Jak nám Mašínové nasadili brouka do hlavy a něco málo o Gottwaldovi
Jakmile proběhla médii informace, že bratři Mašínové prokazatelně plánovali atentát na Klementa Gottwalda, vyvolalo to v nás novou vlnu emocí a opět jsme začali tápat.
Na jedné straně si klademe otázky : Je to pravda ? Skutečně tomu tak bylo ? Konečně se prokázalo, že to nejsou jen sprostí vrazi. A na straně druhé : Není divné, že se takové dokumenty našly právě teď, nesnaží se jen ta hrozná ODS dokázat, že jsou hrdinové, nebalamutí nás ?
O činech bratří Mašínů psát nebudu, tato fakta již zveřejněna byla, zaměřím se spíše na samotný dopad na naší společnost.
Tím, že pan Topolánek udělil Mašínům vyznamenání, některým lidem oživil vzpomínku na tento případ, avšak mnozí z nás se teprve teď o této skutečnosti dovídáme. Já sama jsem o tomto případu v minulosti neslyšela, a nebo možná ano, ale nevybavuji si to.
Média reagují okamžitě.
Jsou to sprostí vrazi! Jsou to hrdinové! Zabili nevinné! To dělali komunisté také! Šlo jim jenom o to, aby se dostali za hranice! Chtěli bojovat proti režimu! Pokladník nebyl komunista!
„Vrah zůstane vrahem " zvolal pan Filip a zatímco jeho slova na mladou generaci zapůsobila, jako holý fakt „ o tom není pochyb", ti starší, zkušenější, si říkají, že tato slova z jeho úst „poněkud smrdí "
Někteří vzhlíží k panu Topolánkovi s úctou, jiní ho odsuzují a pan Paroubek si dokonce troufá, na základě tohoto činu, předjímat výsledky nastávajících voleb.
Ti, kdož pamatují léta padesátá, ale i ti, kteří byli nuceni vychovávat své děti v letech, šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých, mají jasno, oni totiž vědí.
Ale co ti ostatní ? Jak mohou mít vlastní názor na něco, o čem nic nevědí ? Na jedné misce vah mají chloroform, podříznutí a rodinu pokladníka, desetiletého chlapce, který zůstal bez táty a na druhou misku vah prostě nemají co dát, protože nezažili, nevědí, neumí si představit.
„ Já nevím, ale asi bych jim to vyznamenání nedala " prohlásila jsem, ovlivněna získanými informacemi, před svým otcem, kterému v tom okamžiku naběhla žíla na čele a vypadalo to, že mě zfackuje.
" Vždyť je ti čtyřicet, vyrůstala jsi v komunismu, banány jsi žrala jen, když na ně tvoje máma čekala dlouhé fronty, místo u moře jsi byla v prdeli, jak můžeš něco takového říct ?" křičel tatínek.
V devětaosmdesátém jsem sice s rodiči zvonila klíčemi, radovala jsem se, stejně jako oni, z pádu komunismu, své dětství a první kročeje dospělého člověka jsem učinila ještě v dobách komunismu, ale pořád to šlo tak nějak mimo mě, protože celou tu tíhu tehdejší doby, nesli na svých bedrech mí rodiče.
Byli to právě naši rodiče, kteří dělali vše proto, aby se nás tato zlá doba dotkla co nejméně, abychom prožili šťastné dětství. Děkujeme jim a jsme jim za to vděční, avšak nefackujte nás dnes za to, že nevíme to, o čem jste nám sami neřekli !
Každá země má své hrdiny, potřebuje je. A každý boj má své oběti.
Za největší chybu považuji skutečnost, že se otázkou bratří Mašínů zabýváme po devatenácti letech od pádu komunismu, čímž jsme v podstatě umožnili další generaci vyrůst v neinformovanosti a neznalosti naší historie, v neznalosti, jak nebezpečnou ideologií je komunismus.
V průběhu této doby nám zatím vyrostli další mladí komunisté, kteří se nás i nadále budou snažit přesvědčit jak to ti hoši, Marx s Engelsem, měli dobře vymyšlené, jak dobře to s národem mysleli.
Za těchto okolností, po tolika letech, bude velmi těžké přesvědčit národ, že odboj proti režimu na počátku padesátých let je skutečně srovnatelný s odbojem proti nacismu v období II. světové války a přijmout jej za legitimní.
Pan Topolánek na mě vskutku nikdy neudělá dojem svými vulgárními projevy, avšak vážím si jeho odvahy říci nahlas svůj názor a stát si za ním i přesto, že tak zvaně „ donesl svojí kůži na trh " a je mi to rozhodně milejší, než výstupy politiků, kteří se snaží zavděčit co největšímu množství voličů. Škoda, že nebyl premiérem na počátku devadesátých letech.
Často se setkáváme s výrazem přisluhovači tehdejšího režimu, byl to také bolševik, jeho rodiče byli ve straně, atd. atd.
Vzdávám čest lidem, kteří dokázali proti komunismu bojovat, ať již aktivně a nebo jen tím, že se nestali držiteli červené knížky, ale netroufám si soudit ty, kteří prostě být hrdiny nedokázali a nebo jen slepě důvěřovali této, byť utopistické, ideologii.
Jsem si jistá, že by mě atmosféra padesátých let dusila stejně, jako ty, kteří měli potřebu něco udělat, bojovat s bezprávím a nesvobodou. Bojovala bych také. Jakým způsobem, to říci nedokážu, ale určitě bych měla snahu.
Otázkou ovšem zůstává, jak velkou hrdinkou bych dokázala být, kdybych držela v náručí svoje dvě malé děti a uvědomovala si, že jakýmkoli projevem odporu, riskuji nejen svůj život, ale i životy svých malých dětí. Je lépe bojovat za lepší zítřky našich dětí a nebo za lepší dnešek ?
Přála bych si, abych se, i za těchto okolností, tehdejšímu režimu dokázala postavit, ale ruku do ohně bych za sebe nedala. Možná bych byla stejný zbabělec, jako ti, kteří, vedeni láskou ke svým bližním, nedokázali býti hrdiny a stali se posluhovači tehdejšího režimu.
Možná by to byl i můj strach, který nakrmil ty hladové stvůry, toužící po moci.
Nepřemýšlejme však o tom, jak bychom se zachovali v letech padesátých, začněme přemýšlet o tom, co uděláme pro to, aby se léta padesátá, šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá již nikdy neopakovala.
Pro ty z vás, kdož potřebují, aby na ně dýchla atmosféra padesátých let a rádi by se něco dověděli o soudruhu Klementu Gottwaldovi(zemřel 14.3.1953), nabízím ukázku z novin LIDOVÁ DEMOKRACIE - Praha neděle 15.března 1953 :
Jitka Gotterová
Zasvětil celý svůj život boji za práva, pracujících
President Klement Gottwald celým svým životem byl ztělesněním nejvnitřnějších přání našeho lidu, byl ztělesněním jeho neustálého usilování a bojů za svobodu, spravedlnost a práva, byl ztělesněním nejžhavějšího přání všech upřímně a poctivě smýšlejících Čechů a Slováků vybudovat v naší vlasti socialismus podle velikého vzoru sovětských pracujících.
President republiky a předseda Komunistické strany Československa narodil se 23. listopadu 1896 v Dědicích na Moravě. Jeho rodiče byli malozemědělci, takže už od nejútlejšího mládí znal strastí venkovského života. Rolnický původ zanechal v něm trvalé stopy. Klement Gottwald zůstal vždy blízký půdě i zájmům zemědělského lidu. Když vychodil obecnou Školu ve Vyškově a později v Hošticích, odchází ve 12 letech do učeni k příbuznému truhláři do Vídně, kde přímo na vlastní osobě zakouší křivdy, páchané na českém národě, l celou tíhu práce učně a tovaryše. Není proto divu, že už v roce 1912, to jest ve svých 16 letech, se hlásí k dělnickému hnutí. Po vyučení vrací se na Moravu, kde pracuje jako truhlářský dělník v Lipníku a v Hranicích. O rok později rukuje jako dělostřelec do první světové války. Před jejím koncem využívá dovolené, aby se už více do rakouského vojska nevrátil.
V prvních letech republiky - jako voják a později jako dělník v truhlářském závodě v Rousínově - pracuje aktivně v sociálně demokratické levici a při založení Komunistické strany Československa se ihned hlásí do jejích řad,
Roku 1921 odešel na Slovensko, kde se věnoval cele práci ve straně. Stál v čele slovenského komunistického listu >Hlas ludu« a jako činitel slovenské župy federovaných robotnických tělocvičných jednot spolupůsobil při založení měsíčníku »Spartakus«, orgánu FRTJ a byl jeho hlavním redaktorem. Vyvíjel horlivou činnost při organisování komunistické strany a komunistické mládeže. Zároveň rozšiřoval usilovně své všeobecné vzdělání a znalost marxismu-leninismu. Roku 1923 v důsledku sloučení >Hlasu Iudu« s ^Pravdou chudoby*, která byla vydávána ve Vrútkách, se přestěhoval do Vrútek jako hlavni redaktor » Pravdy chudoby^. Zde vydal brožuru o komunistické morálce »Zo zákoníka komunistického člověka; a vedle ostatní stranické práce pořádal každý týden přednášky o politických a kulturních otázkách. O rok později byl jmenován vedoucím redaktorem nově založeného slovenského komunistického deníku »Pravda«, vydávaného v Moravské Ostravě. Poznal dobře Slovensko a jeho problémy, a proto kladl takový důraz na vyřešeni vzájemných vztahů mezi Čechy a Slováky.
Na třetím sjezdu KSČ v říjnu 1925 byl zvolen do ústředního výboru a politického byra KSČ. V Praze se stal vedoucím ústřední agitační a propagační komise KSČ. V této funkci vyvíjel neobyčejně horlivou činnost, aby upevnil stranu a pomohl jí očistit se od sociálně demokratických přežitků a způsobů, které do ni vnášeli stoupenci pravicového křídla. Na čtvrtém sjezdu KSČ byl opět zvolen do ústředního výboru a politického byra strany. Roku 1928 byl členem čs. delegace na VI. sjezdu Komunistické Internacionály v Moskvě, kde jako představitel levicového křídla KSČ byl zvolen do výkonného výboru Komunistické Internacionály. Ve své řeči na VI. sjezdu K. I. odhalil úlohu Československa jako vasala imperialistů, charakterisoval rozpor mezi kapitalistickým světem a SSSR jako třídní rozpor a současně ukázal na celou řadu rozporů, které jsou mezi imperialisty a vyhrocují se v nebezpečí války.
Přímo historická je úloha Klementa Gottwalda na pátém sjezdu KSČ roku 1929. V hlavním referátu o současné mezinárodní i vnitropolitické situaci definoval nejdůležitější úkoly KSČ. Ukázal, že strana jako vůdkyně mas, má být organisátorkou jejich bojů, má být organi-sátorkou sociální revoluce. Klement Gottwald odhalil oportunistické živly, vytyčil program ozdravění strany a zvýšeni její bojeschopnosti. VI. sjezd dal za pravdu slovům Klementa Gottwalda a zvolil jej generálním tajemníkem KSČ. Téhož roku byl Klement Gottwald zvolen poslancem. Ve své prvé parlamentní řeči 21. prosince 1829 tvrdě obžaloval buržoasně kapitalistickou vládu z utiskování lidu a ze služebníčkováni západním mocnostem. V této své řeči vyhlásil jménem celé komunistické strany buržoasně kapitalistické vládě nejostřejší boj. Jeho slova: ^Budeme se rvát s vámi o každou skývu chleba pro dělníky a drobné zřízence, budeme se bit o řádnou podporu pro nezaměstnané, budeme bojovat proti zvýšeni a za snížení činže, budeme bojovat za požadavky vesnické chudiny, domkářů a malorolniků, budeme se bít o ulice, o svobodu tisku, svobodu shro-mažďovací, budeme bojovat proti národnímu útlaku, budeme pracovat pro vítězství Sovětského svazu a pro vaši porážku,^ se stala programem, za jehož splněni se postavily nejširší masy pracujícího lidu.
Nezměrně činorodá, obětavá a neúnavná byla práce Klementa Gottwalda. V říjnu 1929 řídil stávkové hnuti horníků na Mostecku. Účastnil se četných veřejných projevů v celé republice, při nichž ukazoval, že kapitalisté chtějí svaliti břemeno krise na pracující lid a volal k obrannému boji za chléb a práci. Buržoasie konfiskovala jeho články, věznila ho, ale Klement Gottwald v boji za práva pracujících neustal. Roku 1931 žádal v poslanecké sněmovně uznání Sovětského svazu de jure. Buržoasnl sněmovna však jeho návrh zamítla. S parlamentní tribuny odhaloval buržoasní vládu, která v únoru dala střílet do dělníků v Duchcově a v listopadu u Frývaldova. V únoru, březnu a v dubnu r. 1932 řídil velké stávkové hnuti českých horníků. Zabýval se otázkou sjednoceni dělnické třídy a zvláště po Papenově puči ukázal na nebezpečí, které hrozilo z Německa:
»V takové chvíli, kdy nová vlna krvavé fašistické reakce hrozí zaplavit celou střední Evropu, musí zejména dělnictvo nalézt společnou řeč.«
V lednu 1933 zúčastnil se zasedáni výkonného výboru Komunistické Internacionály v Moskvě, kde mluvil o problémech budováni jednotné fronty. 8 března uveřejnil v Rudém právu článek ^Sjednocené a bojující dělnictvo srazí všechny Hitlery světa«, v němž reagoval na nastolení fašistické diktatury v Německu. Správně charakterisoval velikost nebezpečí hitlerovského fašismu a varoval před zrádnou československou buržoasií. Zato byl' opětně stíhán zatykačem, a proto po několika měsících ilegální práce odjel koncem roku 1934 do Moskvy. Zde se na VII. světovém kongresu Komunistické Internacionály vynikajícím způsobem podílel na vypracování zásad politiky lidové a národní fronty, které se staly základnou pro soustředění demokratických sil proti fašistické reakci. Na tomto kongresu rozvinul také zevrubně nejdůležitější otázky obrany Československa proti hitlerovské agresi a pro zajištění pracujícího lidu. Pravil tehdy: »Nemá-li Československo být uvrženo do fašistického barbarství, nemá-li se stát, odnoží fašistického Německa, nemá-li jim být strženo do krvavého válečného dobrodružství, nemá-li být český národ hnán spolu s ostatními národy Československa pod nůž Hitlera a Horthyho, je nutno s největším urychlením pracovat k tomu, aby byla vytvořena akční jednota dělnické třídy v Československu a široká lidová fronta všech antifašistů, demokratů, jakož i všech pokrokových živlů bez ohledu na národnost a stranickou příslušnost, lidová fronta práce, svobody a míru.« Na tomto sjezdu byl zvolen do nejužšího politického sekretariátu Komunistické Internacionály.
