Na přechodu se třikrát rozhlédni, nehraj si se zápalkami, s cizími lidmi nemluv. Na těchto rodičovských pravidlech vyrostla řada z nás. V současné době však už tyto rady pro zajištění bezpečí dětí zdaleka nestačí.
Digitální technologie jsou realitou, která nadobro změnila svět: s tím, jak stále více dětí žije online, se také stále více mění podoba dětství. Dnes by rady rodičů dětem měly znít spíše: třikrát se zamysli, než budeš sdílet, nepřijímej přátelství od cizích lidí a hlavně žádný sexting!
Není překvapením, že volný čas během lockdownu české děti tráví především aktivitami na počítači, telefonu nebo herní konzoli.
I když sociální sítě dětem rozšiřují virtuální empatii a introvertním dětem dávají možnost sociální interakce, důvodů pro obezřetnost je celá řada: riziko komunikace s nebezpečnými osobami, nové způsoby zneužívání dětí, online šikana nebo závislosti na hraní či nákupech. Nadužívání sociálních sítí může vést u dětí k úzkosti, depresi a problémům se soustředěním. Čas strávený online na úkor fyzické aktivity, sportu nebo vztahů s kamarády a rodinou jim také příliš neprospívá.
Uzavření škol, online výuka a zpřísnění nouzového stavu přivedlo na Internet a sociální sítě více dětí než kdykoliv předtím. Česká pobočka UNICEF letos v květnu zveřejnila výzkum Mladé hlasy 2020 - děti v nouzovém stavu. Není překvapením, že volný čas během lockdownu české děti tráví především aktivitami na počítači, telefonu nebo herní konzoli. 78,8 % českých dětí ve věkové skupině 9 – 13 let tráví na Internetu více než dvě hodiny denně, více než čtyři hodiny denně zde tráví dokonce 21,3 % dětí. Čas strávený online výukou se do této statistiky nezapočítává. 31,5 % dětí ve věku 9 – 13 let jsou aktivní na Facebooku, 38 % na Instagramu, mezi českými dětmi je populární také často kritizovaný TikTok.
Jak velké riziko to pro děti znamená?
Loni zveřejněný celovečerní dokument V síti vzal Čechům iluze o tom, že se sexuální vydírání a zneužívání dětí na Internetu děje jen kdesi daleko. České policejní statistiky najednou dostaly konkrétní jména, tváře, příběhy.
Podle prof. Cyrila Höschla pro časopis Reflex je mezi dospělými muži asi pět procent pedofilů, poměr pedofilních mužů a žen v populaci je přibližně 10:1. Ke zneužívání dětí však mohou vést i jiné důvody. Jak říká prof. Höschl, ostatní mohou projevit úchylné chování pod vlivem stresu, partnerských problémů, demence, alkoholismu, z nedostupnosti jiného sexuálního objektu, obecně kriminálního chování… nebo také „pouze“ z nudy, vlivem inspirace od jiných, touhy po dobrodružství nebo prostě chuti vyzkoušet něco nového.
Ano, někdo to rád mladé.
V rozkrytých případech často velmi rozsáhlých a mezinárodně propojených sítí pedofilů (ne)překvapí, že děti zneužívají i lidé z profesí, které by je měly chránit, včetně pedagogů, policistů, soudců, sociálních pracovníků nebo psychologů.
Letos se na webu petice.cz objevila petice za legalizaci loliconu, tj. kreslené či animované pornografie s dětmi. Autoři si v petici stěžují na nenávist a nepochopení společnosti. Je prý nutné „budoucím chudákům, které postihne pedofilie, ukázat lepší svět... svět, kde je někdo pochopí!“
Ano, pedofilové většinou tvrdí, že za svou úchylku nemohou, protože se tak prý narodili. Biologové a odborníci na genetiku však krčí rameny: svádět všechno na geny je teď nejčastější výmluva, ať už se jedná o pozdní příchody, nadměrnou konzumaci mléčné čokolády nebo vášeň pro videohry. Ne, v genech to není. Dokonce i u takových jevů, jako jsou tělesné znaky nebo sklon k chorobám, má na zapínání a vypínání genů zásadní vliv prostředí. Prostředí a životní styl, který člověk vede. I kdybychom vědecky rozpitvali každičký tělesný a sociální faktor, který sadisty může vést k mučení a pedofily ke zneužívání dětí, nelze je akceptovat.
