Jestli někoho při čtení nadpisu napadlo, že bych snad chtěla zkoušet váš postřeh, pak máte naprostou pravdu.
V těchto dnech uběhl právě rok, kdy jsem se po dlouhém váhání rozhoupala a založila si blog. Povzbuzena povzbuzováním pár přátel, že je škoda, abych psala jen do šuplíku. Rozhodla jsem se jít s kůží na trh a svá dílka zveřejnit. Mnohým z vás ani nemusím popisovat, jakou jsem měla trému, možná to sami znáte. Svého rozhodnutí nelituju, články ráda píšu a spoustu dalších zase čtu, blog se stal mým koníčkem.
Součástí většiny blogů je úvodní fotka, obrázek v záhlaví. Sotva jsem se tu trochu rozkoukala, hned jsem si chtěla svoji stránku také vyzdobit. Nejlépe obrázkem, který je blízký mému srdci. Zmíněnou fotografii vidíte nad článkem i teď.
Je na ní zámek Kozel, focený přes Lopatský rybník z mé oblíbené lavičky. Když se mi zachce a počasí dovolí, sednu na kolo a během čtvrthodinky jsem tam, příjemnou vyjížďkou přes louky kolem řeky Úslavy. Usadím se na lavičku (mám štěstí, tahle je skoro pokaždé volná), kochám se, rozjímám, odpočívám.
A jsme u toho, jak je to s tím postřehem. Byl obrázek po celý rok stejný nebo ne? Všimli jste si?
Byl i nebyl. Podívejte se, jak se měnil.
Tolik mé úvodní fotografie oblíbeného místa.
Protože je tam moc krásně, přidám ještě pár fotek, které už v záhlaví nebyly.
Roční období se vystřídala a každé nabídlo ,,to své" k pokoukání a k obdivu. Už přemýšlím, jaký obrázek si vystavím příště.
*******************************
Tady se můžete dozvědět více informací o zámku Kozel, pokud Vás zajímají.
