Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

10 otázek o cestování

Zaujal mě článek Kláry Kutačové "10 otázek o cestování" a přestože z principu na podobné výzvy typu "udělal jsem něco, udělej to taky a vyzvi další lidi ať to udělají taky" nereaguju, rozhodl jsem se udělat příslovečnou výjimku.

Protože výjimka potvrzuje pravidlo. Ale stejně jako Klára nechám konec otevřený a následovníky nevyberu, a nechám je, pokud chtějí, aby odpověděli na mých deset otázek položených jaksi do pléna.

Tak se do toho pustíme:

1. Na jakém "nej" místě jste nocoval/a?

Těžká otázka. Za mých cestovatelských deset let jsem v zahraničí strávil určitě 365 dní, tedy rok, takže je z čeho vybírat. Nebudu procházet všechny destinace a zamýšlet se nad každou nocí, hotelem, kempem. Takhle bez rozmýšlení mě napadají mě dvě místa. V pětihvězdičkovém hotelu v Dubaji, a pak ve stanu, v kempu na Špicberkách, kde teplota v "noci" klesala k nule, ale bylo to v červenci, tudíž za polárního dne, a tak rozdíl mezi polednem a půlnocí byl bezvýznamný. Po celodenním treku na ledovce za Longyearbyenem to bylo prašť jako uhoď, karimatka a spacák, nebo postel s nebesy.

2. Jak nejbláznivěji Vám kde zkomolili jméno?

Mám to dobré, není moc co komolit. Příjmení je v pohodě, Amíci ho čtou "džil", Frantíci "žil", a ostatní si vždycky nějak poradí. Na letištích mě párkrát vyvolávali a vždycky jsem se v tom poznal. Takže tady problém není. Jméno od USA po Rusko funguje vždycky jako "Alex". Co si tak vybavuju, tak z mých spolucestujících domorodci měli největší problémy pánové se jménem "Přemysl" a příjmením "Chrz". Což se dá chápat. Naopak kamarádka Petra byla v Petře za hvězdu a dostala zdarma suvenýr.

3. Jaké nejzvláštnější jídlo jste ochutnal/a?

Asi ???, což pokud nepřečtete a zároveň jste milovníci zvířat, bude nejlepší, když přeskočíte na bod čtyři. Pro ostatní Boshintang, tradiční korejská polévka z vařené zeleniny jako např. zelená cibule, místní odrůda máty, pampelišky, koření a věci, kterým nerozumím. A pak psí maso. Myslete si o tom, co chcete, je to jiné, zvláštní, má to taková delší vlákna než jiná masa, ale chutná to dobře. Trochu jako hovězí. A pak taky durian, kdo nevyzkoušel durian, jako by necestoval. Fujtajbl.

4. Cestujete sám/sama?

V poslední době ne. Byl jsem sám párkrát po Evropě, Balkán, Anglie, ale už je to dávno. Preferuju skupinky čtyř lidí, ideální do auta, taxíku, na hotel, ve čtyřech se dá domluvit a není to chaos, při kterém se pořád na někoho čeká, někdo se ztratil, někdo se chce podívat do tohohle obchodu a za pět metrů někdo do jiného.

5. Co s sebou určitě nezapomenout na cestu kolem světa?

Nebude to znít romanticky, bude to proti všem zažitým cestovatelským klišé, ale chytrý mobil. Dobrý smartphone nahradí hodně věcí, ušetří hodně místa, beru jo jako ekvivalent švýcarského nože pro jedenadvacáté století. Nahradí baterku, padesát slovníků, mapy všeho možného, navigaci, průvodce, překladač, zápisník, foťák, kameru, a pak to na hotelu z wifiny umí i telefonovat. Teda ne že by to normálně neumělo, ale z větších zapadákovů je to většinou drahé. A to nechceme. Jedna věc udělá hodně práce a zabírá málo místa v batohu. Vlastně žádné, můžete ji mít v kapse. Průšvih je, když není elektřina, pořád se o něho musíte starat a nabíjet, a když ho ztratíte…