Kreslené dětské porno ke snížení zneužívání dětí v realitě nevede.
Obstát nemůže ani argument, že když se pedofilové uspokojí nad dětským pornem, pro reálné děti nebudou nebezpeční. Dobrým příkladem je Japonsko – země, která po dlouhé roky vedla ve světové produkci i spotřebě dětské pornografie. UNICEF zde před časem zorganizoval celonárodní kampaň „Řekněte NE dětské pornografii“, v níž spolu s partnerskými organizacemi shromáždil 115 000 podpisů v petici za změnu japonských zákonů a postavení držení dětské pornografie mimo zákon. To se podařilo prosadit, avšak s výjimkou pro komiksy, animace či videohry (pro dospělé). Japonsko tak zůstává pro online pedofily zemí zaslíbenou. A jak tato benevolence dopadá na zneužívání reálných dětí, včetně sexuálního zneužívání a vydírání? Počet případů dramaticky roste!
Mimochodem, i v Japonsku tolerance vůči pedofilům rychle ubývá. Tokijské zastupitelstvo nedávno jednomyslně odsouhlasilo změnu vyhlášky týkající se zdravého rozvoje mládeže (vyhláška o ochraně mladistvých), která zakazuje a kriminalizuje akt žádání dětí do 18 let o selfie obrázky, včetně obsahu pornografické povahy. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 300.000 jenů (přibližně 65.000 Kč).
Nechci žít ve společnosti, která bude vycházet vstříc pedofilům.
Se svými právy se dnes hlásí kdekdo. Vypadá to, že existuje právo na úplně všechno: právo být bohatý, právo na zábavnou práci, právo na přátelství na sociálních sítích. Uznáme teď také právo se sexuálně uspokojovat svým oblíbeným způsobem? A povinnost společnosti to všem občanům umožnit? Nechci se dožít světa, ve kterém budou mít pyromani právo zakládat lesní požáry nebo kleptomani právo okrádat cestující v tramvaji. A už vůbec nechci žít ve společnosti, která bude vycházet vstříc pedofilům.
Česká republika je v ochraně dětí před sexuálním zneužíváním vázána celou řadou mezinárodních dokumentů, mj. Úmluvou o právech dítěte včetně jejího Opčního protokolu proti prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, přistoupili jsme také k Úmluvě Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání.
Žádný rodič na světě nemůže dítě ochránit před všemi riziky. Je proto důležité, aby s užíváním nových technologií děti a mladí lidé znali také jejich nebezpečí a nehráli si s pomyslnými zápalkami v digitálním seníku.
Petice českých pedofilů za legalizaci kresleného či animovaného porna s dětmi má v této chvíli 55 signatářů. Věřím, že se žádný český zákonodárce neodváží prosazovat změnu zákonů, která by ochranu dětí snížila. Riziko přesto vidím v onom nahlodání mysli, zasetí pochybnosti, znejistění společnosti, jestli bychom náhodou neměli malinko posunout hranice, na kousek cesty vyjít vstříc.
Zneužívání dětí nelze tolerovat v jakékoliv formě či obsahu. Zajistit, aby děti prožívaly šťastné, zdravé a bezpečné dětství, je nutné i v digitálním světě. Pokud se nám nedaří chránit ty nejzranitelnější - děti, zapíráme svou lidskost, zrazujeme své tradice a riskujeme vlastní budoucnost. Dětství si zasluhuje nejvyšší ochranu. Tečka.
