Hysterie z medvědů na Slovensku?

Řekl bych, že autor blogu Evžen Korec na tohle téma napsal jeho pocity. Dodám známá fakta, čísla a názory. I důvody té hysterie a možná řešení.

Reaguji na tohle: Odkaz

Začal bych tím, o jakou „hysterii“ se jedná. Jde o dlouhodobý tlak veřejnosti, protože lidem se nelíbí, že jim medvědi běhají po zahradách, vesnicích a vzácně vstoupí i do měst (v třetím největším slovenském městě - Prešově 5 minut chůze od historického centra města, v Liptovském Mikuláši napadl lidi). Zprávy o setkání s nimi a varování přicházejí prakticky denně a podotýkám, že do médií se většina nedostane. Poslední kapkou nebyla ani tak nedávna série útoků, ale zabití sedmapadesátiletého muže v r. 2021 u obce Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. Medvěd není srna a jeho útok může dopadnout špatně. Máme za sebou několik týdnů, kdy se odehrál v každém z nich alespoň jeden útok. I u té Bělorusky, u které sice uvedli jako příčinu smrti pád ze skály, následně záchranáři tvrdili, že medvěd ji předtím 20 m táhnul, v přítomnosti záchranářů byl poblíž a dál ho držel dotírající pes. To je spíše chování predátora hájícího si kořist, nikoliv vystresovaného zvířete útočícího v sebeobraně, kterého jediným zájmem je zdrhnout do bezpečí.

Cituji: „Slovensko se zařadí mezi barbarské státy legálně likvidující ohrožené druhy zvířat.“ Autor si k tomu tvrzení nedohledal informace. Protože se nejedná o likvidaci, ale o regulaci. Medvěd hnědý je dle Červeného seznamu IUCN málo dotčeným druhem. Nevím, jestli to autor chápe, ale „polopatisticky“ řečeno, k ohroženému druhu má daleko. Možná to platí pro Česko, ale ne pro Slovensko. Medvědi se loví ve Švédsku, Finsku, USA (Aljaška), Kanadě (Yukon, donedávna i Britská Kolumbie), v Chorvatsku atd. Samozřejmě i v Rusku, kde je jejich populace nejvyšší, ale to na rozdíl od předtím jmenovaných skutečně barbarských státem je.

Cituji: „Naposledy o tomto víkendu, kdy starosta jedné slovenské obce Rudolf Huliak uštval a barbarsky zabil dokonce dvouleté medvědí mládě. To může udělat jen naprosto bezcitný člověk. Podle médií mu nyní zbývají povolení na zastřelení dalších tří medvědů.“ Jednalo se o obec Očová. Předtím tam zastřelili jiného medvěda. V tomhle příspěvku jsou tyhle manipulace: „uštval a barbarsky zabil “. Povolení na odstřel bylo vydáno úřadem Státní ochrany přírody SR, protože medvěd se pohyboval v obci opakovaně (pádný důvod na likvidaci všude na světě) a zabit byl ve chvíli, když se k ní opět přiblížil (tedy ho neuštvali, ale počkali si na něho). Byl zastřelen, nikoliv sedrán z kůže nebo upálen za živa (to je k tomu barbarství). Ve zprávách bylo, že 100 m od vesnice viděli „ dvouleté medvědí mládě “, přesněji dvouletou medvědici. Nic moc o tom, že by byla zastřelena právě ona. I když je to možné, autor takovou informaci nejspíše nemá. „Podle médií mu nyní zbývají povolení na zastřelení dalších tří medvědů.“ Zase manipulativní informace. To povolení má místní myslivecké združení, nebo zásahový team, nikoliv starosta osobně. Pokud je vydáno na 4 medvědy a 2 jsou zastřeleni, kolik medvědů na odstřel zbývá? Podle mně 2, podle médií a autora blogu 3. Pokud se jim povede zastřelit i ty zbývající dva, u vesnice zbyde „jenom“ 6 dalších medvědů (trojnásobek celkové české populace?). Protože původně jich tam bylo 10, co by autor blogu zjistil, pokud by se trochu snažil (asi minuta práce). Co by za 6 medvědů ve svém okolí dala kterákoliv česká vesnice, že? Už vidím to nadšení obyvatel a jak hází hlasy politikovi, který tohle prosadil. Slovensko je může okamžitě dodat a ani to nepocítí. :)

