"Silvestrovská show se v mžiku změnila ve schovávanou, protože ten lampasák střílel ostrými. Tak jsme mu sehráli divadýlko a zavolali esenbáky, sanitku a pohřebáky," vypravoval mi před časem pamětník jisté malé pohraniční dědiny.
Když si na to vzpomenu, jako by čas přivanul moje mládí a školní lavici a s nimi profesorku češtiny Kosáčkovou s jejím výkladem, že správný spisovatel zasazuje příběh do dávné minulosti, nejlépe to starověku, čímž dosahuje větší zajímavosti. Jenomže já nejsem a nejspíš už ani nebudu vůbec žádnej velkej spisovatel,čili co bych kam zasazoval. Tak nanejvejš platany a jedle u mne na chalupě.
A tak už ven s historkou mého souseda pana Womita:
Nejdřív jak to dopadlo: No samozřejmě, že dobře!
Nikdo neměl zájem moc to rozmazávat, tak se nakonec po příjezdu esenbáků (pro mladší generaci: esenbák= příslušník policie za Husákova Československa) domrkalo, že lampasák (=armádní důstojník= muž se širokými barevnými pruhy na kalhotách tzv. lampasy, aby hned každý kolem něho poznal už podle kalhot, že si má dávat pozor na to co říká a dělá) vůbec žádný samopal sebou z kasáren nepřivezl, a protože ani na toho Silvestra nebyl sníh, nikde se nenašly ani kulky a ani nábojnice.
Sanitka odvezla jenom někoho, kdo si při tom randálu trochu odřel čelo, a jiného který si trochu víc z leknutí vymknul kotník, jak se utíkal schovat. To jenom ve špitálu potom dělali ještě půl roku vlny, že tam odvezli málem půlku naší osady, aby uhádali nějaký prémie, a pohřební služba vtipkovala, že saniťáci kecají, že pravda je úplně jiná, a to ta, že to oni, havránci, naložili partu nalitých výletníků a vyklopili je zezadu kostela, a tam si je přebral kapitán jejich oddílu a fofrem je odvezl někam daleko, aby některý z nich v opilosti nevykecal, že to byla jenom blbá sranda. Všichni si dnes pamatují jenom to, že už o nich potom nikdo nikdy neslyšel.
Jak to bylo možný, že taková věc, kterou by normálně museli vyšetřovat kontráši (= vojenská rozvědka za Husákova Československa) uhasla dřív než se rozhořela? No prý je to tím, že tu obrovskou "srandu" spískal lampasák, který měl snad bráchu nebo koho tak vysoko, že mu to pro jednou prošlo, když tomu ten brácha chtěl. Dneska? Byl by to malér jak hrom a nikomu by nepomohla ani svěcená voda, policie má kamery a mikrofony snad už i v knoflíku uniformy a ukecat se nedá nic.
A taky nebyl zájem to rozmazávat, stačilo, že pár ženských, které toho slyšely půlku a několik plašmušků mdlého rozumu asi dva dny vyjukaně konspirovalo, než jim někdo vysvětlil, že se nestalo vůbec nic, pranic.
