Nevýhody nestačí? Asi je třeba ještě kopanec.
Velkou nevýhodou Jana Fischera je jeho nestranictví, resp. protistranictví (podmnožina nestranictví). Rozdíl je v tom, že nestranickému kandidátu podpora politické strany nevadí, klidně dá najevo, že se mu postoje některé z nich libí, i když není jejím členem a v mnohém s ní také nesouhlasí. Protistranický kandidát se vymezí proti dnešnímu politickému stranictví jako takovému, kritizuje stranickost jako příčinu současné krize české politiky. Toto dělá Jan Fischer – a dělá chybu.
Tato strategie zafungovala na počátku jeho kampaně. Tím, že oznámil svou kandidaturu dříve než jiní kandidáti, kteří nejsou spjatí s žádnou stranou, přilákal některé naštvané potenciální voliče, kteří tajně doufali v kandidáta současným stranictvím nepolíbeného. Jeho preference se vyšvihly nahoru. Jenže nebyl jediný, kdo se snažil zaplnit nestranickou „díru na trhu.“ Případnou podporu mezi studenty mu v tomto směru sebral Vladimír Franz, který je kandidátem nejen nestranickým, nýbrž také nepolitickým. To Fischer dokonce chvíli zastával nejsilnější ústavní funkci ve státě.
S postupem kampaně se však kandidát musí projevit. Hesla jako slušnost nestačí. Občané v přímé volbě chtějí znát i jakýs takýs názorový profil kandidáta. Ten však Jan Fischer najít nemůže, nebo jej dostatečně neprezentuje – díky svému protistranictví. Nechce být modrý, oranžový ani žlutý? V tom případě musí zůstat šedý. Neodkrytím karet tak může jen velmi obtížně brát voliče stranických kandidátů. Musí cílit pouze na ty, kteří jsou naštvaní z politiky, na ty nerozhodnuté. Jenže ti jsou první ze všeho vrtkaví a nedisciplinovaní. A nejvíce dají na televizní debaty. Potom stačí jedno nevýrazné vystoupení v Hyde Parku a jedna prohraná šaškárna na Primě se Zemanem a ztráta preferencí je na světě.
Svým protistranictvím si sám zavřel dveře podpory některé z politických stran. I když i jen jako pouhý nestraník by v tomto měl nevýhodu. Stranický kandidát má jedno nesporné plus. Jeho straničtí kolegové mají přeci jen určitou mediální váhu, mohou jej podpořit, mohou se jej zastat. A nejen oni, také lidé s kandidátovou stranou názorově spjatí, například z intelektuální či umělecké sféry. Toho výborně využil Jiří Dienstbier. Jména jako Jan Keller, Eliška Wagnerová nebo Erazim Kohák jsou jako podpora zárukou kvality, i když s nimi nemusíme sdílet jejich myšlenkový proud. Názorově poněkud šedý Jan Fischer musí sázet na ještě názorově nevýraznějšího Jana Pirka. Na své finanční podporovatele se spolehnout nemůže mediálně (viditelně) vůbec, to jsou osoby, které se před kamerou moc rády neukazují. Musí tedy bojovat sám.
A takto osamocený, navíc v čele pelotonu, je nejviditelnějším cílem pro různé útoky. Dělá chybu, že asi nesleduje silniční cyklistiku. Ostatním kandidátům rozráží vzduch, je vždy první na mediálním pranýři, zatímco protřelí harcovníci Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se drží za ním a čekají na závěrečný spurt. Jenže nejsou to tito pronásledovatelé, kdo Fischerovi kopnou do kola, když už jede mírně z kopce. Jsou to diváci okolo, největší znalci cyklistiky, kteří sami jezdí na kole maximálně do obchodu.