Cituji: „Stejně nesmyslné a barbarské bylo zastřelení medvěda hnědého letos v březnu poté, co ho naháněli pomocí dronu s termovizí. Nakonec ho našli uprostřed lesů, kde ho chladnokrevně zabili. Otázkou, jak v temném lese uprostřed ničeho medvěd někoho ohrožoval, nikdo neřešil“. Autor blogu vynechal „detail“, že ten medvěd zaútočil na lidi poblíž centra okresního města Liptovský Mikuláš (Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva je asi tak 100 m od místa incidentů, takže asi dobrá PR akce :)). I v Kanadě, kde prověřují šetřením o jaký druh útoku se jednalo (např. medvědici v divočině, která hájila svá mláďata, nechají být), by tohle bylo jednoznačně na odstřel. Medvěda, který vejde do vesnice nebo města a napadne tam lidi, nekompromisně odstřelí všude na světě. Obvykle je výchozí pozice medvěda pro návštěvu obce nějaké místo „v temném lese uprostřed ničeho“. Nikoliv mezinárodní letiště, sídliště nebo průmyslové centrum (tedy kromně specifického dvounohého loupeživého ruského „míši“)

Cituji: „Vystresovaný medvěd tehdy sice utekl z civilizace zase zpátky do přírody, dokonce při tom přeplaval i řeku.“ Autor má sice možná nějaké chatrné informace o kočce domácí, ale ne o medvědech, když zdůrazňuje, že „dokonce při tom přeplaval i řeku“. Podle mých vědomostí kočka sice plavat umí, ale vody se štítí. U medvědů je radikálně jiná situace. Plavou perfektně, ve vodě přiležitostně i loví, nebo se tam chodí ochladit. S vodou nemají vůbec žádný problém. Navíc bych zmínil další „detail“: pokud se utíkající medvěd přes řeku vracel ve stresu před pronásledovateli, musel přece tu samou řeku překonat (v našem případě spíše přebrodit než přeplavat) i cestou do města, když ho nikdo nepronásledoval. Nebo mají medvědi nějaký teleport?

Cituji: „Protimedvědí hysterie je přitom evidentně živená uměle různými politiky, myslivci a lovci. Medvědi na Slovensku žádné větší nebezpečí nepředstavují a nejsou ani nijak přemnožení, jak někteří lživě tvrdí. Všichni relevantní odborníci včetně představitelů Národního parku Malá Fatra opakovaně prohlašují, že počty medvědů na Slovensku nijak výrazně nerostou, žádná podobná krutá řešení proto nejsou nutná. Medvěd hnědý stále patří k ohroženým druhům zvířat a jeho zabití je mimo akutního ohrožení života neospravedlnitelné.“ Ano, politici tohle rozdmýchavají a snaží se získat „politické body“. Co by nefungovalo bez tlaku veřejnosti, která vnímá, že tady tenhle problém už dlouho je a nikdo ho neřeší. „Všichni relevantní odborníci“ je v blogu množina vyjmenovaných lidí s počtem nula. Možná proto, že buď jím myšlení lidi nejsou odborníci, nebo nejsou relevantní, nebo si něco vytrhnul z kontextu. Co se týče „krutosti“ řešení, tak v přírodě „nadbytečné“ medvědy umírají trýznivě na podvýživu, nebo s ní spojené nemoci, nebo je zabije jiný predátor. Např. jiný medvěd. Nebo i vlci – ti si na dospělého vzrostlého jednince medvěda hnědého normálně netroufnou, ke konfliktům dochází při tahanicích o kořist a v raritním případě, že velký medvěd ustoupí, se jedná nejspíše o to, že mu už „lezli na nervy“. To až tak moc neplatí pro mladší a menší jedince. Co se týče mláďat, vlci je zabijí při každé příležitosti. Jelikož je vlk velice chytré zvíře, vyvinul i docela zákeřnou taktiku lovu medvědů za účelem jejich konzumace spočívající v tom, že v době zimního spánku vyhledají jeho doupě a tam ho zabijí (zřejmě známá věc i pro lovce – zběrače nedávné i ty pravěké). To všechno je podle mně mnohem krutější smrt než „kulka myslivce“.

