Ta naše holka je hrozná papírnice, říkávali o mně rodiče. Vystřihovat, nalepovat, zapisovat, vybarvovat, podtrhávat... To bylo vždycky moje!
Vyráběla jsem si různé zápisníčky, psala deníky a všemožné seznamy, vystřihovala obrázky z časopisů a na rohoži za postelí tvořila nástěnku. Šuplík přetékal papírovými poklady a naši mě hubovali, že kramařím. Nevěděli, co mají, protože můj syn coby malý špunt ujížděl na kamínkách a klacíkách, nosil domů všechny, které se mu zalíbily, a schovával je i pod polštář.
Moc ráda jsem psala dopisy. Za mého dětství frčelo dopisování se školáky z Německa nebo tehdejšího Sovětského svazu kvůli procvičování jazyků, které jsme měli na základní škole v rozvrhu. Byla jsem v tomto velice aktivní a obzvlášť mě nadchly barevné obálky s obrázkem a měnicí pohlednice či kalendáříky, protože podobné věci jsme tu tenkrát neměli.
Během studia na střední škole jsme si se spolužačkami psaly celé prázdniny. Jinak bychom si totiž nemohly nic říct. Byla to naše tehdejší konverzace. Dychtivě jsem rozbalovala obálky a hltala nové zprávy a zážitky. Mnohdy to bylo hotové vyprávění. Těšila jsem se na každý dopis, chodilo mi jich opravdu hodně. Desítky jich mám dodnes schovaných.
Nevím, jestli si dnešní mladí dovedou vůbec představit, že jsem se něco zeptala kámošky a odpověď mi přišla, když to šlo hodně rychle, řekněme do devadesáti šesti hodin. Nebo mi sestřenice napsala, že přijede na víkend v ten a ten pátek, v tolik a tolik hodin, a tím to bylo vyřízené. V určený den a čas jsem vyčkávala na plzeňském nádraží rychlík od Chomutova. Tenkrát nebyla možnost ještě si desetkrát volat, jestli domluva platí, posílat si od rána smsky, jak se vypravuje, jak jde na nádraží, jak má vlak zpoždění. Prostě přijela. A třeba týden po návštěvě jsem se z dopisu dozvěděla, co se jí přihodilo na zpáteční cestě.
Dopisy jsem psávala ještě v době, kdy už jsem měla rodinu, i když už ne tak náruživě. Pak přišel první mobil. Později internet s e-mailem, nakonec sociální sítě a chytré telefony. Odpověď na cokoliv můžu mít ihned. Všechny vymoženosti moderní komunikace používám a uvědomuji si jejich jisté výhody. Ovšem po těch dopisech se mi opravdu stýská.