Znalci typu Tomáše Hanáka, Kryštofa Michala a jiných přemluvbábovských antikomunistů na internetu. Předhazovat Janu Fischerovi členství v KSČ, kdy byl pouhým řadovým členem, za které se omluvil a uznal svoji chybu, je podle mě prostě kopanec. Od revoluce nikterak nenaznačil svoje sympatie s komunismem, naopak teď dokonce tvrdí, což je však poněkud pokrytecké, že by nejmenoval vládu opřenou o komunisty. A povšimněte si, kdo je nejčastější hlásnou troubou protifischerovského antikomunismu, do značné míry primitivního, když jako jediný indikátor bolševictví považují členství ve straně, která měla ještě v lednu 1989 přes 1,7 milionu členů. Většinou to nejsou bývalí disidenti, jsou to často lidé, kteří vůbec neměli možnost projít si zkušeností, kterou prošel Jan Fischer.
Pokud bych Janu Fischerovi svůj hlas přeci jen hodil, nebude to z lítosti. Svou kandidaturou moc dobře věděl, do čeho jde, že předvolební boj není záležitost rukaviček. Bude to z protestu, z protestu proti primitivnímu kopanci, který Janu Fischerovi zasadila část české veřejnosti. Pokud bych Vám, pane Fischere, svůj hlas nakonec dal, poděkujte Tomáši Hanákovi nebo Kryštofu Michalovi.
Jan Géryk
Nemít strach z kolektivity
O sebevědomé toleranci, klíčové roli obce a o tom, jak může oživení tradičních kolektivních identifikací napomoci dobrému sousedství v kontextu současné migrační krize.
Jan Géryk
Těžko na cvičišti
V rámci vyhlídky na možnou vlnu uprchlíků lze se zájmem sledovat, jak se česká společnost začíná připravovat na případný střet civilizací.
Jan Géryk
Obhajoba speciálního a praktického školství
Miloš Zeman v minulém týdnu opět pobouřil veřejnost svým výrokem, tentokrát se dotknul tématu inkluzivního vzdělávání. Zemanovo vyjádření míchalo jablka s hruškami – zaznělo na návštěvě rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí, což si posluchač mohl spojit s tím, že naráží na problematiku tělesně postižených. Na druhé straně použitá slova jako „etnická skupina“ či „multikulturalismus“ mohla evokovat to, že cílí na vzdělávání romských dětí. V závěru podpořil existenci praktických tříd (či škol). Nicméně předcházejícím obsahem svého vyjádření udělal pro tyto školy bohužel spíše medvědí službu.
Jan Géryk
Proti násilí mantrou svobody projevu?
Po útoku několika islámských radikálů na redakci francouzského satirického časopisu se s uctěním památky obětí spojilo odsouzení tohoto vražedného činu s voláním za svobodu projevu. Byť je to s ohledem na terč útoku pochopitelné, je otázka, zda je právě důraz na neomezenou svobodu projevu/slova nejlepší prostředek k obraně před násilím plynoucího z nevyzpytatelného světa střetu kultur.
Jan Géryk
Co chtít (reálně) od prezidenta... a demokracie?
Ve videopozvánce na dnešní již skončenou akci s názvem „Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente“ organizátoři akce vyčítají Miloši Zemanovi především to, že národ nespojuje, ale rozděluje, a tím porušuje slib, který dal občanům. Přijde mi chybné kvůli tomuto vyzývat někoho k odstoupení, stejně jako bylo chybné ze strany prezidenta Zemana něco takového slibovat.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
Na 24 ze 168 stanic fungujících alespoň 30 let v úterý, poslední den měsíce dubna, kdy se tradičně...
Chci víc peněz na vědu i bezúročné půjčky pro doktorandy, říká nový ministr
Pavel Tuleja, který má být příští týden jmenován novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace za TOP...
Green Deal nikdo nezmění. Vnímejme ho jako příležitost, radí Pavel Telička
Premium Česká republika slaví 20. výročí vstupu do EU. Pavel Telička tehdy český vstup v Bruselu...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1036x