Rozeberu situaci v jedné s problémových oblastí. Jako příklad bych vzal autorem zmiňovaný Národní park Malá Fatra s druhou nejvyšší hustotou medvědů na Slovensku a asi i na světě (po CHKO Poľana). Horský masiv Malá Fatra má 549 km², Národní park Malá Fatra má 226,3 km² (ochranné pásmo 232,6 km²). V r. 2019 tam proběhl jeden z každoročních monitoringů medvědů, ke kterému jsem vyhledal nějaká data a s vyloučením opakovaných pozorování těch samých jedinců byl potvrzen výskyt 72 medvědů (dělají se dle jejich informací každoročně na ploše 100 – 160 km² v různé kvalitě). Na základě toho odhad zněl na 100 – 120 medvědů. Největší výskyt medvědů hnědých na světě, který jsem našel, je zřejmě na jihu Aljašky a některých pobřežných oblastech Britské Kolumbie v Kanadě, možná ještě na Kamčatce v Rusku. Může se blížit až 200 jedinců na 1 000 km². V NP Malá Fatra (beru v potaz i ochranné pásmo, které rozlohu zdvojnásobuje a závěry oficiálního vyhodnocení) a okolí je u čísla 72 hustota „trapných“ cca 160 jedinců na 1 000 km², u odhadovaných 100 se už jedná o 220 ks / 1 000km², u 120 o 260 ks / 1 000 km². Za stejných podmínek jako na Slovensku, ale v divočině, je koncentrace medvědů 20 – 50 na 1 000 km². Taky je zajímavý přechod autora od v blogu několikrát zmiňovaného „ohroženého“ druhu k řešení jestli náhodou není přemnožen. V druhé polovině 70. let v CHKO Malá Fatra (NP se stala později) se počet medvědů odhadoval na 17 – 18 jedniců. V r. 1989 na cca 20, v r. 2012 už bylo zjištěno 65 ks, v r. 2019 zmiňovaných 72. No a za tu „populační explozi“ může očividně člověk. Poznamenal bych, že ten rozdíl 12 jedinců mezi lety 2012 a 2019 osobně nepovažuji za růst (neznám detaily ohledem podmínek pozorování).

Pokud chceme psát o přemnožení musíme si definovat, co to je. Jestli pod přemnožením myslíme hustotu populace, která by se bez přičinění člověka na území výskytu neuživila, tak přemnoženi zřejmě jsou.

Bývalý (donedávna) ředitel NP Malá Fatra Michal Kalaš populační růst vysvětluje kombinací faktorů zejména změny v hospodaření. Zarůstaní luk, kterým se medvědi vyhýbali (obecně se vyhýbají otevřeným prostranstvím), teď tam nacházejí vhodné úkryty. Místo pro medvědy nezajímavých brambor se tam začala pěstovat kukuřice atd. Navíc technická, která je na polích o 2 měsíce déle než konzumní. Podobně mluví zoolog Tomáš Flajs (taky zaměstnanec NP Malá Fatra): „Početnosť medveďov úzko súvisí s potravou. V minulosti sa pod Fatrou pestovali zemiaky, dnes kukurica. Práve tá ponúka medveďom lepšiu možnosť obživy. Medvedice majú viac mláďat, lebo ich v ,,kukuričnom lese“ v pohode vychovajú. Pred tým mali problém s jedným mláďaťom, dnes je ale situácia inšia.“ Doplnil bych, že brambory medvědi nežerou.

Často se probírá přikrmování zvěře myslivci. V NP Malá Fatra je 28 stanovišť. Umístit se tam může max. 1 kg krmiva za den. O to se dělí divočáci, jeleni, medvědi atd. Osobně si nemyslím, že tohle stojí za existujícími problémy. Už jenom vzhledem k tomu, že ta dávka je z pohledu medvědů „jak pro vrabce“, i kdyby všechno sežrali jenom oni. Taky argument některých myslivců, že tím drží medvědy dál od lidí mi přijde jako hloupý. Nejspíše si pro to přijde jedinec, který tam i „bydlí“, ne ten, který má tuny kukuřičních klasů na poli. Ale další moje úvaha může být taky o tom, že si tam medvědi spojí potravu s člověkem. Ale k tomu by tam stačily i bez toho „mraky“ turistů. Všechno jsou jenom více nebo méně podložené spekulace. Ale když vezmu 1 kg (povolené maximum) nebo i 10 kg kukuřice nebo jablek na vnadišti vs. kukuřičné pole nebo ovocný sad, tak vnadiště těžce prohrává jako důvod vysokého počtu medvědů u vesnic.

