Opravená vzpomínka na docenta Tomáše Ježka. (Ne)vinen?

Jednou mi pan ministr Tomáš Ježek zatelefonoval do redakce z pošty v Benátkách (nad Jizerou) a diktoval mi do počítače svoje prohlášení pro Mladou frontu DNES.

...ono prohlášení se týkalo situace, kdy jsem popravdě napsal o tom, že ne vše fungovalo na jím tehdy  řízeném ministerstvu privatizace tak, jak má. Vytýkáno mu bylo zejména, že administrativně vše ne zcela zvládá. A následkem toho se staly nebo mohly stát chyby. Chtěl bych po letech před panem ministrem Tomášem Ježkem smeknout, jakkoli je asi pravda, že některé chyby možná byly i docela vážné. Byl to však jistě  velmi čestný muž.

   To, že by osmadvacetiletému redaktorovi telefonoval ministr osobně z pošty a četl v poštovní telefonní kabině rukou napsané vyjádření, protože byl zrovna na chatě, se už nestane. Příznačné je také to, že netelefonoval ve své věci šéfredaktorovi, aby si věc domluvil nahoře, ale rovnou a napřímo mně, kdo o věci psal. Správnej chlap!

Není mi však jasné, proč když federální parlament umožnil změnou zákona rozkradeni majetku podílníků investičnich fondů z řad občanů , což právě umožnilo, aby správci fondů fondy vykradli na úkor lidí, kteří jim svěřili svoje podíly v kupónové privatizaci, zásadně veřejně nevystoupil a nebojoval. Tehdy měl telefon ovat... Dá se rici, že tato pasivita  usnadnila rozkradeni České republiky. To znamená, že je (ne)vinen. Zparchantili jeho dítě a on nás nevytáhl na náměstí.