6. Jak se na cestách domlouváte?

Dříve jsem to moc neřešil. Byly časy, kdy jsem si myslel, že umím německy, takže jenom s němčinou, angličtinou a panslovanským esperantem jsem se domluvil v celé Evropě. Pak jsem začínal mít dojem, že na Evropu dobrý, ale bylo by třeba si trochu rozšířit obzory, tak jsem na úrovni běžné konverzace s recepčním, číšníkem, autopůjčovnou a podobnýma institucema, a na smalltalk s taxikářem a domorodcema ve vlaku, naučil cosi španělštiny a ruštiny. Ukázalo se, že je to fajn, protože v takovém Uzbekistánu nebo v Guatemale s angličtinou člověk daleko nedojde. Na cestu do Číny jsem si připravil dvě oboustranně popsané zalaminované A4 s čínskými znaky pro města po trase, a důležitými slovy jako nádraží, vidlička, kuře, rýže a tak podobně. Moc to nefungovalo, ale bylo lepší ten tahák mít, než nemít. A Čína mě naučila neodjíždět bez Google Translatoru offline staženého do mobilu pro češtinu, angličtinu a jazyk(y) cílové nebo cílových zemí.

No ale blok, tužka a kreslení má taky svoje kouzlo. Šipky, rovná se, symbol místní měny, čtvereček se dvěma postelema... to jsou moje oblíbené obrázky. V Číně se třeba občas snažili, při pochopení, že nerozumíme jejich jazyku, nám to alespoň napsat. Hned jsme byli moudřejší.

7. Využíváte služeb cestovky, nebo radši jezdíte po vlastní ose?

Nesnáším cestovky. Nesnáším být v přesně danou dobu před autobusem, abych tam čekal na padesát dalších. Nesnáším popojet o dva kilometry a tam zase vystupovat. Nesnáším průvodce, který si přivydělává prodejem parfémů na dálnici, když nemůžete vystoupit. Nesnáším, když průvodce kupuje vstupenky za celý autobus a já netuším, kolik platil. A zase čekám. Nesnáším to. Nikdy. Párkrát v Číně jednodenní výlet, a týden v KLDR. A jednou možná prubnu Last Minute All Inclusive do Egypta. Abych to vyzkoušel. A stejně z toho hotelu uteču, půjčím si auto, a vrátím se až poslední noc.

Ale chápu, že to někomu vyhovuje, nemuset se o nic starat, předá zodpovědnost a odpočívá. Pro mě je polovina dovolené příprava a baví mě to. Asi to znáte.

8. Podle čeho volíte cíl další cesty?

Ideální je jet někam, kde jsem ještě nebyl. Ideální je jet někam, kam nejezdí moc lidí. A úplně nejlepší je jet někam, kde není moc lidí. První pravidlo porušuju s USA, tam jezdím rád, přestože jsem tam byl už pětkrát nebo šestkrát. Druhé pravidlo se dobře kontroluje. Irák, Afghánistán, Uzbekistán, Burkina Faso, Kosovo, Wales, Ukrajina. Takových míst by bylo. Se třetím pravidlem jsem se už několikrát spálil. No jasně, mohl jsem tušit, že v Číně a na Jávě bude hlava na hlavě. Ale nějak mi to došlo až když jsem tam byl pár dní. Před lidma tam neutečete. Tedy... i to se dá. Do hor, na sopku. Podle tohoto pravidla miluju prázdný prostor. Pohledy do desítek kilometrů vzdálených údolí, na hory, jezera. Island. Špicberky. Sahara. Arizona. Vyschlé jezero v Íránu.

9. Koho byste na svých cestách (ne)chtěl/a potkat?

Začnu s nechtěl potkat. Zemana. No a teď vážně. Chci potkávat kabát. Kabát ze rčení "bližší košile, nežli kabát". Nemusím potkávat lidi z práce, nemusím potkávat Čechy, Slováky a Poláky. Jsou to mé tři nejbližší národy, po 300 dní v roce. Ten zbytek chci trávit bez nich. Dovolená je pro mě odtržení se od domova, práce a lidí, které znám. Není pro mě nic horšího, než když vteřiny před východem slunce nad kráterem sopky Bromo někdo na celý dav vykřikne "Béééruškóóó". A koho bych chtěl potkat? Těžší otázka, o tom jsem nikdy nepřemýšlel. Možná někoho, koho jsem potkal na některé ze svých předchozích cest. Svět je malý, určitě se to někdy stane.