Porovnám s NP Poloniny (mezi devíti národními parky Slovenska můj favorit). Populace medvědů se tam odhaduje na 16 – 18 jedinců. Vypadá to tak, že dlouhodobě (výskyt sledován od r. 1976, nebo tak nějak). Rozloha NP je 295,08 km² (ochranné pásmo 109.73 km²). Nejsou tam s medvědy žádné problémy. Ve srovnání s NP Malá Fatra je tam ve všech ohledech jiná situace. U NP Poloniny se jedná snad o nejvzácnější národní park na Slovensku (největší zastoupení pralesů, ve volné přírodě tam žije taky největší suchozemský živočich v Evropě – zubr evropský). Slovo „poloniny“ označuje to samé co slovenské slovo „hole“ – horské louky/planiny (nad pásmem lesa, nebo i ne – člověkem vytvořené za účelem pastvy dobytka ve vyšších nadmořských výškách). Okresy Martin, Žilina a Snina (kde je NP Poloniny) jsou rozlohou přibližně stejně velké (736 km², 815,08 km² a 804,7 km²). Hustota obyvatel je hodně odlišná. V okrese Žilina žije ve třech městech cca 90 000 obyvatel, na venkově dalších 70 000. V okrese Martin žije ve třech městech cca 64 000 obyvatel, přes 30 000 na venkově. V okrese Snina žije ve městě 19 000 obyvatel, na venkově 18 000. V okolí nebo vevnitř NP Poloniny jsou jenom relativně malé rusínské vesnice. Taky obdělávaná půda tam (okr. Snina) na satelitních mapách zdaleka tak „nesvítí“ jako na středním Slovensku. Přes okresy Martin a Žilina vede jedna z nejfrektovanějších cest Slovenska (cestovatelé si jistě vybaví kolony pod Strečnem, no a ta místa jsou taky na hranici NP) a další v okolí. Co jsem se díval, tak početnost populace medvědů je v NP Poloniny stabilní – neděje se to, co na středním Slovensku. Asi se najdou lidi, kteří viděli film Osadné (jedna z obcí na hranici NP Poloniny, který končí na hranici okresu Medzilaborce... ale v tom okresu jsou přírodní podmínky i ty „lidské“ stejné, žádný „schod“ neexistuje). Oficiálně má Osadné 124 obyvatel, ale těch skutečných nejspíše ještě méně (v r. 1971 měla 570 obyvatel). Východ se od revoluce vylidňoval. Lidi ustupovali a postupovala příroda. Ve srovnání s okresem Snina je hustota obyvatel v okresech Martin a Žilina obecně 2 – 3 x vyšší. Jenže pokud vezmeme v potaz venkov a lokální koncentraci obyvatel, tak je ta propast ve vztahu k NP mnohem hlubší. Co se týče turistiky v NP Malá Fatra je návštěvnost snad kolem 300 000 turistů ročně, je tam přímo v NP přes 200 km turistických tras, v okolí veškeré služby atd. Téměř všechny pozemky jsou tam soukromé a hospodářsky se využívají. V Poloninách pralesy existují díky tomu, že se jednalo o těžko přístupné oblasti, takže těžba dřeva se tam v minulosti ani dnes nevyplatila a nevyplácí. Navíc tam (NP Poloniny) nejsou téměř žádné služby ani servis pro turisty. Jediným pralesem oficiálně přístupným pro turisty je Stužica na pomezí slovensko-polsko-ukrajinské hranice. Tahle oblast Slovenska má obrovský turistický potenciál, ale ne zázemí pro turistiku. Takže láká spíše lidi, kteří tam mají nějaké vazby (příbuzní nebo přátele lidí se zázemím v rodinách...) nebo „dobrodruhy“.