Počátkem roku 1938 dlel opět v Moskvě, kde měl též obšírný rozhovor o československých otázkách s J. V. Stalinem. Koncem dubna vrátil se do CSR. Ve všech svých projevech vyzýval ke společnému postupu dělnických stran a jako jediný protestoval proti' přijetí Henleinových a později Hitlerových podmínek. Když 30. září 1938 ministerská rada rozhodla o přijetí mnichovského diktátu, vyzýval Klement Gottwald Beneše: >Nesouhlasim s vámi. Bosí a bezbranní Habešané se bránili a my se podvolujeme. Jen se podívejte, jak se brání španělský lid! Máme skvělou armádu, národ jde s námi a je jednotný. Vždyť by nás ostatní svět nemohl nechat osamocené. Ještě nyní by se 'měla ukázat naše síla. Ještě není pozdě. Požadavky mnichovské by se neměly přijmouti
Avšak ve chvíli, kdy tato závažná slova dozněla v hradní síni, kdy Klement Gottwald znovu ujišťoval Beneše, že Sovětský svaz nám přijde v našem boji na pomoc, československá armáda byla již na ústupu z pohraničních pevností, československá buržoazie místo svobody lidu volila společenství s fašistickou diktaturou.
Na základě rozhodnuti ÚV KSČ odjel Klement Gottwald koncem října 1938 do Moskvy, aby odtud řídil další boj za svobodu Československa. V Moskvě od prvého dne vyvíjel intensivní činnost. Vedl osobně moskevské české vysíláni, ve kterém burcoval český a slovenský lid k odporu proti okupačním záměrům Německa, neúnavně organisoval odbojové hnutí za osvobozeni Československa doma i v zahraničí. Roku 1941 dal podnět k založení tajné .české vysílačky »Za národní osvobození a slovenské »Za Slovensku slobodu«. Práci těchto vysílaček po dlouho dobu sám řídil. Napsal též mnoho článků do sovětského tisku o Československu V květnu 1942 je autorem Manifestu 28 československých veřejných pracovníků, dlících v SSSR, k českému národu, v němž je vypracována politická linie odbojového hnuti a zdůrazněna nutnost přejíti od pasivních forem odboje k vyšším bojovým formám. Navštěvoval čs. vojenské jednotky v Buzuluku, kde měl několik přednášek. V září 1943 vyšlo v Moskvě z iniciativy Klementa Gottwalda první číslo »Ceskoslovenských listů«, časopisu československých občanů v SSSR. 23. prosince pozdravil podepsání československo-sovětské smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci rozhlasovým projevem »Naše národní a státní loď našla bezpečný přístav Roku 1944 organisoval širokou pomoc slovenskému povstání, při čemž byl neustále ve spojeni se slovenskými bojovníky. Když v březnu 1945 byla zahájena moskevská jednáni o nové československé vládě a jejím programu, byl Klement Gottwald jednomyslně zvolen předsedou Národní fronty a předložil jménem komunistů návrh vládního programu, jehož byl hlavním autorem. Tento vládni program byl vyhlášen začátkem dubna v Košicích, osvobozených slavnou Sovětskou armádou. 10. května pracující lid nadšeně pozdravil návrat Klementa Gottwalda do Prahy.
Od prvých dnů osvobozeného státu podílel se Klement Gottwald vynikajícím způsobem na vládních jednáních o znárodněni velkého průmyslu a peněžnictví a u příležitosti podepsáni dekretů o znárodněni promluvil na manifestaci pražského lidu 25. října na Václavském náměstí o významu znárodněni pro další rozvoj csr.
Pod přímým vedením Klementa Gottwalda formovala se, rostla a sílila Komunistická strana Československa, předvoj osvobozené dělnické třídy. Na VII sjezdu KSČ v březnu 1946 Klement Gottwald v hlavním referátu podal bilanci dosavadního budovatelského úsilí Československého lidu a vytyčil další úkoly 12. května v provolání KSČ k volbám po prvé vyslovil a rozvinul myšlenku dvouletého plánu hospodářské obnovy a výstavby Československa. Po vítězství KSČ v květnových volbách byl jmenován předsedou nové vlády. Základní kameny jejího budovatelského programu tvořily jednak zásady připravované nové ústavy, jednak nárys dvouletého hospodářského plánu. V červenci v čele vládní delegace v Moskvě vedl úspěšná jednáni o všech politických a hospodářských otázkách československo-sovětských. 16. října předložil jménem vlády návrh zákona o dvouletém plánu Ústavodárnému Národnímu shromáždění.
