Myslím si, že příčinou porážky bylo postavení Bartošáka. Předpokládal jsem, že chytat v semifinále bude ten, kdo NHL zná. Ale nechat ho tam trčet až do chvíle když byl zápas rozhodnut? Bylo vidět, že je pomalý a orientuje se málo.
Každý ví, že stavu 0:2 nelze nechat v bráně brankaře, který je pomalý, a když je obrana děravá, tak tým nepodrží. Trenér přikročil k výměně až když by nechat Bartošáka v bráně ještě dýl bylo hrubou chybou zřejmou každému. Setrvával tedy až do stavu 0:3 na svém chybném rozhodnutí Bartošáka do brány proti Kanadě vůbec postavit. A pokud by ho odvolal už po golu prvním (i když brankář se po prvním gólu neodvolává), bylo by to pro vývoj zápasu lepší (a trenér tím mohl napravit omyl s jeho postavením do včerejší sestavy).. (Ano, Francouz byl zraněný, přesto však chytal líp). Odvolat špatně chytajícího brankáře až za stavu 0:3 (proti Kanadě!), to dělá tým, který nechce prohrát o moc, ne tým, který chce postoupit do finále MS. Na druhou stranu, kdyby tam Bartošák zůstal, dostali bychom jich včera sedm.
Spoléhat za stavu 0:2 proti Kanadě (která vydřela postup do semifinále výkonem do poslední vteřiny a nám naopak dva kusy po pár vteřinách napálila), že dáme na 1:2 bylo nerozvážné, protože důsledky možnosti, že to bude opačně (tedy na 0:3) bylo jasné, že budou horší: To není o tom, že po prohrané bitvě je každý generálem, ale o tom, že zejména v okamžicích klíčových rozhodnutí je potřeba myslet, a to rychle. Rychle mysleli včera Kanaďané. My ne. A trenér se za stavu 0:2 tedy strategicky spletl. Ve válce by takový omyl náčelníka stál životy desítek tisíc vojáků. Tady nás to stálo šanci hrát o titul, a protože Finy bychom nejspíš vyklepli, tak tedy zlato.
Druhou chybou taktiky byla sázka na takové pojetí útočné hry, která šla na úkor obrany. I když rozhodnutí trenéra nasadit do utkání 13 útočníků je pochopitlené - potřeboval sílu na rozhodnutí zápasu až Kanadˇanům sil ubude, ukázalo se, že by bylo lepší hrát s 8 obránci: Obrana by byla systematičtější, a předešlo by se tak všem třem situacím, kdy následkem toho na Kanaďany nepřipravený Bartošák selhal.
Nemějme iluze: Když v zápasech se soupeři ze třetí řady světového hokeje (i když odstup mezi první a třetí řadou se zmenšil oproti časům před 10 - 30 lety) jsme rádi, že se prosadíme střelecky (i když poté, co se po dlouhém trápení a obracení zápasu s nimi se pak konečně národní tým chytí a nastřílí pěkné skóre), je jasné, že proti týmu z řady první (Kanada, Rusko) se nám to povede udělat mnohem hůř.
Úspěch v našem repete proti Rusku si samozřejmě přejem všichni.