Píše se, že medvědy lákají odpadky. To je sice pravda, ale tenhle problém je spíše v severní Americe nebo v Tatrách. Tam jsou kontejnery a kolem domů posekaná tráva. Stačí je zabezpečit. Pokud to nepomůže, např. v USA problémového medvěda zastřelí. Zkoušeli i přemístění (taky v Kanadě), je to nákladné a ne příliš úspěšné – medvěd se v 50 % pokusů vrátil, na rozdíl od člověka ani stovky km nejsou zjevně nepřekonatelnou překážkou, nebo bude dělat problémy jinde. Vlastně tuhle zkušenost mají i Slováci. Ale provedení v režii slovenských ochránců „všeho“ bylo vykonáno, použiju slabé slovo – diletantsky, že i laik si poklepe na čelo. Medvědici uspali, odebrali ji mláďata, ty nabídli ZOO (nevím s jakým úspěchem) a samici vypustili v několik desítek km vzdálené lokalitě. Samozřejmě, že se vrátila hledat svá mláďata a ne v nejlepší náladě. Museli ji odstřelit. Jiného takového medvěda vypustili v našem okresu u obce Tokajík. Na mapě to vypadá co se týče lesů hezky a v našem okresu se medvědi objevují, ale obvykle jsou to mladí „vyhnanci“ z teritorií silnějších medvědů nebo migrující medvědi (klidně z Tater nebo i z rumunských Karpat). Samici s mláďaty tam zatím nikdo nezaznamenal. Občas se tam nějaký usadí a pak zmizí.
K slovenským vesnicím medvědy přitahují jiné věci. Místo „golfových trávníků“ jsou tam lákavé zahrady, domácí zvířata, pole kolem. V přírodě jsou problémem turisté a hospodářská činnost (těžba dřeva). Ruch vytlačuje medvědy od míst s aktivitami člověka. Ale mladší medvědi moc na výběr nemají. Klidnější místa jsou obsazena staršími vyspělejšími jedinci, kteří je tam netolerují. Nebo se k vesnicím přesouvají medvědice s mláďaty, které se chtějí vyhnout riziku, že jim potomstvo zabije agresivní samec. Téměr všichni medvědi, kteří se dostávají do blízkosti lidí, jsou mladí. Kvůli hladu nejsou na tom kondičně nejlépe. Zvykají si a učí se.

Napíšu něco k samoregulaci a populaci na Slovensku ve srovnání se skutečnou divočinou. Nejatraktivnéjší lokality co se týče potravy obsazují nejsilnější a největší jedinci (na Slovensku hrá roli zřejmě i klid od lidí). Ti mají zároveň i největší šanci se pářit (je to atraktivní i pro medvědice). Příliš mladá medvědice nebo ve špatné kondici se v přírodě nepáří a pokud ano, nemá moc velké šance vychovat mláďata a riskuje, že sama nepřežije zimu. Slabší jedince příroda odstraňuje, jak je podle mne obecně známo. Takže to, že se k potomstvu dostanou nejspíše nejsilnější samci, platí i pro samice. Nedostatek potravy způsobuje zpomalení růstu i zvýšení reprodukčního věku. Mladí medvědi mají v divočině mnohem vyšší mortalitu. Mohou se taky stát obětí těch starších (vzácně dochází i ke kanibalismu). O mláďatách nemluvě – samci je zabíjejí když je příležitost (s neopatrným, špatně hlídaným mládětem dokážou udělat „krátký proces“ i jiné šelmy). To taky znamená, že aby medvědice uhájila mláďata, musí být sama dost velká a zkušená, aby je nazabil každý samec, který se ochomýtne kolem. Samec je normálně o 20 – 50 % větší než samice. Ale tenhle rozdíl může stačit na to, aby si souboj s rozzuřenou matkou rozmyslel. Pokud ne a je dost veliký, medvědici může zabít nebo těžce zranit (ve výsledku samice zemře později), ale sám riskuje zranění, které nemusí přežít (stačí infekce). Na místech, kde je dostatek potravy se může vyskytovat více medvědů najednou, ale i tam platí hierarchie a silnější si vybírají nejlepší místa a taky určují tolerovanou vzdálenost od těch slabších. Tohle platí i ve vztahu medvěd – člověk. Pokud člověk vkročí do oblasti, kterou medvěd považuje za zónu ohrožení, mohou nastat dvě situace: útěk medvěda (většinou) a útok medvěda (zřídka). Čím nečekanější pro medvěda to je a čím blíže k němu se člověk dostane, tím je vyšší pravděpodobnost útoku.