Nebyla to pouze starost o přípravu a provádění dvouletého hospodářského plánu, které Klement Gottwald věnoval svoji nejvyšší pozornost. Budovatelský program vlády obsahoval dále novou lidovědemokratickou ústavu, revisi první" pozemkové reformy, organisaci a konsolidaci znárodněného peněžnictví a velkoprůmyslu, jakož i mnoho dalekosáhlých sociálně politických opatření, vrcholících ve velkém díle národního pojištění. Vnitropoliticky věnoval se stabilisaci poměru mezi Cechy a Slováky, likvidaci zbytků policejně byrokratického systému, upevnění a zdokonaleni národních výborů a pomocí nich mobi-lisování co nejširší vrstvy lidu k aktivní účasti na správě státu. Zahraničně politicky šlo mu pak o to, aby jednoznačnou spojeneckou politikou se Sovětským svazem a lidově demokratickými státy zajistil bezpečnost republiky i mezinárodně, aby náš lid mohl pokojně budovat svůj osvobozený domov bez obav před novými Mnichovy.
Tento budovatelský program krok za krokem prosazoval a uskutečňoval v houževnatém zápolení nejen s objektivními obtížemi, nýbrž také se zlou vůli těch, kteří tehdy ještě tvořili součást Národní fronty. Tito nepřátelé lidu chtěli připravit naše pracující o svobodu a sociální spravedlnost, chtěli je uvrhnout zpět do područí imperialistického otroctví. V únoru r. 1948 se domácí i zahraniční reakce pokusila o základní zvrat mocenských sil Československé republiky. Avšak Klement Gottwald jako předseda vlády a vedoucí strany naší republiky postavil se proti všem těmto pokusům, odhalil zpátečnické cíle naší reakce a mobilisoval pracující lid měst a venkova k obrozeni naší Národní fronty.
Únorové události působily na celý náš veřejný život jako očišťující bouře. Teprve po Únoru mohl býti do všech důsledků splněn celý vládní program, zejména velké dílo národního pojištěni, revise první pozemkové reformy, a byla přijata nová, lidově demokratická ústava. Avšak Únor současně umožnil, že mohla být v rekordním čase provedena druhá etapa znárodnění, čímž hospodářsko-politická základna lidově demokratického řádu byla podstatně rozšířena a upevněna. Pro naše rolnictvo pak přinesl Únor novou pozemkovou reformu, jíž další statisíce hektarů půdy se dostaly do rukou drobných a středních rolníků a třída velkostatkářů byla v podstatě zrušena. Teprve po Únoru bylo možno rychle a důsledně splnit všechny dalekosáhlé požadavky, které vytyčily památné únorové sjezdy závodních rad a zástupců rolnických komisi. Když pak po odstoupení bývalého presidenta došlo k zásadní změně také na tomto důležitém ústavním místě, znamenalo to další záruku, že i nadále to půjde u nás v duchu únorového hesla ^Kupředu, zpátky ni krok! Kupředu - k socialismu!«Za vedeni presidenta Klementa Gottwalda byl vypracován nes první pětiletý plán. Tento plán nazval československý lid v uznání velikých zásluh presidenta Klementa Gottwalda o hospodářský rozkvět naši země a neustálý růst životni a kulturní úrovně našeho pracujícího lidu Gottwaldovou pětiletkou.
