Stá výprava a polévka ze slepice (5)

Jakoby to ani snad nebyla pravda... Stokrát zbalenej spacák, ešus a kartáček. Stokrát cesta do neznámých krajů. Stokrát pohorky a hnědý batikovaný triko s ještěrkou. Stokrát parta kamarádů. Stokrát zážitek.

V pátek jsme vyrazili na stou výpravu s naším oddílem. Bylo jasné, že to bude něco výjimečného. A taky bylo. Nejen, že jsme pašerákům zničili 12 pastí (celoroční program), ale taky nám Hanka Matoušková udělala sedmi korpusový marcipánový dort, děti sami upekly bábovky, vytvořily malý sušenky ve tvaru ještěrek a přivezly asi 10kg bonbónů.

Já jsem zato v noci na neděli na starých kamnech 3 hodiny vařila polévku ze dvou kuřat a spálila u toho asi 5 přepravek dřeva. (a obdržela svou historicky první botičku za špatné parkování-grr)

Protože na výpravě netřeba experimentovati jest, uvařila jsem polévku z kuřete i přes to, že Sandtnerčin předpis velí ze slepice. Snad se drůbež ani paní Sandtnerová neurazí, ale slepice a kuře to je pro mě prašť jako uhoď...

Marie S. v pojednání o mase píše: "která hospodyně jest nucena sama drůbež zabíjeti, má si při tom počínati rychle a obratně a má jí zaříznouti ostrým nožem, aby se zvíře ihned usmrtilo"

Tak třeba si to taky někdy zkusím... "Žaludek by na to měla", řekl by děda. Rád totiž vzpomíná na to, jak jsem kdysi jako malá holka pomáhala na farmě sbírat usekané hlavičky krůtám, které pan Růžička tenkrát jednoho dne zabíjel. Házela jsem je prý do kýble a podávala panu Růžičkovi pytle s omráčenými krůtami připravenými na popravu. Mno, teď jak to čtu, nezní to moc jako z deníčku slečny vegetariánky, ale pro mě to nebylo nic divnýho.

Každopádně, na výpravě se žádné masové vraždy nekonaly. Jen jsme si s přítelem dali závod v obírání kuřete na čas. Pro 25 lidí je totiž třeba polévku připravovat z velkého množství surovin a tak jsme koupili kuřata na vývar rovnou dvě. To znamenalo také dvě kuřata obrat. Závod jsem prohrála. O prso! (Kuřecí) -bylo totiž hrozně horký.

Tady je orig. recept:

Na jednu starou, vykuchanou a očištěnou slepici počítáme 3 a 1/2 litru vody. Vložíme ji do studené osolené vody a vaříme se zeleninou jako hovězí polévku (více celeru, méně kapusty, méně petržele, ještě méně mrkve a póru, též se dává k polévce vařit hrstka zeleného hrášku - pro lepší barvu se celer, mrkev a petržel rozdělí na polovinu, která se osmaží na loji s  nakrájenou cibulí) jenom na mírném žáru, často až 3 hodiny. Pak polévku scedíme a zavaříme. Zavaříme vše jako do hovězí polévky. (zavářka nebo vložka) Maso ze slepice obereme, nakrájíme a přidáváme do polévky. (Je-li však slepice velmi stará a maso tvrdé, umeleme nebo rozsekáme a připravíme z něho haši.)

Rozpočet (z receptu na hovězí polévku): 1 a 3/4 l vody, sůl, 75dkg masa, 5dkg kostí, 8dkg zeleniny, 2dkg cibule, 1dkg loje, 5dkg zeleného hrášku, pažitka

Moje poznámky: Náš rozpočet byl trošku ve většim. O hrsti hrášku se opravdu nedalo mluvit. Jinak musím říct, že polévka byla dobrá, ale my dospělí jsme na stole ještě dosolili /děti tolik soli nemusí :). Co zbylo, jsme daly dětem domů jako vejslužku.

Třešnička (spíš třešeň) na konec byl dort od Lososovy (pozor - jedná se o přezdívku, nikoliv rybu) maminky a Marušky B. Byl marcipánový, uvnitř měl sedm barev a navrchu měl krásnou ještěrku :) Zde je fotka. Hance skláníme poklonu.