V souvislosti s tím rozvinu trochu problematiku útoků medvědů na člověka. Doporučuje se být v přírodě hlučný, aby medvěd o člověku včas věděl. Co se týče „pepřáků a rolniček“, četl jsem vtip, že medvědí trus je jich plný. :) Turisté jsou v relativním bezpečí pokud se nechovají jako sprostá (ve slovenském významu slova, ke kterému je českou alternativou slovo idiot) hovada. Drží se turistických tras a nevyhazují odpadky podél nich, hlídají si děti, nevenčí tam psy na volno... Co se týče spoléhaní na pepřové spreje, je dobré si uvědomit, že Váš „čokl“ je rychlejší než Vy a medvěd je rychlejší než „čokl“ (pokud tím čoklem není vytrénovaný chrt). I když „tasíte proklatě rychle“, nemusí to stačit. Když je medvěd 10 m od vás a vystartuje, máte asi tak 1 – 3 sekundy na reakci. Taky bych zmínil odchylky normálního chování. O přirodě čtu a sleduji mnoho. Takže čas od času se objeví jedinec z normálně plachého druhu, který na člověka zaútočí. A mezi nimi i jedinci, kteří z různých důvodů ztratili plachost (obvykle přičiněním človéka nebo živelných katastrof), nebo stejně jako u člověka je možná psychická porucha (s nějakou vrozenou vadou), kteří nemají žádné zábrany.

Ze strany slovenské vlády bez ohledu na to, kdo byl na Slovensku u moci, vidím jeden problém. Dělají se sčítácí kampaně (Lesnická univerzita nebo ŠOP a Univerzita Karlova). Když vezmu 500 vzorků, kolik medvědů asi najdu? Když vezmu 2 000 vzorků, asi jich bude víc. 5 000 vzorků asi nikdo nikdy nevzal. EU chce chránit medvědy na Slovensku, stát se tváří, že taky, všichni ochránci přírody nemají nic lepšího na srdci. Neexistuje žádný systém. Jednorázové „hurá sčítací akce“ jsou spíše zoufalým vtipem. Ale ukazují i něco jiného:

Populace medvědů na Slovensku je v průměru mladá (a to hóóódně), samice prý výrazně převažují oproti „normálu“, rodí v mnohem mladším věku, než je kdekoliv jinde obvyklé, průměrná hmotnost je tím pádem nízká, medvědi trpí hladem, který je vyhání směrem k lidem a klesá i genetická diverzita (jinak řečeno páří se tam příbuzní medvědi a populace degeneruje). Na Slovensku je kvantita, ale ne kvalita medvědí populace. Ale jak jsem naznačil už předtím, ani na Slovensku to není celostátní problém, ale regionální.

Autor blogu tedy má trochu pravdu v tom, že hysterii šíří politici na celém Slovensku, ale na základě toho, co je v médiích a na sociálních sítích i když se to státu jako celku netýká – je to stále lokální problém zejména v bývalém Středoslovenské kraji (dnes Žilinský a Banskobystrický kraj s malým přesahem). Ale zaměňuje příčinu s následkem (myslivci chtějí regulaci, profesionální ochranáři si regulaci umí představit, uřvaní nevzděláni ochranářtí aktivisté jsou zásadně proti jakémukoliv odstřelu (a proti čemukoliv obecně)). Když servírka nebo svářeč z východu Slovenska, kde jsou medvědi taky, ví o nich, ale v životě žádného nepotkali, vidí ve zprávach, jaké problémy jsou na středním Slovensku, budou chtít jejich odstřel nebo ne? Získá u nich popularitu spíše politik, který regulaci prosazuje nebo politik, který chce medvědy chránit podle nich na úkor lidí? V Česku se vysadil rys ostrovid, pronikají tam vlci. Medvědi jenom okrajově. Jak by asi dopadl politik, který by chtěl prosadit, že do Krkonoš, na Šumavu nebo do Jeseníků doveze 20 medvédů a zkusí založit životaschopnou populaci? Podle mně ve volbách špatně. To je ta „hysterie“.

Na komplexní problém musí být komplexní řešení. To znamená,že vláda nebo EU musí vyčlenit prostředky na systematický profesionální monitoring, ne na dobrodružné akce ve stylu „dobrovolníci budou medvědy tři dny sledovat nebo 2 000 vzorku stačí“, abychom ty „vesnické burany“ přesvědčili, že těch 10 medvědů, které viděli na poli u vesnice vlastně neexistuje. Když jsou peníze a máte v okolí smečku vlků, tak sledující ví, kolik jich je, jak jsou staří, kolik samců a samic, kdo ji vede, v jakém zdravotním stavu a jednotlivci mají i jména. To znám z doby, když jsem psal blog o nich, jak to funguje, pokud jsou finance. Smečka dělala potíže tím, že cíleně zabíjela psy. Ale díky testům DNA zjistili, že se na tom nepodílí celá 11-členná smečka, ale pokáždé jenom stejní dva jedinci z ní. Ti dva byli odstraněni a bylo po problémech. Pokud je příčinou nadměrného stavu člověk, musí taky existovat regulace z jeho strany a plán na manažment daného živočicha.

Dále bych zmínil čím je Slovensko v souvislosti s medvědy vyjímečné: V Kanadě (podle wiki hustota obyvatel 4,2 na 1 km²) žije cca 28 000 mevědů hnědých, z toho 15 000 v Britské Kolumbii (podle wiki hustota obyvatel 4,4, podle mého propočtu 5,6 na 1 km²). Ta má 944 735 km² a 5 071 000 obyvatel. Slovensko je na tom počtem obyvatel podobně, ale jeho rozloha je 49 035 km² (hustota obyvatel je 111,13 na 1 km²). Jinak řečeno počet medvědů na jednotku plochy má Slovensko podobnou nebo větší, a taky více než 25 x větší hustotu obyvatel. Lov je možný v provincii Yukon (populace 6 000 – 7 000 medvědů hnědých, 482 432 km² , 35 874 obyvatel) v Kanadě a na sousední Aljašce (30 000 medvědů hnědých, rozloha 1 723 000 km², počet obyvatel 733 000) v USA. Švédsko má hustotu obyvatel 25 na 1 km², Finsko 18.4 na 1 km². „Bašta“ medvědů v Karpatech Rumunsko je 4 x větší než Slovensko, ale Slovensko má o 30 % vyšší hustotu obyvatel. „Hustotu“ medvědů má Slovensko stejnou nebo vyšší. Matematicky vyjádřeno pravděpodobnost interakcí medvědů a lidí je na Slovensku nejvyšší na světě. Že je více smrtelných případů v případě střetů amerických medvědů hnědých ve srovnání s evropskými někteří „relevantní vědci“ vysvětlují tím, že v Severní Americe se palné zbraně objevily mnohem později a agresivní geny nebyly vymíceny tak důkladně jako v Eurásii. Má to tak trochu logiku, protože ti nejagresivnější a nejodvážnější jedinci padnou za oběť puškám jako první. Ale rozdíl mezi smrtelným útokem a tím, který člověk přežije může spočívat i v tom, jestli zaútočí medvěd s hmotností 80 kg, 180 kg nebo 280 kg... Facka od „teenegera“ člověka možná oskalpuje, facka od 300 kg těžkého medvěda „utrhne celou hlavu“.

Dodal bych, že přemnožení jednoho druhu s přičiněním člověka má následky i pro ten zbytek ekosystému. Jeden z relevantních odborníků napsal, že mraveniště má pro lesní ekosystém větší význam než medvědi (a ti je likvidují). V souvislosti s tím mi napadlo, že dalším hmyzem z řádu blanokřídlých, který medvědi ničí, jsou obecně dost „nedostatkoví“ opylovači - včely.

A na závěr bych dodal ještě něco. Lesníci, zoologové, ekologové, etologové a další jsou relevantní odborníci, i když vzájemně polemizují a někomu (včetně mne) se některé jejich názory nemusí líbit. Pokud mou osobu jako laika někdo bez důkazů obviní ze lži, bude to přestupek (pomluva). Pokud to někdo udělá stejným způsobem u člověka, který se tím nějak živý, už se jedná o trestný čin (taky pomluva). Já např. mohu konstatovat, že autor Evžen Korec lže, protože nikdy nečetl názory všech relevantních odborníků, jelikož to ani není možné a navíc ani netuší, kdo všechno pod tu kategorii spadá. Dalo by se říct, že za relevantní odborníky považuje ty, se kterými souhlasí možná i na základě tvrzení vytržených z kontextu.

P.S.: Na komentáře stále nereaguji, protože mám ban. :)