President Klement Gottwald pozorně sledoval plnění úkolů prvého pětiletého plánu, neúnavně připomínal veliký vzor našeho budování. Sovětský svaz, a sám byl vždy příkladem tvůrčího rozvíjeni zkušeností Sovětského svazu, Jako oko v hlavě střežil jednotu našeho státu a pečoval o jeho bezpečnost a obranyschopnost. Každým dnem pracoval k ještě většímu upevněni našeho věrného přátelství se Sovětským svazem.
Jako vynikající znalec marxismu-leninismu. jako učelivý žák geniálního vůdce sovětského lidu J. V. Stalina, vedl všechen pracující lid naši lidově demokratické vlasti neochvějně vpřed na cestě k socialismu.
President Klement Gottwald učil nás lásce a věrnosti k našemu nejlepšímu příteli Svazu sovětských socialistických republik.
President Klement Gottwald učil nás tvůrčí a přátelské spolupráci se zeměmi, v nichž svobodný lid je svým pánem.
President Klement Gottwald učil nás budovat socialismus na základě pouček socialistické politické ekonomie, na základě jejích zákonů.
President Klement Gottwald učil nás viděti na konci všeho našeho snažení a úsilí péči o blaho pracujícího lidu.
President Klement Gottwald učil nás být statečnými a neohroženými bojovníky za světový mír. Tento odkaz věrně splníme.
Lidová demokracie vyjde v pondělí-16. března. Tak jako ostatní denní tisk. vykde i Lidová^ demokracie v pondělí 16. března ráno.
Jitka Gotterová
Jak dlouho se ještě budeme bát pohlédnout pravdě do očí?
USA pro mě byly vždy symbolem vítězství. Vítězstvím dobra nad zlem. Vítězstvím lásky nad nenávistí. Zemí, kde lidé mohou spokojeně žít svůj americký sen, zatímco my jsme v Československu budovali mír se Sovětským svazem na věčné časy. Snili jsme o svobodném projevu, o možnosti rozhodovat o svém vlastním životě. Pod vlivem Sovětského svazu jsme se dusili a záviděli Američanům.
Jitka Gotterová
Hendikep dětí z vyloučených lokalit
Zaujal mne článek paní Hnykové: Předškolní klub smazává hendikep dětí z vyloučených lokalit, a abych pravdu řekla, mám z něj velmi rozporuplné pocity.
Jitka Gotterová
Chudák chlap
Tak si to tak šinu s tím svým nákupním košem k pokladnám a přemýšlím, kterou z těch dlouhých front si vybrat. „Ha, támhle by to mohlo odsýpat,“ říkám si a fofruju na pětku, přičemž mě stihne předběhnout chlapík s pytlíkem rohlíků, krájenou Vysočinou a petkou vody, což není zas tak hrozné, a už z dálky huláká: „Jééé, čau Jendo. No pocem ty volééé, kde ty se tady bereš?“ a už si třese tlapou s tím dlouhánem na konci fronty.
Jitka Gotterová
Proč vznikla kniha mantinely
Dlouhou dobu jsem poukazovala na nešvary ve firmě zcela marně, tak jsem o tom začala psát na svém blogu v rubrice Veselé příhody z práce, a bylo zle. „Jitko, lidi se mi tady v kanceláři svěřují, že vás doslova nenávidí za to vaše psaní,“ pravil ředitel, když si mě zavolal do své kanceláře. „Ale vždyť nikoho nejmenuji, ani název firmy nezmiňuji,“ oponovala jsem. „Ale vždyť přeci každému dojde o kom to je,“ reagoval ředitel. „To je ale jejich problém, ne můj. Někdo kritizuje na kuřárně, já píšu,“ trvala jsem na svém.
