Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Favoritem do Afriky?!

Expedice zoufalým autem na zoufalá místa začaly být poměrně populární. Stařičkým Citroenem "Kačenou" do Jižní Afriky "východní" cestou, starou Oktávkou ještě horší "západní" cestou, Embéčkem kolem světa, nebo Trabantem až na jeho konec - to je jenom špička ledovce. Expedice lidí, kteří uměli cestu prodat sponzorům a dostat ji díky knize nebo filmu do povědomí veřejnosti. Jsou ale i další, ještě větší blázni, o kterých se neví. Jezdí sami, ve dvojicích, na kole, na motorce, chodí pěšky na konec Evropy a zpět, jenom se o nich málo ví. Možná máte někoho takového ve svém okolí - protože my Češi jsme v cestovatelském bláznovství na špici. Já chci taky někam jet…

Naše logoAleš Gill

 

Jak to celé začalo?

Jedeme si takhle s Alešem Klonem vlakem po Transsibiřské magistrále. Moskva-Vladivostok, sedm dní ve vlaku pochybné kvality z pochybných let, který ale bez větších zpoždění a problémů brázdí desítky let tam a zpět sibiřské pláně. Koukáme na filmy, koukáme z okna, koukáme jeden na druhého a začíná nám hrabat. Vymyslíme si svou vlastní expedici. Normálním dopravním prostředkem. Takovým prostředkem, k jehož provozu musíme zapojit svůj um, mapy… prostě chceme něco dělat! Už nás nebaví sedět a koukat z okna na bílé ruské břízy! Pojedeme autem!

Čím a kam?

Na půlroční cestu nemáme. Čas, prostředky, energii, životní elán. Jsme tak trochu srabi. Vážíme si lidí, co to dokážou - zahodit práci, sebrat se, a jet. Takže něco kratšího, někam blíž. Co se takhle přidat k nějaké rally? Mongolsko? Co třeba Budapešť-Bamako... OK, ale kdy, čím, jak to funguje, co to vlastně znamená účastnit se takové rally? Po návratu z Vladivostoku zjišťujeme detaily. Zápisné je drahé, samozřejmě o mnoho nižší, než na komerčním Dakaru, který se už vlastně ani v Africe nejede, ale přeci jenom jsou to stovky eur. Mají ale kategorii "Spirit" - pro fanoušky cesty pro cestu, lidi bez peněz, bez pořádného auta, kteří zbastlí nějakou krabičku na kolečkách a pojedou. Stačí si napsat motivační dopis. Nejdřív ale musíme vědět, čím jet. Chceme jednoduché auto, ideálně české - seženeme levně náhradní díly i auto samotné. Na embéčko nebo stodvacítku si ale netroufáme - pojedeme, jak jste asi z nadpisu a obrázků odhadli, Škodou Favorit. Autem v našich končinách notoricky (i motoricky) známým, jel s ním snad každý, a kdo tvrdí, že ne, jezdí s ním dosud.

Kdy pojedeme?

Je prosinec a odjezd je už za měsíc. To nemůžeme stihnout… ale můžeme jet za rok. Než se měsíc s měsícem sešel, už máme v hlavě plán. Nemáme peníze, nemáme auto, ale máme brouka v hlavě, máme sen. Naše motivace je pořadateli, partou Maďarů, oceněna prominutím zápisného, i tak to nebude levné - začínáme šetřit.

Leden necháváme plynout, sledujeme ročník 2014. V televizi samozřejmě nic, sledujeme blogy a facebookové stránky různých týmů, které mluví jazyky příbuzných kmenů - maďarštinu zatím neovládáme. V únoru ale začínáme pokukovat po webech autobazarů a po pár nadšeních a pár zklamáních máme fáčko. Dlouho jsme byli platonicky zamilovaní do černého Favorita se zelenými doplňky, a teď máme bílého. Protože nikdo nevymyslel žádný lepší název, který by se líbil nám oběma, říkáme mu jednoduše "Mr. White". Nemá technickou, je na LPG, ale nemá nádrž… Aleš Klon dostal auto na starost, shání díly, montuje, dává ho dohromady. Stálo 2500 Kč, za málo peněz, málo muziky. Opravy už spolkly mnohem víc. A pořád není úplně v pořádku, ale má nový, bílý nátěr, i s doplňky. Kromě skel a pneumatik je prostě celý bílý.

Koncem srpna jsme vyrazili na Slovensko "vychytat mouchy". Nemá smysl to popisovat slovy - naši cestu z Uherského Brodu přes Bánskou Bystricu, Brezno a přes Zvolen a Trenčín zpět, spíš po silnicích nižších tříd, jsme zachytili na krátké video:

 

A a a ale co bude dál?

Cesta pár much odhalila: LPG se nějak zaseklo, tak zatím jezdíme jenom na benzín. Nefunguje tachometr - rychlost ukazuje, ale kilometry nepočítá. Jezdit se s tím dá, ale není to ono. Asi máme díru ve výfuku, nefunguje ostřikovač a stěrače taky nejsou žádná hitparáda… prostě si ještě mákneme.

