Obyčejný příběh jedné rodiny VI.
Šestá kapitola
Utekl více jak týden od Věřiny návštěvy v Hradišti. Za tu dobu toho moc nenaspala, chodila jako mátoha. V hodinách jí dělalo problémy soustředit se na výklad, myšlenky stále utíkaly k malé okaté holčičce. Chtěla vědět, co bude dál. Kdykoliv se večer sešli doma, dělala si bláhové naděje, že se Luboš svěří. Několikrát chtěla sama začít, ale na poslední chvíli svá slova spolkla. Viděla, že je ustaraný, ale jediným problémem, o kterém dokázal mluvit, byl Erik.
V mysli si stále přehrávala, jak to u Rybářových vypadalo. Marie, která se těžko pohybuje, ušmudlané dítě a všude nepořádek. Ta nešťastná ženská potřebuje pomoc! Rozhodla se, že za ní znovu zajede.
Hned po vyučování se vydala městským autobusem rovnou do Hradiště. Tentokrát byla klidná a měla pocit, že dělá správně. Marii potěšilo, že přišla. Srdečně ji pozvala dál a nabídla kávu. Vypadala mnohem lépe než posledně.
,,Ráda bych vám s čímkoliv pomohla. Dojdu nakoupit, ano?“
,,To nejde, máte své práce určitě dost. Sousedka mi ráno přináší pečivo.“
,,Myslím to vážně, určitě toho potřebujete víc. Prosím, napište seznam.“
,,Dobře, jste hodná.“
Nemělo cenu zapírat, že jakoukoliv pomoc opravdu potřebuje. Než stačila vše sepsat, objevila se rozespalá Hanička.
,,Á, princezna se vyspinkala. Koukej, přišla za námi teta, co se ti tak líbila.“ Otočila se na Věru: ,,Ještě spí po obědě každej den, dneska to zvlášť natáhla.“
,,Vždyť je malá, to je dobře, že spí. Jsou jí tak tři, viďte?“
,,Byly jí v říjnu.“
Věra se zadívala na holčičku a dostala nápad: ,,Haničko, co kdybys šla se mnou? Přineseme nákup pro babičku a můžeš si něco vybrat. Máš ráda lízátko?“
Hanička s nadšením kývala. Oblékly se a šly do nedaleké samoobsluhy. Malá instinktivně chytila Věru za ruku. Vyvolalo to v ní silné pocity. Příval něhy k nevinnému dítěti, stejně tak hořkost a bolest, když pomyslela na souvislosti.
Hanička byla hodná a milá. Celou cestu štěbetala a radostně poskakovala. Vybrala si sladkou odměnu a jen zářila.
,,Hned to lízo rozbalíme, viď?
,,Jó! Maminka mi taky…“ zarazila se v náhlém rozpomenutí a snad dvě tři vteřiny stála bez hnutí, oči doširoka otevřené, než začala plakat.
Věra ji zvedla do náruče a přitiskla k sobě. ,,Neplakej. Maminka se na tebe dívá, bude smutná, když tě takhle uvidí.“
,,Kde je?“ vzlykala.
,,Je u andílků. Dívá se na tebe z nebe.“
Hanička se pomalu utišila a Věra si uvědomila jednu věc. Sama by teď potřebovala, aby ji někdo vzal do náruče a utěšoval.
***
Po návratu z nákupu ještě vyžehlila prádlo a pustila se do nádobí. Marie opřená bokem o linku ho utírala. Celou dobu si povídaly.
,,Tak pan inženýr vám nic neřekl?“ kroutila nevěřícně hlavou. ,,Jak jste se tu tedy ocitla?“
Pověděla jí, jak se to všechno seběhlo.
,,Máte můj obdiv. Jak to vydržíte? Bejt to můj chlap, dala bych mu co proto!“
,,To máte těžké. Vyhýbám se konfliktu, ale jednou na to musí dojít. Ráda bych věděla, jestli tu Luboš už vůbec byl?“
,,Nebyl. Ale nabídl mi peníze.“
,,Doufám, že jste si je vzala!“
Marie zavrtěla hlavou. ,,Nevěřil, že je holka jeho, tak jsem nechtěla žádný milodary.“
,,Ale to je hloupost! Měla byste si je vzít. Vždyť jsou pro Haničku a jistě se budou hodit.“
,,Myslíte, že bych mu teď volala? Jako že jsem si to rozmyslela?“
Pohlédly na sebe a s pochopením se usmály. I Věře by takový telefonát byl zatěžko, kdyby byla na Mariině místě.
V sedmé kapitole
se půjde tančit. Už za týden opět tady.
***
Podívejte se, jak celý příběh začal.
Liběna Hachová
Čas
Ten ho má málo, druhý méně, další nejméně a na posledního už nezbylo... Všichni by ho chtěli víc, ale kde stále brát?
Liběna Hachová
Cuvée pro fajnšmekry
Nečekala bych, že u letního kiosku dostanu stejné nebo dokonce vybranější speciality než v michelinské restauraci.
Liběna Hachová
Poděkování kamarádce
Kamarádi nás provází v životě několik týdnů, měsíců nebo let a zase odejdou. A někteří zůstanou dlouhé roky, napořád.
Liběna Hachová
Touha vyhrát a umění prohrát
Kdo z nás by nechtěl v soutěžním klání vyhrát a zažít ten opojný pocit, že právě dokázal něco lépe než všichni ostatní?
Liběna Hachová
Být aspoň chvíli mouchou...
...a nepozorovaně se dívat a poslouchat. Na strkání nosu (nebo sosáčku) do cizích věcí se dá šeredně doplatit.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 544x