Chlap, který mě umlčel
Deset let jsme se s Evkou znaly a ona ke mně jezdila s železnou pravidelností na hody a další akce během roku. Já k ní nikdy. Ten osudový rok jsem se opět chtěla vyhnout nenáviděným Velikonocím a napadlo mě se zeptat Evíka, co bude dělat. Ona jako vždy s dobrou náladou odpověděla, že letos bude s klukama hrát velikonoční zábavu v jedné partyzánské obci (kluci = kapela, ve které zpívala) a jestli nechci přijet. Konečně bych poznala její rodinu a strávila mnou nenáviděné období způsobem, na který nezapomenu. Měla pravdu. Toto byly ty nejbáječnější Velikonoce v mém životě. Dostala jsem totiž nadílku, kterou jen tak nikdo nedostane…
V pátek jsem přijela rovnou z práce a plán byl jasný. Večer seznámení s její rodinou. V sobotu farmářské trhy na nedalekém zámku a navečer odjezd na zábavu. Přeskočím rovnou k inkriminovanému sobotnímu večeru.
Po příjezdu na domluvené místo, řádně vytuněná jako kdyby se šlo na pařbu roku, a ne na vesnickou zábavu, jsem se seznámila z klukama. Sympaťáci už od pohledu. Nebylo pochyb, že večer bude divoký, stejně jako gepardí vzor na mém korzetu. Už můj příchod byl ve znamení slibného průběhu následujících několika protančených a prozpívaných hodin. „Tak ty jsi holka z Moravy, jo?“ ptá se bubeník a pokračuje „Hmm, to je víno, tanec a zpěv, že?“ „Jojo, a pro mě červené s kolou,“ dodám s úsměvem. „No fuj!“ ozve se velice charismatický hlas někde v pozadí. Na ten se zaměřím, protože mně se přece neoponuje.
Akce je to vydařená a v jejím průběhu je vidět snad úplně všechno, co si pod vesnickou zábavou lze představit. Připadám si světově a můj hlas určitě nezní falešně když zpívám Mexiko od Tří sester a hnětu své rumba koule naprosto mistrovskými chvaty. Evík mě pozvala na pódium, abych si taky zablbla. A to já umím…Sombrero odhazuji v dál a připadám si jako bohyně. Řádím jako utržená ze řetězu, a to i bez posilnění alkoholem. Po půlnoci je vrcholem skladba Sokolíci, která málem zbourá kulturák. Neznalá situace jsem tak tak unikla potomkům partyzánů, kteří řádili na stolech nebo přímo s kapelou jako diví. Pár statných mužů to posléze zalomilo na zemi pod pódiem nebo rovnou na něm. Pohled k nezaplacení. Neuvěřitelné, asi jako zplihlé vlasy na mé hlavě a charisma kráčející kdo ví kam. Chci spát a prchnout z místa činu co nejrychleji, protože si připadám tuctově a absolutně NEsexy. Pošlu pár pohledů na nesměle vyhlížejícího Pana Smělého a odcházím.
Běžím ze schodů a sotva dobíhám Evíka, slyším ten nejvíc rajcovní mužský hlas v mém životě. „A rozloučení nebude?“ Zastavím se, ohlédnu se po něm a nechávám se jím obejmout. Pohled do očí, polibek a rozloučení se slovy „Jsi skvělá ženská“ mi podlamuje kolena a já poprvé v životě nemám slov. Stačím jen zaregistrovat spadlou bradu mé souputnice uplynulým večerem a s totálně zamotanou hlavou odcházím a blekotám něco ve smyslu, že to byl skvělý večer a on že je taky skvělý. No trapas! Já taková suverénka…
Připadala jsem si jako ve snu nebo jako v nějakém americkém cajdáku. To be continued… taky bylo a trvá dodnes.
Díky!
Martina Bojanovská
Hlídejte si svého staříka
Jejich tempo je vražedné. Jedou 40 km/h v obci i mimo. Nepoužívají blinkr, na hlavě klobouček a za předním blatníkem drny s trávou. Občas jim nesvítí jedno přední světlo a za autem táhnou skoro upadlý výfuk. Silnice jim je malá.
Martina Bojanovská
Pocta mému muži
Nedávno mi jeden velmi milý bloger dal otázku, koho teda k sakru vlastně chceme...kdo je podle nás ten pravý? Odpovědí mu budiž tento blog. Tedy alespoň pohled z mé strany, koho si představuji pod pojmem "ten pravý".
Martina Bojanovská
Sedl sis mi do klína
Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.
Martina Bojanovská
Cesta do Milána a zpět s božským Kájou
Mám styl Čendy, Žena točí globusem a Mildův záklon. Tak tohle byla fakt hodně povedená pracovní cesta do Itálie!
Martina Bojanovská
Kariéristi a další zvířátka, které lze na pracovišti potkat
Všimli jste si někdy, že se to na pracovišti (na všech, kterými během života projdete) hemží krysami, kočkami, hady, psy, včelami, vosami, masařkami, opicemi, lenochody, ptáky a jinou havětí?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Volební spoty hrozí zelenými pomatenci i populisty. Ufoni slibují nadhled
Česká televize začala vysílat volební spoty stran a hnutí, které kandidují v červnových...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Vlaky čím dál častěji narážejí do kamení na kolejích. Na vině je výzva na TikToku
Premium Jen o vlásek unikli neštěstí v dubnu cestující na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Na...
Vychytávka jako z Jamese Bonda. Řidič za jízdy měnil na autě poznávací značky
Pražští policisté si na začátku května všimli vozu, které nemělo odpovídající poznávací značku a...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Mám ráda výtvarné umění, hudbu, hru na klavír, zpěv, procházky a svou (ne)dokonalou rodinu.
Ráda píši o věcech, o kterých se nemá mluvit (když už o nich není vhodné mluvit), protože by se to mohlo třeba někoho dotknout.
To vše s nadsázkou mně vlastní.
Jo a díky za 2. místo v kategorii Nováček v Blogerovi roku 2020!