Stali jsme se obětí Facebooku a "lajkování".

Malé pozastavení nad facebookem. Jeho vlezlou potřebností a zároveň nesympatickou snadnouživatelností. Nad tím, jak velmi "opěrná a věrohodná" data nám poskytuje a jak moc jsme na něm závislí. Na odlehčení také příspěvek ze světa kulinářského - jak upéci JANOVSKÝ DORT plus fotorománek z oslavy prvních narozenin mojí malé ségry!

Zdá se, že s novým timeline profilem, se bez vlastní facebookové prezentace stáváte ve světě marketingu (a vlasntě ve světě vůbec) již naprosto neviditelnými. Všechno už se dnes měří na takzvané „lajky“ neboli – „líbí se mi to“. Prestiž a věrohodnost se měří na počet lajků, sláva se měří na počet lajků – zkrátka, kdo „nelajkuje“, jakoby nežil a kdo není „lajkován“ může to rovnou zabalit!

Facebook se stal obrovským nástrojem firem, jedinců, institucí, výrobků a všemožných projektů a zdá se, že všichni jsou prostě spokojení. Sedneme k počítači a vesele klikáme. Lajkujeme, scrollujeme, postujeme – klikáme. Klik sem, klik tam a najednou těch tisíc kliků pro někoho znamená oslavu! Jóó, kliklo na mě tisíc lidí. Mám tisíc lajků! Hm. Hřejivé.

Dokonce se začínají objevovat takzvaní „facebookoví odborníci“.  Jsou to lidé, kteří se specializují na komunikaci se zákazníky, či svými „příznivci“ a celý den nedělají nic jiného, než vymýšlí strategii zvyšování lajků, komentářů a příspěvků na svůj profil. Protože to, je oč tu teď běží.

Kam se podíváte, najdete tlačítko „Líbí se mi“, nebo „Like“. Za chvíli přijdete do restaurace, podíváte se do talíře a vykoukne na vás: „Líbí se ti to?“. Budete číst knihu a za každou stránkou bude malé tlačítko „líbí se mi“. A běda tomu kdo nebude „lajkovat“! Bude nezměřitelný, nezestatistikovatelný! Katastrofa.

Za chvíli budeme přes facebook nejen sdílet a komentovat, ale budeme pravděpodobně také provádět všechny jiné obvyklé komunikační úkony. Až zjistíte, že jste prošvihli svatbu svého blízkého kamaráda, tak se chytněte za nos a podívejte se, jestli jste náhodou neklikli na tlačítko „Nezúčastním se“, nebo náhodou nezapomněli „sčeknout“ svůj facebook posledních 14 dní.

Už nebude důležité, jak se doopravdy jmenujete. Důležité bude to, jaké jméno si vymyslíte na facebooku. Tak vás budou oslovovat vaši "přátele" pod tímto jménem budete zváni na "události" a tímto jménem budete dávat najevo co se vám líbí, co děláte, co posloucháte za muziku a co jste vystudovali. Můžete se klidně vydávat za právníka, doktora a nebo klidně obojí najednou. Klidně můžete mít v oblibě Pavarottiho, Justina Biebra a Beatles najednou. A pokud se to někomu bude zdát nevhodné, může se vám to naznačit lehkým "šťouchnutím". Tak vám bude snad jasné, že jste opravdu mimo.

A pokud i přes to všechno úžasné, co se na facebooku nachází, nechcete svůj profil mít, tak nezoufejte, on ho za vás někdo založí.

Pro završení absurdity celého článku: zde je odkaz na můj facebook :D

Protože to hlavní co dělám je, že vařím Sandtnerku (přes 1000 receptů, jedna malá kuchyň).

Pro ty, jenž chtějí mít vše z první ruky a mají schopnost ovládat se, co do počtu kliků za den.

A teď hurá konečně za Janovským dortem a oslavou:

Janovský dort (327):

V míse umícháme moučkový cukr se žloutky, citronovou kůrou a vanilkou do husta. Pak přidáváme po lžičkách stále míchajíce vlahé, rozpuštění máslo, z bílků tuhý sníh a polohrubou mouku. Těsto upečeme v máslem vymazané a moukou vysypané dortové formě do růžova (asi ¾ hodiny). Upečený, studený dort dvakrát rozřízneme, potřeme meruňkovou zavařeninou s krémem, složíme na sebe a trošku zatížíme. Dort polijeme pomorančovou nebo citronovou polevou a ozdobíme zavařenými šípky a andělikou.

Krém: V 1/16l smetany rozmícháme 5 žloutků, načež postavíme nádobu do kastrolu s horkou vodou a krémem kverláme, až zhoustne. Pak přidáme kávovou lžičku hladké mouky, 10 dkg moučkového cukru, 3 dkg čerstvého másla a krémem znovu mícháme na plotně ve vařící vodě. Pak nádobu s plotny sundáme a dáme vychladnout. Do studeného krému zamícháme 5 dkg loupaných, na nudličky krájených mandlí a naplníme dort.

Pomerančová poleva: 30 dkg cukru pudru, 2 lžíce vařící vody a šťávu z pomeranče  třeme tak dlouho až je poleva lesklá a hladká, pak můžeme polévat dort

Moje poznámky:

Polevu jsem nedělala, to by byl "dort slaďoch" jinak. Místo toho jsem tam naskládala svařené pomeranče a trošku želatiny.

Jinak musím říci, že korpus byl naprosto vynikající - no bodejť, když je v něm jedno a půl másla, deset vajec a 280 gramů cukru. Opravdu skvělé těsto! Dokážu si to představit naplněné spoustou meruněk, nebo višní, vcelku čímkoliv. Byl vážně super.

Krém také dobrý, ale mandle jsem do něj dala mleté najemno, alespoň nebyl tak tekutý (asi moje chyba). Chuťově také vynikající. Dalo se s ním i potřít okraj dort, takže možná že tak moc tekutý nebyl, ale já jsem si samozřejmě ten pocit toho, že jsem to zkazila vnuknout potřebovala.