I přes velké konflikty minulosti to byla z podstatné části Evropa, kdo řídil běh světa. I když mezi sebou evropské národy od počátku dějin válčily, uzavíraly spojenectví nebo naopak spojenectví zrazovaly, vždy ještě stačily být hybateli dějin. Realita se po Druhé světové válce bohužel nevyvinula, tak jak si třeba Winston Churchill přestavoval, jakési „Spojené státy evropské“, kdy jednotlivé suverénní národy budou spravovat své země a přitom se navzájem budou věnovat více obchodování než válčení, budou se víc věnovat vzdělávání, inovacím, a všemu, co vede k prosperitě. A hlavně si budou vládnout samy. Bohužel ne.
Svět se posunul dál a Evropa stojí opět na prahu války. Churchillova vize nejen že se nenaplnila, ale bohužel se z ní stala jakási pokřivená absurdní realita, kdy je z Evropy byrokratický moloch, kdy levičácká totalita plíživě přebírá demokratické struktury a mění je v mechanismy, na které nebude mít obyčejný Evropan vliv. Evropa se stala hračkou v geopolitických hrátkách USA, kdy je tlačena do konfliktu s přerozeným a probuzeným, a pro mnohé nečitelným (nebo nevyzpytatelným?) Ruskem. Spojené státy se bohužel v mých očích změnily z té kladné velmoci, která hrdě bránila demokracii proti zrůdné sovětské rudé moci, v otravné a nabubřelé impérium, které se už nesnaží demokracii chránit, ale implantovat ji po celém světě bez ohledu na následky. Na jedné straně mají ve vládě a hlavně na prezidenta vliv armádní „jestřábi“ a na druhé straně byla americká administrativa, stejně jako vlády Západní evropy infiltrována neomarxstickou levicí, vždyť Obama není nic jiného než „sluníčko“a je jeden z nejhorších prezidentů Spojených států. Je tu také nepochopení a nedůvěra vůči Rusku, to je fakt, o kterém mluví i Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA (V rozhovoru dle mého přesně analyzuje situaci na Ukrajině a přístup západu k Rusku). Rusko už dávno není Sovětský svaz, to si hodně lidí neuvědomuje. Prožilo si svoji klinickou smrt za vlády prezidenta Jelcina. Věčně zlitého mužika, který dovolil ruskému národu, aby doslova plenil svoji zem, kde si kdejaký úředníček užíval neomezenou moc a korupce byla nutnost v přežití. Pamětníci 90.let by si mohli tuzemskou realitu zhoršit asi tak 100 x, aby měli alespoň představu jak vypadalo porevoluční Jelcinovské Rusko. Jeho nástupce, kterého sám slovutný Boris Nikolajevič vybral, tedy Vladimír Putin, udělal jednu pro svoji zemi důležitou věc, a to byla zastavení plenění a pacifikace největších oligarchů. Přislíbil jim velké majetky a velký vliv, a ty, kteří se jakýmkoliv způsobem zdráhali podřídit, nechal zavřít (Chodorvskij). Pokud někdo doufá, že by bylo Rusko schopno strávit demokracii našeho střihu, musím ho zklamat, nebylo. Už si to přece vyzkoušelo za Jelcina. Putinova pevná ruka je bohužel jediná možná. Rusko je lidsky různorodá a hlavně obrovská země, s bohatými přírodními zdroji, které rusové potřebují „udat“a je jim jedno komu, hlavně že to sype. Osobně nejsem členem Putinova fanklubu a mám mnoho výhrad k jeho režimu. Samozřejmě se tam děje plno věcí, které nejsou v pořádku, ale nechovejme se pokrytecky a nedělejme, jako by to byla jediná země, kde se dějí špatnosti. Pro příklady nemusím chodit daleko a nikdo není ta čistá a dušínovská země. Putin je politik, a já politikům nevěřím, ale buďme rádi, že tam je, protože tam mohl být někdo horší. Hodně lidí má obavy třeba z jeho minulosti, jako bývalý důstojník KGB působil v bývalé NDR a umí v tom prostě chodit. A obavy obyvatel zemí bývalého východního bloku z Ruska jsou pochopitelné. Bolševismus terorizoval polovinu světa a pod ideologií rudého praporu zemřely miliony lidí.
Jenže problém americko-ruských půtek se týká hlavně nás, Evropanů. To u nás bude případné bojiště. A stojíme opravdu o to, abychom se dostali do situace jako lidé na východě Ukrajiny? Evropané by měli konečně povstat a nenechat se manipulovat neschopnými evropskými levičáckými úředníky, neměli by se nechat manipulovat Spojenými státy, kterým vládne neomarxista Obama, který vzhlíží více k americkým imámům, než k americkým biskupům. Naštěstí americká ústava má pořád váhu a nikdo si ji nedokáže (zatím) dovolit zpochybnit. I ve spojených státech jsou nespokojení lidé, kteří si uvědomují závažnost idiotské politiky Obamovy. Takovou nadějí je senátor Allen West, republikánský senátor a asi prezidentský kandidát, který si nebere servítky jak s Obamovou politikou, tak s politickou korektností, tak s imigrací a přehnanou tolerantností. Jeho největším trumfem je to, že je afroameričan, tudíž ho nikdo nemůže obvinit s rasismu a xenofobie. Evropané by se měli postavit a reformovat Evropu do rozumnější podoby. Měli by se zbavit jha neomarxistické kliky, která dělá užitečného idiota idiotovi Obamovi. Evropané by měli svrhnout diktaturu dnešní EU, která nám omezuje svobodu a i přes do očí bijící islamizaci její západní části nás ještě tlačí do střetu s Ruskem. Evropané otevřete oči, stojíme nad propastí. Pořád můžeme zvolit jiný směr. Tedy směr spolupráce, obchodování, společného soužití sebevědomých a suverénních národů. Budoucnost pře námi je nejistá a neutopme ji v krvi a troskách, tak jako mnohokrát předtím.
