O nošení dříví do lesa aneb V internetové době hůř než ve středověku

Člověk má co dělat, aby se z takových a podobných textů nezbláznil: Jak plnit naplánované úkoly? Jak se ubránit prokrastinaci? Jak zvládat deprese z toho, že neplním? Jak využít zvýšeného sebevědomí, když plním?

Opět jsem na toto téma četl jeden blogový článek zde. Jeden z nemála zde na idnesu a z přemnoha i jinde po celém internetu. Úvahy a myšlenky autorky blogu paní Kateřiny jsou v podstatě správné. Zdroje v jejím seznamu literatury, tedy přinejmenším jeden zdroj, je určitě seriózní; pan Jaro Křivohlavý je moudrý autor.

Na všechno si však blogerka Kateřina neodpověděla – a (bohužel správně) se domnívá, že spousta lidí s tím dosud má nemalé potíže a starosti.

Její článek odborně spadá do podoboru „time management“ neboli hospodaření s časem, a ten zase spadá do vědy zvané „techniky duševní práce“ neboli beneopedie.

Znovu a znovu se budu nesmírně podivovat tomu, jak v dnešní době internetu panuje mezi spoustou lidí, i docela vzdělaných, tmářství a základní nevědomost podobná nevědomosti lidu středověkého. Ve středověku bylo informování se obtížné, zejména pro tu většinu prostých lidí, kteří byli negramotní.

Nyní je to jen otázka pár kliknutí dozvědět se úplné řešení. A většina lidí se zdá být, aspoň podle úředních statistik, gramotných. Tak proč se, ksakru, nedoklikají? A to nejen na řešení dílčí – tedy pomocí nějaké metody – ale i na řešení komplexní, úplné, pro jakýkoliv konkrétní případ přítomný i budoucí. Prostě řešení, k němuž už ani v budoucnu nebude nic podstatného či překvapivého k dodání a doplnění. Tedy řešení pomocí multimetody nebo několika málo multimetod. Jiným slovem – pomocí několika málo psychovzorců.

Pro objasnění dovolte malé přirovnání:

Každý, kdo má aspoň maturitu, jistě zná Archimédův zákon. (Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze vytlačené kapaliny.) Ten zákon řeší jakékoliv těleso, jakéhokoliv tvaru, objemu, hmotnosti, hustoty. Nelze argumentovat třeba tím, že máme v ruce určité těleso, které vzniklo až po smrti Archiméda, kteréžto tedy pan Archimédes nemohl znát – a že je pro nás tedy záhadou, jak silně bude takovéto dnešní těleso při ponoření nadlehčováno.

Archimédes to přece věděl a uhodl a publikoval pro všechna možná tělesa a pro všechny možné kapaliny i do budoucna, až do skonání věků.

A teď si vezměte – pořád jsme u toho archimédovského přirovnání - že v dnešní době budete číst blogy tohoto typu:

Dnes: „...ponořila jsem do vody těleso, které vytlačilo kapalinu o hmotnosti tři kilogramy. Velice mne zajímalo, jakou silou je asi nadlehčováno. Zjistila jsem, že je nadlehčováno silou tři kilopondy. To bylo ale překvapení, to by jeden neřekl, což... Tak o tom píšu, ať to všichni víte...“

Zítra, třeba od blogera-muže: „...ponořil jsem do vody těleso, které vytlačilo kapalinu o hmotnosti pět kilogramů. Velice mne zajímalo, jakou silou je asi nadlehčováno. Zjistil jsem, že je nadlehčováno silou pět kilopondů. To bylo ale překvapení, to by jeden neřekl, což... Tak o tom píšu, ať to všichni víte...“

A za týden znovu od jiného chlápka: „...ponořil jsem do vody těleso, které vytlačilo kapalinu o hmotnosti dvacet kilogramů. Velice mne zajímalo, jakou silou je asi nadlehčováno. Zjistil jsem, že je nadlehčováno silou dvacet kilopondů. To bylo ale překvapení, to by jeden neřekl, což... Tak o tom píšu, ať to všichni víte..“

Ten, kdo Archimédův zákon zná, by z takových blogových článků asi zešílel... Pořád znovu a znovu výrony lidské nevzdělanosti a neinformovanosti... bože, kdy to skončí... Pořád dílčí tápání tam, kde už je vše jasně vyřešeno. Kde je už od Antiky až do skonání věků předem jasné, které těleso bude plavat na hladině, které se bude vznášet a které klesne ke dnu. Předem jasné, jaký objem vody musí vytlačit spodní část lodi určité hmotnosti, aby loď plavala a plula...

No a stejně tak jsou už dopředu, napořád a nadoraz vyřešeny problémy a výzvy kolem všech technik duševní práce. Tedy těch, které souvisí s člověčím mozkovým příjmem informací (inteligentní čtení, efektivní studium, vnímání mimoslovní komunikace a mnohé jiné), s uchováním a zpracováním informací (paměť, kreativita, inteligentní myšlení a mnohé jiné), s výdejem informací (prezentační dovednosti, úspěch u zkoušek a konkurzů, obrana v konfliktu a proti řečnickým trikům, motivační dovednosti, asertivní techniky a mnohé  jiné) nebo s každou z těchto fází trošku (vyjednávání, efektivní zvládnutí a používání cizího jazyka, emoční management a mnohé jiné).

V klasické papírové podobě – jen co se mé osoby týče a co mám slušně archivováno – o tom vyšlo v mainstreamu více než osmdesát milionů výtisků časopiseckých článků o mé práci a více než dvě stě milionů výtisků časopiseckých článků, kde jsem byl sám autorem. Více než stovka knih, audioknih, videoknih a e-knih. Televizní seriály...

Dnes – opět celkově přinejmenším desítky milionů kliků na textové, zvukové, obrazové či jakkoliv multimediální informace o tomto na internetu.

Jak toto všechno mohlo nějakého člověka, který má na krku hlavu a tou hlavou občas přemýšlí, minout? Žil někdy v posledních třiceti letech v naší zemi?

Shrnul jsem metody z více než tisícovky odborných knih přečtených racionálním čtením nejvyšší úrovně (= tak, abych po přečtení uměl připsat další rozvíjející pokračovací kapitolu nejméně tak dobře jako autor). Tyto metody jsem přetavil v multimetody a panmetodu. Zdroje své kreativity pečlivě a s úctou uvádím, včetně již zmíněného profesora Křivohlavého a dlouhé řady stovek jiných z celého světa.

Metody jsou dílčí, řeší jen výsek problematiky. Multimetody  neboli psychovzorce řeší v oblasti psychického rozvoje osobnosti všechno – i do budoucna. Obdobně jako ten Archimédův zákon ve své oblasti těles ponořovaných do kapalin.

A přesto se stále objevují nové a nové články, ba i knížky, které prezentují i malinké výseky z toho velikého celku jako novinky, které ne všichni znají.

Chce se mi takovým autorům i takovým čtenářům, kteří to píšou nebo se zájmem čtou a mají pocit něčeho nového, položit prostou otázku:

A jak se jmenuje hlavní město České republiky – to víte?

Nebo se pídíte, kdy vám to někdo prozradí v novém blogovém článku a stále a stále považujete odpověď „Praha“ za novou překvapivou informaci, za niž si nejednou necháte vytahovat z kapsy i nemalé sumy...

Ach jo.