10. Vozíte s sebou něco, čím přiblížíte lidem ve světě Českou republiku?

Je tam krásně, ale pokud nemám pár fotek v mobilu nebo foťáku, tak to moc neumím. Buď ji znají - Njedwed, Poborski, Hejvl, Prague - nebo neznají a pak to nemá moc cenu. Nemám pocit, že by naše placka mezi horama byl pupek světa a nemám nutkání o tom někoho přesvědčovat. Vozil jsem nějaké peníze, ale teď už obvykle nedělám ani to. Umím dobře rukama znázornit, jak jsme se v devadesátém třetím roztrhli a v několika jazycích na klasickou první otázku odpovědět: "Bez války".

 

Jak jsem avizoval, házím rukavici do ringu a vyzývám všechny, kdo dočetli až sem a jsou zároveň idnesovými blogery se zájmem o cestování, ať se postaví výzvě čelem. Nebojte, je vypraná.

A teď se pustím do otázek:

1. Otázka "Kde se ti líbilo nejvíc" je fakt trapná. Známe ji všichni. Takže naopak, kam už ne?

2. Směnárna nebo bankomat?

3. Preferovaný způsob dopravy? Co autostop? Nějaká zajímavá příhoda?

4. Potkal(a) jsi nějakého zajímavého člověka, na kterého si často vzpomeneš?

5. Východ nebo západ? Který směrem se ti cestuje líp?

6. Nějaké extrémní přespání? Škarpa, širák v dešti, pod nulou?

7. Je nějaký národ, se kterým sis vyloženě notoval(a), nebo naopak nesedl(a)?

8. Řešíš plán, trasu, ubytování, přejezdy, přelety dopředu, nebo to necháváš až na náhodu na místě?

9. Problémy s dovolenou v práci? Riskuješ, kupuješ letenky bez předchozího schválení termínu dovolené?

10. Kam příště? Proč proboha zrovna tam?

Autor: Aleš Gill | úterý 1.12.2015 8:04 | karma článku: 19,42 | přečteno: 1210x
  • Další články autora

Aleš Gill

Neznámá místa 8 - Historie mezi slony a nosorožci

V Africe jen zřídka nacházíme historické památky. Pyramidy, Kartágo, Velké Zimbabwe a Timbuktu. Tím to tak končí. Jenže i v Keni se nám podařilo "objevit" město Gedi, které je stejně staré jako Timbuktu, jen se o něm příliš neví.

27.10.2022 v 8:24 | Karma: 12,19 | Přečteno: 231x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Výlet do Královce: 2019 vs. 2024

Píše se 13. července 2024 a je to přesně 5 let, co jsem se poprvé vydal do Královce, tehdy ještě Kaliningradu, ruské exklávy obklopené Evropskou Unií. Podíváme se, jaké bylo cestování tehdy, a jaké je dnes.

11.10.2022 v 8:12 | Karma: 19,30 | Přečteno: 611x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Poděkoval někdo volebním komisím?

Tyhle komunální volby jsou fakt nářez. Hlavně ve velkých městech máme přes tisíc kandidátů, volíme do zastupitelstev měst i městkých částí. A ten neviditelný aparát, který výsledky zpracovává, zůstává téměř nepovšimnut.

26.9.2022 v 8:01 | Karma: 37,23 | Přečteno: 2846x | Diskuse| Společnost

Aleš Gill

Bez zemního plynu v Norsku a falešný nejsevernější bod Evropy

Nebojte, tenhle článek nemá se současnou situací nic společného. Jen to, že jsme s autem na zemní plyn v Norsku dojeli do míst, kde žádný zemní plyn nebyl. A to autem, které to bez něj moc neumí. Byla to docela legrace.

13.9.2022 v 7:56 | Karma: 15,83 | Přečteno: 498x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 25. - U severokorejského fotografa

V Severní Koreji není nic tak přímočaré, jak by se mohlo zdát. Jít na začátku září o krásném, horkém víkendu do akvaparku? Nelze, je dnes zavřený. A ani tak banální věc, jako zařídit si pasové fotky, není v KLDR samozřejmá.

25.8.2022 v 7:35 | Karma: 23,40 | Přečteno: 1045x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad

2. května 2024  10:45,  aktualizováno  11:01

Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...

Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico

2. května 2024  10:59

Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...

SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem

2. května 2024  10:56

V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...

KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby

2. května 2024  10:41

Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...

  • Počet článků 245
  • Celková karma 19,46
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky