Války byly, jsou a budou…
Ve filmech při posledních chvílích člověka hraje hudba a před očima mu ubíhají všechny významné okamžiky života. Já se vzmohla pouze na nejasný pocit, že je hloupé umřít, když tak krásně svítí slunce.
Městečko Paoua, asi osm hodin jízdy na sever od hlavního města Středoafrické republiky, leží jen kousek od rovníku a v poledne tady člověk nevrhá téměř žádný stín.
Ta hodina, či spíš kritických dvacet minut, které následovaly po náhodném postřelení velitele rebelů, se kterými jsme dělali rozhovor na závěr mise zaměřené na vzdělávání dětí v krizích, se nedá dost dobře popsat. Banalita právě prožívané přítomnosti a překvapení, jak rychle se situace může zvrtnout. Opravdu se tohle děje? Mně? Právě teď?
Ve Středoafrické republice jsem viděla smrt a zmar. Vesnice duchů, děti spálené ohněm, šestnáctiletou dívku s orgány vyteklými na silnici, lidi, kteří před válkou utekli do buše a teskně vzpomínají na svá pole s bavlnou, mýdlo a sůl. Jsou to věci, na které se nikdo nedívá rád. A přesto se dějí. A taky všudypřítomný strach.
I já se bála. Nijak výrazně, avšak když se ukládáte ke spánku na základně, kterou sice střeží čtyři místní vojáci, ale v okolí se pohybují stovky až tisíce ozbrojených povstalců, někde v pozadí mysli stále běží myšlenka na to, jestli vás probudí svítání nebo puška u hlavy. Kdybych tady musela žít, taky bych chtěla mít zbraň. Na takovém místě vám ani nevadí, že není co jíst, a sáček čaje si do vody z barelu dáváte hlavně proto, aby přebil rezavou barvu a podivnou chuť.
O to absurdnější bylo, že wi-fi tady fungovalo výborně. Kamarádům v Česku bych odsud klidně mohla objednat pizzu nebo vysílat živě na Facebooku. V případě zranění, nemoci nebo útoku bychom však měli smůlu – v této pustině by nám těžko mohl přijít někdo na pomoc. Jak propastný může být rozdíl mezi virtuálním světem a realitou!
Víc než na samotný incident s rebely se mi teď po letech vybavuje ten intenzivní pocit úlevy, když se letadlo odlepilo od místní rudé země a já zamířila do bezpečí. V tu chvíli jsem myslela na Isabel, Sorellu, Jamese a další děti, které jsem tady poznala. Své rodiče ani místo narození si nevybraly. Válka je zastihla úplně malé. Nemají kam jít, každá noc a další ráno, kdy přežijí, jsou úspěchem.
Ve své práci se dotýkám nejbolavějších míst této planety.
Rok 2018 byl rokem extrémního násilí na dětech. V aktuálních ozbrojených konfliktech je zapojeno nejvíce zemí za posledních čtyřicet let. Každé šesté dítě na Zemi nyní žije v oblasti války nebo ozbrojeného konfliktu. To je nárůst o 74 procent za pouhou jednu dekádu. V Jemenu bylo při vojenských střetech, včetně náletu na školní autobus z loňského srpna, zabito nebo zmrzačeno 1 427 dětí. Na Ukrajině žije uvnitř 20kilometrové kontaktní linie, rozdělující vládní a nevládní oblasti, na 400 tisíc dětí, pro které ostřelování a nášlapné miny představují smrtící hrozbu. Extrémní násilí, mučení, ztráta pečovatele, noční přesuny, nedostatek jídla a vody, zničení nemocnic a škol, to vše je paralelní realita pro miliony dětí ve světě.
Války byly, jsou a budou, krčí mnozí rameny, tak proč se znepokojovat? Někteří v nich dokonce vidí vítaný nástroj regulace přemnožených příslušníků jiných kmenů.
Představa, že polovina lidstva vymře na hlad, války a nemoci, a nás v Česku se to vůbec nijak nedotkne, je ale hodně naivní.
Ano, válčení patří k historii lidstva stejně jako oheň nebo stavba svatostánků. Jenže dvě věci jsou teď přece jenom jinak.
Na současných bojištích neumírají králové ani vojáci. Takové případy jsou výjimkou, a pokud se stanou, všude se o nich píše. Dnešní války se nebojují mezi státy, ale uvnitř států. Nejde o konfrontaci profesionálních armád, ale o střety mezi armádou a civilním obyvatelstvem nebo mezi různými ozbrojenými skupinami. Dnešní války se bojují z oken rodinných domů a v ulicích vesnic a předměstí. Dokonce se dá zabíjet tisíce kilometrů daleko, aniž by člověk vstal od stolu. Počet civilních obětí válek rychle roste: z 5 procent na počátku minulého století, přes 15 procent během první světové války, na nynějších 90 procent. Téměř polovinu z nich dnes tvoří ta nejzranitelnější část populace – děti.
Poprvé v historii lidstva také máme v rukou prostředky zničit vše živé. Ve válce již použity byly, dokonce ve chvíli, kdy to pro celkový výsledek už nejspíš nebylo nevyhnutelně nutné - jaký tedy máme důvod věřit, že je nikdo na podporu svých zájmů znovu nevyužije?
Nevím, co dělat; nevím, jak zajistit světový mír. Ale nechci jen krčit rameny. Nechci akceptovat, že je normální zabíjet děti a civilisty. A už vůbec si nechci přát válku jako „řešení“. Protože jsem ji na rozdíl od většiny lidí zažila.
Pavla Gomba
Hotově nebo kartou? České dilema mají skvěle vyřešeno i tam, kde byste to vůbec nečekali.
Na odpočívadle pod průsmykem Pelela se prohání čerstvý himálajský vítr. Aby ne, jsme ve výšce 3400 m n.m. a teplotní rozdíl oproti údolí je pořádně znát.
Pavla Gomba
Děti jako zrcadlo. I křišťálová koule.
1. červen patří dětem. Rodiče jim kupují pamlsky a každá obec, firma či obchodní centrum pro děti pořádají zábavu. Původní myšlenka, proč slavit „den dětí“, však byla jiná.
Pavla Gomba
České děti nežijí v bublině
Smích, štěstí a radostná bezstarostnost. Obraz dětství je tím zářivější, čím dále v čase se od něj nacházíme. Ve skutečnosti se však ve třinácti člověk může trápit úplně stejně jako ve třiceti.
Pavla Gomba
Jak se vybírá Dítě Česka
Řeknu to hned: těžce! Najít a ocenit nejaktivnější, nejinspirativnější a nejnadanější dítě v České republice je nejméně stejně náročné jako výběr osob pro udělení státního vyznamenání :o)
Pavla Gomba
Hodně nebo málo – voda je problém
„Takhle se to tady nedělá!“ Vzpomínám na ten káravý pohled, když mě ráno příslušník místní ochranky přistihl ve společné umývárně. Dodnes se stydím za to, že jsem při čištění zubů nechala vodu téct. Teď už kohoutek zavírám i doma.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica
Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...
Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel
Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...
Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král
Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...
Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen
Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...
ateliér, B 2.05 - akce
Nad Kolčavkou, Praha 9 - Libeň
4 196 895 Kč
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3013x