Kdy a kdy a kdy budou hotovy dálnice

Vyhrabal jsem ze svého osobního archívu vzácný novinový výstřižek (bude zobrazen níže) plánu českých dálnic. Budete se divit, ale všechny dálnice budou dle něj hotovy a v provozu do konce roku 1990!!

Výstřižek je z tehdejších hlavních novin Rudé právo ze dne 10. listopadu 1980, strana 2 nahoře. Prohlédněte si jej.

Podle popisku k mapce měly být všechny ty čárkované úseky v plném provozu do konce roku 1990. Do Bavorska, do Saska, na Varšavu, přes Hradec Králové do Svitav, kde se rozvětví na Brno a na Olomouc, do Ostravy a dále na polskou hranici. Od Brna ještě pak směrem mezi Uherské Hradiště a Zlín (pardon – Gottwaldov) a dále na Trenčín. A samozřejmě též celý celičký pražský okruh...

To mne tehdy v osmdesátém roce potěšilo. Sliby státu se přece musí bezpodmínečně plnit – a hotová dálniční síť mne zastihne ještě ve vysoce produktivním věku.

Přece – co může být z hlediska ekonomie, z hlediska prosperity společnosti větším zločinem než zdržení, než odklad něčeho, co bylo profesionálně naplánováno. Věřil jsem, že kdyby někdo na úřadech či ve stavebních podnicích takový zločin zdržení zavinil, tak bude také nalezen, určen – a bude adekvátně příšerně trpět...

 

...no – aby to dále v tomto blogu bylo publikovatelné: Šedá je teorie a věčně zelený je strom života (Goethe).

Vyhrabal jsem ze svého archívu ještě další mapku: Lidové noviny 20. února 1997.

Za dlouhých sedmnáct let od první mapky přibylo jen pár dílčích úseků, většinou nepropojených. A legenda praví, že ty zbylé, vytečkované, se realizují v letech 2004 – 2005. Viz mapka. Včetně jihočeské větve na Budějovice a Linz.

 

Uběhlo dalších téměř dvacet let. Zprovozněním tahu Praha – Ostrava přes Brno se leckteří zodpovědní činitelé tváří, jako by nám řidičům už hlavní kámen ze srdce spadl.

Ale všimněte si podrobností o tom, jak jsou dnes dopravně propojeny dva největší shluky obyvatelstva v ČR; jednoačtvrtmilionová Praha a třičtvrtěmilionové Ostravsko:

Z centra do centra, tedy od ostravské radnice k pražské radnici, je to vzdušnou čarou 275 km. Od kraje města ke kraji města vzdušnou čarou asi 240 km. Po jediné nepřerušené dálnici však od Ostravy-Poruby po Prahu-Chodov více než 320 km!

Kde se nabere ta zbytečná téměř stovka kilometrů? Možná si leckdo v Praze ani moc nevšiml, že její centrum leží rovnoběžkově asi 25 km severněji než centrum Ostravy. A chce-li někdo tedy rychle autem cestovat k cíli 25 km severněji položenému, musí v první polovině své pouti rovnoběžkově klesnout 80 km na jih, tedy až pod centrum Brna. Pak postupně vystoupat více než 100 km severněji. A přitom se přemístit zhruba o těch 275 km na západ.

Z Prahy na Ostravu to platí obdobně – jen v opačném pořadí.

Proč takovým obloukem? Proč takhle po odvěsnách pomyslného trojúhelníka Praha-Brno-Ostrava, když by to po přeponě bylo mnohem kratší?

Nechť si zkusí každý v Praze představit, že by se do Českých Budějovic nedalo po souvislé dálnici dostat jinudy než obdobným obloukem – tedy přes Plzeň. A že by toto bylo považováno dlouhá desetiletí za konečný stav, kdy už není třeba od Prahy jižně nic budovat.

To by bylo remcání...

Kvůli otřesnému stavu – kvůli zdržením i kvůli trasám – už jsme zapomněli dávat si v této oblasti náročné cíle. Já bych neřekl „náročné“ cíle, ale normální cíle.

  • Být ve stavbách dálnic včetně administrativy aspoň tak rychlí jako Číňané.
  • Zbudovat jako podle pravítka mezi Prahou a Ostravou rychlodráhu; vedle sebe vlakovou a automobilovou. Možná by to chtělo pár tunelů u Šumperka – ale když dovedou tolik dlouhých tunelů vybudovat v těžších podmínkách stejně velké národy Rakušané a Švýcaři, tak proč ne my. Vlaky by po té rychlodráze jezdily aspoň tak rychle jako francouzské TGV, na této souběžné dálnici by byla povolena neomezená rychlost.

 

Nechtít se vyrovnat nejvyspělejším a nejrychlejším stavitelům světa, nechtít je překonávat i v rychlosti administrativních procesů – to mi připadá, jako by špičková česká oštěpařka chtěla jet na olympiádu s výkonnostním cílem, že hodí oštěpem pouhých deset metrů a že to jaksi bude naší zemi pro mezinárodní srovnání stačit...

O dalších souvislostech si s chutí zadiskutujte :-)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: David Gruber | čtvrtek 3.3.2016 13:26 | karma článku: 28,14 | přečteno: 1425x