Co bychom měli a co nemusíme umět anglicky II

Děkuji všem vám statečným bojovníkům s angličtinou za zájem o včerejší první díl blogu a za maily, které mi došly. Dnes chci ještě více rozfoukat nadějně plápolající plamínek vaší víry, že tu hydru jednou překonáte.

Maily postupně podle časových možností zodpovím.

Včerejší rady platí pro osobní  potřebu. Dnešní jsou pro ty, co se setkávají s angličtinou ve své práci.

Zaprvé: Angličtina je řeč, jazyk. A řeč, jazyk – to znamená komunikace. Ovládněte tedy v angličtině pracovní komunikační dovednosti. S minimem času, námahy a stresování nutný základ, s nímž se v pracovních situacích můžete bez hanby pohybovat. A když už se tam pohybujete, tak se svou prací v pracovní době při vydělávání peněz zároveň učíte – a už jste na dobré cestě, z níž prakticky nelze sejít.

Zadruhé: Vlítněte na ty „communication skills“ postupně od nejmenší míry konfliktnosti po stále větší. Začněte tím, jak dobře mluvit před více lidmi najednou, tedy tím, pro co jsme módně přejali výraz „presentation skills“. Přitažení pozornosti, argumentace, protiklad, přirovnání a příklady, závěr a výzva. V první vteřině vaší prezentace se totiž věc nemá tak, že by vás posluchači měli a priori neradi; a priori se těšili, až vám vytknou chyby. Jsou jen zvědaví, emočně neutrální anebo emočně fandící; jsou rádi, že tam u dataprojektoru zrovna nestojí oni. Pokud si to hodně nezkazíte, zvládnete to.

Zatřetí: Kapánek více konfliktnosti než u prezentací číhá u schůzí. Tam se totiž už láme chleba – a to, kolik se po zlomení dostane do vaší pusy, záleží z 90 procent na vás. Nejdříve si osvojte základní fráze coby řadový účastník, poté i něco navíc coby osoba schůzi řídící. Je to prostší, než by se zdálo. Schůze a jednání obsahují zhruba jen asi dvě desítky situací: Uvítání, oznámení programu, výzva k pozměňovacím návrhům, přijetí/zamítnutí pozměňovacího návrhu, uvedení určitého nového bodu, podpůrná argumentace, námitka, přijetí/zamítnutí námitky, souhlas či nesouhlas totální nebo podmíněný…. atd…. až po nátlak, odolávání nátlaku, skočení do řeči, obranu proti skočení do řeči, shrnutí, závěr a oznámení, kdy a jak přijde účastníkům zápis. Na každou z těch asi dvou tuctu situací se naučte jednu frázi formální, jednu střední a jednu neformální – a je to. Váš úspěch na anglicky vedené schůzi už z této stavebnice poskládáte.

Začtvrté: Naučte se v angličtině motivovat druhé. Ani anglicky mluvící svět totiž není spravedlivý. I v anglicky mluvícím světě totiž platí: „Nedostanete od druhých to, co si spravedlivě zasloužíte, ale pouze a právě to, co si vykomunikujete.“ I zde platí základní pravidlo motivování: „Existuje způsob, jak pro vás téměř kdokoli udělá téměř cokoli; komunikovat tak, aby si to daná osoba udělat přála.“ Při této příležitosti se také naučíte přesněji rozpoznávat hranici, kde končí motivování a začíná manipulování.  Už vás nevzruší hajzlík, který, když je se svými věcnými argumenty v koncích, začne napadat vaši osobu křikem, že prý jej manipulujete. Neuspěje ani hajzlík česky ani anglický.

Zapáté: Čekají vás dvě oblasti, které tvoří rub a líc jedné mince. A to jsou: „Zásady správné diskuse“ a „řečnické triky s obranou proti nim“. Jde o nejkonfliktnější oblast světa komunikace. Zásady – to je taková komunikační všeobecná deklarace lidských práv. Taková komunikační listina základních práv a svobod. Každé porušení nějaké zásady je trikem. Každý protitrik je návrat k zásadě. Naučte se zkrátka – aspoň stručně a jednoduše – anglicky to, co jsem zde psal ve svém úplně prvním blogu. Přiřaďte se k těm více než osmnácti tisícům lidí, co už jej četli a co už jej jistě dobře využívají. Vám stačí vždy coby protitrik stručná formulace z jedné až dvou vět.

