, že před nějakou tou dobou jsem přesně takové pocity mívala také. Je to už dobrých patnáct let, co jsem se začátkem prosince vydala v nových kozačkách na výlet do Prahy. Celý den jsem měla pocit, že mě pravá bota nějak podivně tlačí. Bude to znít téměř neuvěřitelně, ale až po návratu domů jsem v ní našla malinký sáček, jaký bývá vložen v nové obuvi nebo třeba kabelkách, aby pohlcoval vlhkost.
Během několika dní mi noha začala pálit a svědit, původně malý rudý flíček se postupně zvětšoval, už mu nestačila ploška chodidla, a rozrůstal se směrem ke kotníkům. Noha otékala a na chodidle se utvořil obrovský puchýř. Přesto jsem vydržela další osmihodinovou směnu v pracovních botách za příšerné bolesti při každém kroku (jak by to vypadalo marodit před Vánocemi!). Jestli původcem takové patálie byla chemikálie v sáčku nebo fakt, že jsem si původně malou ranku rozškrábala a zanesla do ní infekci, jsem už nezjistila. Poslední dny adventu a celé Vánoce jsem strávila na gauči, užívala antibiotika a doufala, že zaberou a neskončím v nemocnici. Nic jsem neuklízela, nesmýčila ani neleštila. Nikde jsem nelítala jako splašená, maximálně jsem několikrát za den po jedné odskákala na WC, do koupelny nebo do postele. Spokojené děti pobíhaly kolem mě a vůbec nic jim nechybělo. Dívali jsme se celý den na pohádky nebo hráli hry. To byly moje první fakt pohodové Vánoce.
S nožkou to dobře dopadlo, nemocnice se nekonala. Když jsem šla na kontrolu, zmínila jsem se, aby řeč nestála, jak já bláhová jsem se každý rok štvala a šílela, že nestíhám, letos jsem celou dobu ležela v klídku a - světe div se - vůbec nic se nestalo!
Paní doktorka se na mě dlouze zadívala, povytáhla obočí a pravila: ,,Na to jste přišla až teď???!"
Od té doby si užívám po celý advent sváteční a pohodové atmosféry. Zapomeňte na to, co všechno byste ještě měli udělat, zařídit a sehnat. Dělejte jen to, co dělat chcete a přináší Vám radost. Ať už si pohodové prožití Vánoc představujete jakkoliv, přeju, ať je prožijete právě tak, přesně podle Vašeho gusta.
******
Článek jsem napsala v prosinci 2014 do vánoční soutěže o kabelku značky Darabags. Dnes jsem ho pouze mírně upravila.
