Oháňková polévka a ovocný chlebíček (209, 210)

Projekt Sandtneroová pokračuje. Tentokrát tu máme oháňkovou hovězí polévku a slaďoučký ovocný chlebíček I.

Krom toho, připadám si jako před rokem, kdy jsem zatočila s bordelem v naší kuchyni. Je to až neuvěřitelní jaké molí orgie se tam mohou odehrávat. Není to zrovna reprezentační odstavec, kterým by se měl někdo jako já chlubit, ale s pravdou se musí ven. JE TO ODPORNÝ, když najdete v ovesných vločkách hnízdiště molů, nebo když si myslíte, že jdete do lednice pro žampiony a oni to teda zrovna dvakrát žampiony nejsou. Spíš švestky. Myslim. FUJ! Svádět se to nedá na nic, snad jen na to, že když bydlíte v bytě se spolubydlící (maminkou), která je týden pryč, týden doma, čtrnáct dní pryč a vy sami na tom nejste jinak, tak se nad kuchyní drží pevná ruka vcelku těžko. Nikdy nevíte, co si můžete dovolit vyhodit, sníst a tak podobně, takže je tam často sedm smetan, z toho tři čerstvé, dvě staré a jedna načatá. Zkrátka a dobře, když v bytě netrávíte tolik času, těžko si všimnete, že švestky dostaly sněhový kabátek, nebo že brambory expandují ze špajzu do obýváku. Zkrátka a dobře, generální úklide – POĎ MI!

Né vždy je používání opravy gramatiky ve wordu to nejšťastnější řešení. Je pravda, že zrovna moje gramatické brikule jsou občas až nad míru hrozné, ale když mi word přepisuje oháňkovou polévku na sáňkovou, tak mě to už docela točí. Chtěla bych vidět polévku ze sáněk, drahý worde. Fakt.

Každopádně, konec sebepráskačství, je čas jít do sebe. Jestli tohle bude číst maminka, tak mě nejdřív seřve, za to, že jsem práskla stav naší zoufalé kuchyně, ale snad to vyžehlí snaha se zlepšit :D

Teď trocha té gastronomie, pro ty z vás, kteří si nejdete počíst o naší kuchyni, ale o mém jídle. Oháňku jsem koupila sice u Hudery, ale začínám od něj upouštět. Má tam sice zvěřinu, což se občas hodí, ale má tam jinak prd. Výběr klasických věcí má oproti konkurenci věru slabší. Takže chodím teď pro změnu ke Křečkovi (o pár set metrů dál směrem na Bílou Horu).

Jak se oháňková polévka dělá:

Oháňková polévka (209):

Ingredience: 50 dkg masité oháňky, 3 dkg másla, 3 dkg cibule, 10 dkg zeleniny, bobkový list, tymián, 1 zrnko nového koření, 4 zrnka pepře, sůl, asi půlka květáku

Hovězí oháňku opereme, rozsekáme na kusy a osolíme. Na másle osmažíme na plátky nakrájenou kořenovou zeleninu s cibulí, pepřem, bobkovým listem, tymiánem a novým kořením. Do usmažené směsi vložíme oháňku a udusíme do měkka (trvá asi 3 hodiny). Měkké maso zbavíme kostí a nakrájíme. Ze šťávy připravíme polévku, vložíme do ní maso a zavaříme do ní květák.

Moje poznámky:

Doba přípravy asi tak 3,5 hodiny. Ufuf, ale polévka dobrá. Oháňku sehnat by snad neměl být takový problém, většinou jí řezníci mají. Oháňka má docela tuku, tak je potřeba si dát trošku piplačku s obíráním.

Ovocný chlebíček (210):

Ingredience: 15 dkg cukru, 2 větší vejce, citronová kůra, 14 dkg fíků, 14 dkg citronády, 15 dkg mandlí, 14 dkg datlí, 14 dkg hrozinek, 14-20 dkg krupičkové mouky (spíše 20), máslo, 1 vejce

V míse si do husta umícháme cukr, vejce a citronovou kůru. Pak přidáme na kostečky nakrájené fíky, kandovanou citronovou kůru (v originále citronádu), neloupané, na nudličky nakrájené mandle, hrozinky a krupičkovou mouku. Těsto dáme na moukou vysypaný vál, uděláme z něho dlouhý váleček, položíme jej na máslem potřený plech, povrchu jej potřeme vajíčkem a dáme na 180°C péct do červena. Druhý den nakrájíme na plátky.

Moje poznámky:

Směs působí docela zvláštně, je to totiž samý fík, hrozinka a madle. Není to moc kompaktní, ale když si s tím chvíli pohrajete, uděláte z toho krásné dva válečky. Peče se to asi půl až tři čtvrtě hodiny. Je to super sladké, ale ke kávě tak dva kousky zvládnete. Dala bych tam méně cukru. Asi tak 10 dkg maximálně.