Jitka Gotterová
Někdo tu politiku holt dělat musí
.......... a někdo ty politiky musí zvolit. Ale jak a podle jakých kritérií? Podle čeho se vlastně rozhodujeme?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4466x
Seznam rubrik
- Veselé příhody z práce
- Moje knihy
- Muž a žena
- O lidech
- K zamyšlení
- Zábava
- Poezie a próza
- Ukázky z knih
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené články
- Podraz jménem Obama
- Prozrazený dokument skupiny Bilderberg
- Jak dlouho se nechají lidé okrádat
- Pravda o kolosální manipulaci lidstva
- Velké tajemství levicového Schwarzenberga a pravicového Zemana
- Šikana na pracovišti
- Nenechte si ukrást domy a pozemky
- Podobenství o pomluvách
- Majdam - kdo za tím stojí
- Bilderberg 2013
- Nový světový řád bohužel není pitomost
- Zabíjíme již 100 let díky stejným lidem
- Ubráníme se?
- !!!!!!!
- USA chce válku s Ruskem
- Mantinely - z klávesnice čtenáře
- Mantinely - rozhovor
Oblíbené knihy
- Věra Nosálová/ Slunce zapadá na východě
- Libuše Čiháková/ Páchám dobro
- Libuše Čiháková/ Indiskrétnosti
- Doren Virtue/ Andělská terapie
- Miroslav Hrabica/ Co nám tělo říká
- Don Miguel Ruiz/ Čtyři dohody
- Nelson Demille/ Hra pro lvy
- Suzan Wilsonová/ Jestřábí zátoka
- James Thayer/ Dvanáctý stupeň
- Karen Robardsová/ Jezero duchů
- Kristin Hannah/ Na Mystickém jezeře
- B.Traven/ Loď mrtvých
- Honoré De Balzac/ Bratranec Pons
- N.A.Lejkin/ Naši za hranicemi
- N.V. Gogol/Mrtvé duše
- Gunter F. Gross/Profesionál v práci amatér v soukromí
- E.A.Poe/povídky
- Oscar Wilde/Obraz Doriana Graye
- T. Boehmová/Matka z cukru a oceli
- P.Briggs/Měsíční píseň
- P. Briggs/Krevní pouto
- P.Briggs/Železný polibek
- P.Briggs/Zkřížené hnáty
- P.Briggs/Stříbrná relikvie
- P.Briggs/Říční znamení
- I.Andrews/Magie mrtvých
- I.Andrews/Magie krve
- I.Andrews/Magie spaluje
- I.Andrews/Magie útočí
- I.Andrews/Magie zabíjí
- I.B.Singer/Satan v Goraji
- Sylvia Plath/ Pod skleněným zvonem
- Jaroslava Hofmanová/ Láska není minulost
- Og Mandino/ Největší obchodník na světě
- Patricia Briggs/ Spálená mrazem
- Patricia Briggs/ Štvanice
- Patricia Brigs/ Loviště
- Patricia Briggs/ Dvojí spravedlnost
- Štěpánka Bergerová/ Dámský lovecký salón
- Derren Brown/ Magie a manipulace mysli
- Thomas King/Městečko Medicine River
- Barbora Hrůzová/Keltská kletba
- Claire Keeganová/Třetí světlo
- Lenka Teremová/Čarodějka
- G.G.Márquez/Dobrodružství Miguela Littína v Chile
- Milena Augusová/Kameny bolesti
- Martin Goffa/Muž s unavenýma očima
- John Flanagan/Hraničářův učeň
- Delphine Minoui/Dětská nevěsta
- Arnaldur Indridason/Mrazivá noc
- Ethan Canin/Ani králové ani hvězdy
- Barbara Erskin/Vzdálené hlasy
- Barbara Nesvadbová/Přítelkyně
- Madeleine Brent/Prokletí minulosti
- Caroline Slade/ Markéta
- Adolf Branald/ Lazaretní vlak
- Jan Neruda/ O zlatém člověku
- Martin Hattala/ Milenka nejvěrnější
- Martin Hattala/ Plavkyně nejmilejší
Oblíbené stránky
- Moje stránky
- Pravý prostor
- Kde koupit moje knihy
- Obec spisovatelů ČR
- Udělat někomu radost může každý