Zašesté: Uvědomte si, že s angličtinou vstupujete do slušného světa, kde to féroví s neférovými koulí přinejmenším nerozhodně, ba často ti féroví citelně vyhrávají. Ne jako u nás 9:1 ve prospěch neférových. Osvojte si anglicky zásadu TRUIRA: TR = taking responsibility, UI = utmost integrity, RA = rule afinity. První mne naučil na dálku americký prezident George Bush mladší, druhou osobně šéf maltské centrální banky Frankie, u kterého jsem týden bydlel coby student. Třetí znám od svých rodičů a prarodičů snad už z batolecího věku: Pravidla se dodržují, i kdyby to bylo velmi těžké a namáhavé. O bližší vysvětlení mi mailujte – sem se to nevejde.

Zasedmé: Uvědomte si, že angličtinu vnímají jako směsku pazvuků s protivnou disproporcí psané a mluvené podoby tak trochu i uvědomělí uznalí vzdělaní rodilí mluvčí, nejen my Češi.  Na vyznání se v této směsce mají Angličané, Američané a Australané silně zastoupen jev, kterému se říká kolokace. Collocation. Tj. častou situaci, že s nějakým jedním slovem smí být spojeno právě jen další druhé slovo nebo více slov. V přesném určitém pořadí. Slouží to k tomuto účelu: Když v té směsce pazvuků rozpoznáte jen jednu část, domyslíte si ten zbytek, protože to může být jen jeden jediný určitý zbytek a žádný jiný. Vy coby nerodilí mluvčí smíte ve své řeči tu kolokaci ve většině případů porušit – dorozumění se možná kapku zhorší, ale určitě se neztratí. Nicméně coby naslouchající projevu rodilého mluvčího musíte počítat s tím, že on/ona bude kolokovat, že bude spoléhat na to, že stačí vyslovit jen část a ostatní si „přece každý přesně domyslí“. Řiďte se pravidlem: „Co je z řeči rodilého mluvčího nejméně srozumitelné, to je nejspíše nejméně důležité nebo nejvíce domyslitelné.“ Hodně k domyšlení pomůže konkrétní situace – rodilého mluvčího vidíte, registrujete jeho body language, vnímáte kontext…  Ženám to jde skoro samo, takže teď nabádám především chlapy.:-)

Zaosmé: Nemějte hrůzu ani ze situací, kdy body language ani kontext nejsou vidět. Tedy z telefonování. Já jsem dříve dost obavy měl. Zcela mi je rozptýlila moudrá učitelka Maeveen v Austrálii 2002. Řekla, že přece telefonická angličtina je ve srovnání s tou běžnou něčím úplně odlišným. Jednodušším. A podivila se, že se v advanced level ještě vůbec na to může nějaký bulík ptát. Tak od té doby se už já bulík neptám.

Zadeváté: Humor, úsměv, přátelskost, snaha řešit věci stylem výhra-výhra (win-win) a nikoliv přes vyčurané podrazy (win-lose). To je půlka vašeho pracovního angličtinového úspěchu. Pozor – neznamená to nechat si vše líbit. Ono „lose“, prohru, nepřejete ani druhému, ale ani sobě.

Zadesáté: O tom, že to jde, si dovolím jeden malý konkrétní souhrnný příkladeček, konkrétní lidský příběh, nezávislé svědectví. Snad si jej mohu coby zakladatel lingvopedie dovolit. Nezapomeňte, že ten konkrétní příběh není ani tak o mně, jako o každém z vás. Hledejte v něm především sebe, svou vlastní cestu ke štěstí.

Kousek jsem vám jí právě vyčistil a zametl – ale vydat se po ní musíte sami. Vlastně – už po ní pár minut správným směrem kráčíte :-)…