Máme jednu spřátelenou dílnu na Moravě, jednu kousek od Prahy. Velký značkový servis si nemůžeme dovolit, a ač jsme oba blázni do cestování autem, do automechaniků máme daleko… já nad otevřenou kapotou musím vypadat stejně komicky jako řidička z vtipu o blondýnkách. Možná se ale blýská na lepší časy. Vypadá to, že naše řady rozšíří jeden Polák - jeden z největších cestovatelských motonomádů v Polsku. Někteří říkají, že pije pivo s motorovým olejem a spí na posteli z pneumatik. My mu říkáme Radek. Účastnil se už, mimo jiných, v našich končinách neznámých, i cesty Dana Přibáně Trabantem do Jižní Ameriky. Má pár výhod - má neocenitelné zkušenosti s auty, motory a všemi těmi hejblátky, které motor pod kapotou obklopují. Dokáže partě zvedat náladu, je věčný optimista a umí použitelně česky. A pak má i nevýhodu, cca každých deset tisíc kilometrů ztratí pas. No nevadí, s tím bychom si když tak poradili - v nejhorším ho prodáme Afričanům na náhradní díly ;-).

Řešíme nejbližší budoucnost. Ve třech to bude levnější, ale budeme se do jednoho auta muset naskládat, i s pár pneumatikama, rezervníma součástkama, nářadím, proprietama na spaní jako stany, karimatky, spacáky a jinými zbytečnostmi. Prostě nevíme. Aktuálně Radka chceme. Radek taky chce. Ale ukáží až následující měsíce…

Určitě časem napíšu další článek, buď ještě před odjezdem, nebo až po návratu, abyste věděli, jak to dopadlo. Pokud naši skvadru ale budete chtít sledovat průběžně, mrkněte občas na naše facebookové stránky. Leden 2015 se totiž nemilosrdně blíží.

 

Autor: Aleš Gill | pondělí 25.8.2014 20:11 | karma článku: 16,93 | přečteno: 2167x
  • Další články autora

Aleš Gill

Neznámá místa 8 - Historie mezi slony a nosorožci

V Africe jen zřídka nacházíme historické památky. Pyramidy, Kartágo, Velké Zimbabwe a Timbuktu. Tím to tak končí. Jenže i v Keni se nám podařilo "objevit" město Gedi, které je stejně staré jako Timbuktu, jen se o něm příliš neví.

27.10.2022 v 8:24 | Karma: 12,19 | Přečteno: 231x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Výlet do Královce: 2019 vs. 2024

Píše se 13. července 2024 a je to přesně 5 let, co jsem se poprvé vydal do Královce, tehdy ještě Kaliningradu, ruské exklávy obklopené Evropskou Unií. Podíváme se, jaké bylo cestování tehdy, a jaké je dnes.

11.10.2022 v 8:12 | Karma: 19,30 | Přečteno: 611x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Poděkoval někdo volebním komisím?

Tyhle komunální volby jsou fakt nářez. Hlavně ve velkých městech máme přes tisíc kandidátů, volíme do zastupitelstev měst i městkých částí. A ten neviditelný aparát, který výsledky zpracovává, zůstává téměř nepovšimnut.

26.9.2022 v 8:01 | Karma: 37,23 | Přečteno: 2846x | Diskuse| Společnost

Aleš Gill

Bez zemního plynu v Norsku a falešný nejsevernější bod Evropy

Nebojte, tenhle článek nemá se současnou situací nic společného. Jen to, že jsme s autem na zemní plyn v Norsku dojeli do míst, kde žádný zemní plyn nebyl. A to autem, které to bez něj moc neumí. Byla to docela legrace.

13.9.2022 v 7:56 | Karma: 15,83 | Přečteno: 498x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 25. - U severokorejského fotografa

V Severní Koreji není nic tak přímočaré, jak by se mohlo zdát. Jít na začátku září o krásném, horkém víkendu do akvaparku? Nelze, je dnes zavřený. A ani tak banální věc, jako zařídit si pasové fotky, není v KLDR samozřejmá.

25.8.2022 v 7:35 | Karma: 23,40 | Přečteno: 1045x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  18:53

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Poslanci zvýšili ochranu zemědělské půdy i omezení jejího prodeje cizincům

3. května 2024  5:16,  aktualizováno  11:40

Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...

Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá

3. května 2024  11:36

V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání zdrojů. Systém není podle...

Evropa otevřela dveře džihádistům, Londýn a Paříž nepoznáte, hlásá Trump

3. května 2024  11:34

Donald Trump krátce po potlačení propalestinských protestů na několika amerických univerzitách...

Obří požár haly se škodou 1,8 miliardy založil člověk, technickou závadu vyloučili

3. května 2024  11:15

Příčinou rozsáhlého požáru průmyslové haly v Žebráku na Berounsku, který loni v létě podle policie...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 245
  • Celková karma 19,46
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky